UKRAJINA: Realita, sci-fi a groteska
V pátek jsme viděl v přímém televizním přenosu, kterak představitel dosud vůdčí mocnosti svobodného světa kapituloval před Vladimírem Putinem a zosnoval komplot s cílem odstranit Volodymyra Zelenského a usnadnit tak Putinovi definitivní znásilnění Ukrajiny. Plyne z toho závěr, že na nějaký článek pět už nelze spoléhat, a NATO, až na další, je prázdný pojem. Ve snaze nepoddat se temným myšlenkám mi vytanul v mysli groteskní sci-fi nápad.
Pamatujete na film Laurela a Hardyho Dubové palice? Laurel je voják a hlídá zákop i poté, co skončila válka. Teď si představte, že dosud je někde na Ukrajině sklad sovětských atomových hlavic, tak tajný, že se na něj zapomnělo, když Ukrajina předávala Rusku nukleární výzbroj na základě garancí, m.j. britských a amerických. Teď by se na něj přišlo, klasicky při pátrání po zaběhnuté ovci. Vyleze osádka věkem zešedivělých vojáků.
„To je dost, že jdete, už nám docházely konzervy,‟ vece velitel. „Kam to máme poslat, šéfe?‟ ptá se Zelenského.
Namítnete, že na Ukrajině žádný takový depot není. Dobře, zkusme to z jiné strany. Připomenu vám klasickou anekdotu:
Kohn dlužil Roubíčkovi peníze a strašně se tím trápil. Nemohl spát, pořád přemýšlel, jak to Roubíčkovi vysvětlí, a byl z toho celý nesvůj. Jednou v noci už to nevydržel, otevřel okno, naklonil se ven a zakřičel: „Pane Roubíček! Pane Roubíček!“
Roubíček ospale vystrčí hlavu z okna naproti a povídá: „Co je, Kohne, co chcete uprostřed noci?“
Kohn na to: „Já vám ten dluh nezaplatím!“
Pak zavře okno, vrátí se do postele, spokojeně si lehne a povídá si pro sebe: „Tak, a teď má starosti Roubíček.“
Konec anekdoty.
Co s ní? Vzít ji jako inspiraci. Představte si, že Británie a Francie, někdejší světové mocnosti které před sto lety ovládaly plochu půlky zeměkoule, se začnou chovat jako skutečné evropské mocnosti a poskytnou sílu svých nukleárních zbraní Ukrajině. Že je to proti smlouvě o nešíření jaderných zbraní? Prosím vás, když prezident Spojených států vystrčí před Bílý dům senátora Lindseye Grahama aby tam vyhlásil do světa, že je třeba svrhnout řádně zvoleného ukrajinského prezidenta, když se toto děje, platí ještě nějaké smlouvy?
Citovaná anekdota obsahuje návodný princip „udělat Roubíčka‟. Přenést starost na druhou stranu ulice, na druhou stranu hranice. Donald Trump při svém tažení za „znovu velkou Amerikou‟ kapituluje před Putinem a vymlouvá se na hrozbu jaderné války. Což tedy to udělat tak, aby se bál Vladimír Putin? Nejvyšší čas, aby se to stalo.
Konec špásování. Depot se na Ukrajině nenajde, z velikosti Británie a Francie nezbyl ani stín, poskytnutí „nukes‟ je sci-fi a groteska současně. Nicméně myšlenka doutná. Na koho se teď spolehne Polsko? Jižní Korea? Není na čase rozjet vlastní nukleární projekt Manhattan? Pod kódovým označením Oranžák?
Psáno jako Poslední slovo Lidových novin