Neviditelný pes

UKRAJINA: Podkarpatská Rus

2.8.2018

aneb Dnešní Zakarpatí je země turismu zaslíbená

Pro generaci Čechů, která měla Olbrachtova „Nikolu Šuhaje loupežníka“ jako povinnou četbu, je Koločava na Podkarpatské Rusi něco jako mýtické místo. A do Koločavy nás opravdu každoročně směřuje několik set, před válkou na Donbase to bylo několik tisíc Čechů.

Cestuji poměrně často na Ukrajinu, a to jak do Kyjeva, tak do Zakarpatí. Upřímně řečeno, nevidím způsob, jak by se Ukrajina mohla dostat ze současného marasmu. Legendární Majdan, zcela jistě emocionální vzepětí ukrajinského národa, směřoval proti nadvládě oligarchů, proti každodenní korupci a za zlepšení životních podmínek obyvatel a byl následně potvrzen podpisem asociační dohody s Evropskou unií.

Po čtyřech letech od Majdanu se moc oligarchů upevnila, korupce nezmenšila a životní úroveň obyvatel zhoršila. K tomu Ukrajina (proti mezinárodnímu právu a nelegálně) přišla o Krym a válka na Donbase hrozí přerůst v „zamrzlý konflikt“, který Ukrajinu zařadí mezi „rozpadlé země“ nemající kontrolu nad svými hranicemi. Blíží se prezidentské volby a média řízená oligarchy nedovolila vyrůst žádnému novému politikovi, a tak se současnému, oligarchy vybranému prezidentovi Petru Porošenkovi staví do cesty sice známá, ale nevolitelná Julia Tymošenková. Zatímco konflikt na Donbase „zamrzá“, politická a společenská situace na Ukrajině je „zamrzlá“ definitivně.

Překvapivě, v této pro Ukrajinu bezvýchodné situaci se pro Podkarpatskou Rus objevila obrovský výzva: Ukrajinci přišli o Krym a jedinou vnitrostátní turistickou destinací se stala překrásná a z velké části nedotčená příroda Zakarpatí. V dnešní době je Zakarpatí pravděpodobně ještě chudší, než centrální část země. Naše milá Koločava musela zavřít školky, protože radnice nemá peníze na platy učitelek. Koločavský starosta čeká na vybrání daně z nemovitosti, aby mohl vyplatit zaměstnancům radnice dva měsíce nevyplacenou mzdu. A plat samotného starosty je v přepočtu 5 tisíc korun, při spotřebních cenách jen o trochu nižších než v Česku. Z osmi tisíc obyvatel Koločavy jich pracují tři tisíce v zahraničí.

Peníze, které přivážejí Ukrajici ze zahraničí, převážně z Čech, jsou v Koločavě, ale i v jiných obcích vidět. Lidé rekonstruují, staví a otevírají nové penziony. Turismus se slibně rozvíjí. Silnice jsou stále ještě ve strašlivém stavu, odpadové hospodářství téměř neexistuje, ale pohostinnost místních lidí je obrovská, jídla jsou chutná a vedle ukrajinských piv má každá hospoda i piva česká. Většina místních lidí mluví nebo rozumí česky a Zakarpatí je opravdu naprosto bezpečné. A vyjdete-li kterýmkoli směrem z Koločavy a vystoupáte hustým lesem na poloniny, ocitnete se v přírodním ráji. Strategie je tedy jasná: chceme-li pomoci Ukrajině, jeďme do Koločavy na dovolenou.

Právo, 30.7.2018



zpět na článek