... ale Západ se k Ukrajině nesmí otočit zády

V nedělních parlamentních volbách na Ukrajině zvítězila strana současného prezidenta Janukovyče. Ukrajinských voleb se zúčastnily téměř tři tisícovky zahraničních pozorovatelů. Jejich zjištění jsou jednoznačná: volby nebyly fér a opozice neměla stejný prostor pro politické soupeření. Koneckonců jaképak svobodné volby, když hlavní představitelka opozice sedí ve vězení?

Jednoznačný závěr pozorovatelů voleb vystavuje Evropskou unii velkému testu. Má zůstat na své nekompromisní pozici ohledně dalších politických vztahů a ekonomické spolupráce s Ukrajinou? Stupňováním tlaku na propuštění Julije Tymošenkové z vězení se totiž Západ dostal do slepé uličky, když zmrazil prakticky hotovou asociační dohodu EU s Kyjevem kvůli této jedné (byť závažné) kauze. Bohužel je třeba si přiznat, že tato politika nepřinesla v podstatě žádné výsledky.

Bylo by daleko rozumnější od sebe záležitost věznění Tymošenkové a asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou oddělit. Ostatně byla to sama Tymošenková, která vyzvala k tomu, aby EU její zemi neizolovala. Jistě je správné dál usilovat o propuštění Tymošenkové (k tomuto účelu byli ostatně Evropským parlamentem povoláni dva pozorovatelé, bývalý předseda EP Pat Cox a bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski). Je také nutné dál tlačit na demokratizaci ukrajinské politiky a její orientaci na Evropu. Toho ale může Brusel daleko lépe dosáhnout tím, že asociační dohodu s Ukrajinou podepíše bez dalšího zbytečného odkladu. Zintenzivněním vztahů s ukrajinskou opozicí, podporou občanské společnosti a svobodných médií můžeme dosáhnout víc, než uraženým mentorským postojem.

Lidé na Ukrajině jsou zřejmě velice frustrováni, o čemž svědčí nejnižší volební účast od roku 1991. Ostatně dvouciferný výsledek skalních komunistů a vstup ultrapravicových nacionalistů do parlamentu svědčí o posilování extrémních názorů ve společnosti. Nutno přiznat, že k totální deziluzi z prošustrované a rozkradené oranžové revoluce přispěla sama bývalá premiérka Tymošenková. Dnešní Ukrajinci touží po nových tvářích. Jako určitou naději lze vnímat úspěch prozápadní strany UDAR bývalého boxera Vitalije Klička na celostátní úrovni. Uvidíme, jak věrohodně se popasuje s úlohou opozice.

Janukovyč hraje v zahraniční politice na obě strany: evropskou i ruskou kartu. Už proto je zde zapotřebí citlivé diplomacie. Není vyloučeno, že hlásá evropskou orientaci Ukrajiny jen proto, aby zlepšil svou vyjednávací pozici vůči Rusku. Moskva zatím neúspěšně láká Kyjev na levný zemní plyn za cenu vstupu do celní unie spolu s Běloruskem a Kazachstánem. Takový vývoj si nikdo v Evropské unii nemůže přát. Jak dlouho vydrží Ukrajina odolávat ruskému nátlaku? Vysoké ceny plynu zemi ruinují, ukrajinská hřivna hrozí dál výrazně devalvovat vůči dolaru a zahraniční investoři se do země kvůli korupci a byrokratické zvůli taky nehrnou.

Pokud se Evropa otočí k Ukrajině zády, nezbyde Kyjevu nic jiného, že se vrhnout do náručí Moskvy, která na to čeká. Už nyní je závislost Ukrajiny na Rusku příliš velká a pro zemi škodlivá. Pro Západ by to bylo krajně nerozumné nejen z pohledu zklamaných nadějí ukrajinských občanů, ale i z pohledu ekonomických a geostrategických zájmů EU.

Většině Ukrajinců nezbývají síly na víc než boj o důstojné přežití, ale přesto je velká část z nich příznivě nakloněna Západu a jeho hodnotám. Už proto by neměla EU prodlužovat stav, kdy byla asociační smlouva dána k ledu kvůli zpolitizovanému procesu s bývalou premiérkou Tymošenkovou.