Na dohodu dosaženou v Ženevě mezi Ruskem, Spojenými státy, Evropskou unií a Ukrajinou reagoval americký prezident Barack Obama příznačně: "Doufám, že Moskva splní své závazky vyplývající z dohody, avšak vzhledem k tomu, čeho jsme byli svědky dříve, nemyslím si, že s tím můžeme počítat."
Doufá, ale nevěří. Na každý pád se Obama spojil telefonicky s britským premiérem Cameronem a německou kancléřkou Merkelovou a všichni tři se domluvili na dodatečných sankcích proti Rusku v co nejkratší době, pokud Moskva nepřispěje ke zmírnění napětí na jihovýchodě Ukrajiny. O jaké sankce půjde, Obama neupřesnil.
Viceprezident Joe Biden mezitím měl na drátě bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva a slovenského předsedu vlády Roberta Fica. Jak prozradil deník New York Times, Ficovi v posledních dnech Biden volal již podruhé a snažil se ho přemluvit, aby Slovensko umožnilo reverzní dodávky plynu na Ukrajinu.
K akcím na podporu Kyjeva se připojil také Pentagon. Šéf obrany Chuck Hagel na společné tiskovce se svým polským kolegou Tomaszem Semoniakem oznámil, že Spojené státy hodlají dodat ukrajinské armádě léky, matrace, stany, elektrické generátory a jiné doplňky.
Čelní republikáni s takovou reakcí Washingtonu nejsou srozuměni a žádají, aby americká pomoc zahrnovala také zbraně. Dříve nejaktivněji prosazoval tento požadavek bývalý prezidentský kandidát John McCain, nyní ho však svou horlivostí předčil vůdce republikánů v Senátě Mitch McConnell.
"Co bych udělal já?" – řekl v televizním rozhovoru. "Lépe bych vyzbrojil ukrajinskou armádu. Poradil bych Evropské unii nabídnout Ukrajině řádné členství. Poskytl bych jí pomoc v takovém rozsahu, aby se mohli bránit."
Deník New York Times dochází k závěru, že i přes dosaženou shodu ženevská úmluva vůbec nezajišťuje kýžené zmírnění napětí a ukončení ruských akcí na jihovýchodě Ukrajiny. Nezahrnuje kupříkladu požadavek na stažení ruských vojsk z blízkosti ukrajinského území, neobsahuje závazek Moskvy vstoupit do dvoustranných jednání s Kyjevem.
I významní američtí vládní činitelé začínají zpochybňovat proveditelnost slibů, které si navzájem dali ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov. Anonymní zdroje v americké administrativě, podle pátečního vydání deníku Wall Street Journal, vyjádřily pochybnosti, zda Sergej Lavrov skutečně má pověření Vladimira Putina k uzavření závazné dohody a zda to není pouze hra kočky s myší, v níž Putin hraje roli kočky.
V takovém kontextu se stává srozumitelnějším výrok amerického prezidenta, který doufá v sílu své pozice, ale příliš v ni nevěří.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus