V EU se koná Zelený týden věnovaný Zelenému údělu. Evropská rada se dohodla na postupném zavedení zákazu dovozu ruské ropy. Chorvatsko zřejmě vstoupí do eurozóny k 1. lednu 2023. Dánsko se zapojí do obranné spolupráce EU.

Tento týden je v EU ještě zelenější než ty ostatní. Probíhá totiž každoroční EU Green Week, během kterého se konají různé konference, diskuse a další akce věnované životnímu prostředí. Letošním hlavním tématem je Zelený úděl („EU Green Deal – Make It Real“). Součástí programu bylo mimo jiné udělení ekologických cen LIFE Awards nebo uveřejnění interaktivní vizualizace Eurostatu k Zelenému údělu.

V pondělí a v úterý (30. a 31. 5.) v Bruselu mimořádně zasedala Evropská rada, která se zabývala dalšími opatřeními EU v reakci na válku na Ukrajině – včetně různých způsobů podpory Ukrajině, šestého balíku sankcí proti Rusku, zajištění zásobování potravinami v situaci, kdy jsou blokovány vývozy z Ukrajiny, prohloubení bezpečnostní a obranné spolupráce EU a ukončení závislosti evropských zemí na dovozu plynu, ropy a uhlí z Ruska. Pokud jde o sankce, lídři se dohodli na postupném zavádění embarga na dovoz ruské ropy, které by mělo do konce letošního roku postihnout až 90 % objemu tohoto dovozu, a dále mimo jiné na odpojení Sberbank a dalších dvou ruských bank a jedné běloruské od mezinárodního platebního systému SWIFT či rozšíření sankčních seznamů – k přijetí příslušných opatření Radou pak došlo v pátek.

V úterý (31. 5.) si Evropská lidová strana (EPP), jedna z hlavních politických stran na unijní úrovni, na sjezdu v Rotterdamu zvolila nového předsedu. Stal se jím Manfred Weber z bavorské CSU, který nahradil Donalda Tuska. Weber už od roku 2014 vede frakci EPP v Evropském parlamentu.

Ve středu (1. 6.) Komise a Evropská centrální banka vydaly souběžně své konvergenční zprávy, ve kterých hodnotí připravenost Bulharska, ČR, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska na přijetí eura. Z těchto sedmi členských států, které neplatí eurem, ale které mají právní závazek společnou měnu zavést, podle obou zpráv nyní stanovené podmínky (konvergenční kritéria) splňuje pouze Chorvatsko. To by tak mohlo jako dvacátý členský stát rozšířit eurozónu k 1. lednu 2023 – Komise již předložila příslušné návrhy, rozhodnutí Rady v této věci by mělo padnout v červenci.

Téhož dne se v Dánsku konalo referendum ohledně zachování, či zrušení výjimky, na základě které se tento stát neúčastní obranné politiky EU. Téměř 67 % voličů se vyslovilo pro zrušení. Dánsko se tedy připojí k obranné politice EU. Referendum bylo uspořádáno v reakci na ruský útok na Ukrajinu.

Ve středu také Komise po měsících otálení schválila polský „plán na podporu oživení a odolnosti“, tedy plán čerpání peněz z fondu pokoronavirové obnovy NextGenerationEU, respektive z jeho hlavní složky, kterou je Nástroj pro oživení a odolnost. Polsko bude moci do roku 2026 čerpat 23,9 miliard eur v grantech a 11,5 miliard v půjčkách. Zdržení se schválením plánu souvisí s dlouholetými spory mezi unijními orgány a Polskem ohledně dodržování právního státu (k tomu viz např. moje nedávné články Právní stát a kulišárna s unijními fondy nebo Polsko před Bruselem nesklání hlavu). Spor nekončí a Komise podmiňuje čerpání peněz ústupky Polska v této věci.

Ve čtvrtek (2. 6.) Soudní dvůr EU vydal rozsudek v řízení o předběžné otázce, které inicioval český Nejvyšší správní soud – ve věci C-43/21, FCC Česká republika. Předběžná otázka souvisela se sporem ohledně odkladu ukončení provozu skládky v pražských Ďáblicích.

V pátek (3. 6.) Rada schválila šestý balík sankcí proti Rusku v duchu dohody vedoucích představitelů na Evropské radě ze začátku týdne (viz výše).

Téhož dne Komise začala prošetřovat státní podporu, kterou Česká republika hodlá poskytnout provozovatelům zemského digitálního televizního vysílání v souvislosti s přechodem na DVB-T2. Šetření má posoudit, zda je pomoc v souladu s pravidly EU pro veřejnou podporu.