Zase jsem se na pár dní odmlčel, protože nejen Ukrajinou je člověk živ. Jsem živoucí důkaz toho, že člověku vydrží prvotní zápal (ono „heroické“ období) asi 14 dnů a pak nastupuje jisté opotřebení a návrat do normálu. Tenhle luxus si však Ukrajina nemůže dovolit a je třeba se dívat dál.
Plán – krátká válka, pytle, krematoria
Původní plán Ruska byla, jak jsem už říkal, krátká válka, vlastně něco podobného jako obsazení Československa v roce 1968 (které v Rusku stále považují za bratrskou pomoc). Obsazeni letiště Antonov výsadkáři, posléze přivezení dalších vojsk a techniky, vstup do Kyjeva, obsazení informační infrastruktury a vládních budov, prezident uteče nebo je zajat, Rusové prohlásí hlavní město za dobyté a je po všem. Ztráty civilního obyvatelstva jsou minimální.
Pak se ale ptáte, na co pořizovali Rusové 45.000 pytlů na mrtvoly a mobilní krematoria. Klade to otázku, co měli s Ukrajinou v plánu po tak snadném vítězství dělat – a zároveň to na tuto otázku odpovídá.
Uvedené potvrzuje i tato zpráva oficiálních médií, kterou si podrobně přečtěte. Je tam napsáno, že denacifikací se míní zlomení celé země, možná i cosi jako genocida.
Od druhé světové války se v myšlení ruských vůdců zase mnohé nezměnilo. Zase se připravovaly popravy, věznění, trestné tábory a dlouholetá „převýchova“ obyvatelstva. (To je malá připomínka pro lidi, kteří říkají, že se měla Ukrajina raději vzdát, nebo že jí nemáme dodávat zbraně a prodlužovat válku. Představte si, že pár těch pytlů a trochu plynu v krematoriu je tu pro vás a vaši rodinu. Najednou to nevypadá jako zas tak dobrý nápad, vzdát se bez boje, že ne?)
Druhá věc je – lidé v Rusku se možná mohou schovávat za svou nevědomost a propagandu. U nás lidé všechny informace mají, takže schvalování válečných zločinů není nevědomé.
Válka na Ukrajině jednou skončí. Rusko podle všeho Ukrajinu nedobude, tak jí aspoň udělá co největší ztráty na životech a na hospodářství a infrastruktuře. Jednak proto, aby Rusko ukázalo, co se stane každému, kdo se mu postaví na odpor, a za druhé proto, aby Západu zkomplikovalo další jednání s Ukrajinou prakticky o čemkoliv.
S tím souvisí i válečné zločiny páchané na území Ukrajiny. Proč ruským velitelům nevadí? Je to dáno jednak mentalitou ruského vojáka, který poslouchá rozkazy, neptá se a považuje svou službu za správnou a spravedlivou, jednak tím, že z politického hlediska není Rusku proti srsti, když zemřou zejména ti, kteří v minulosti proti Rusku bojovali nebo by v budoucí Ukrajině mohli zastávat protiruské postoje, případně svědčit proti Rusům. Vzpomeňte si, že Němci popravovali v Praze ještě 8.5.1945, ne proto, že by si mysleli, že válku vyhrají, ale proto, aby nebyli svědkové. Tak i Rusové budou zabíjet, protože tyto nacistické metody jim nejsou cizí. Proto nepustí cvilisty z Mariupolu pryč, nejen proto, že jsou umírajícími rukojmími, ale proto, že jsou svědkové válečných zločinů, které Rusko páchá. Proto je odváží do Ruska.
Rusové se také poučili z válek v bývalé Jugoslávii, kde po válce byly odkryté masové hroby a alespoň někteří zločinci postaveni před soud. Proto zřejmě ta mobilní krematoria (což už dnes nestačí vzhledem k rozsahu území a zločinů, proto nacházíme doklady vraždění a mučení), proto odvážení lidí do Ruska, kde dokáží zmizet beze stopy celé miliony. Aktuálně Rusové oznamují další válečné zločiny, prý se najdou další mrtvoly a hroby, dobře vědí kde, a bude to fejk (pozn. – ruská diplomatická škola).
Ještě jedna poznámka: Momentálně se nám taky rozšířil takový nešvar – odmítání pomoci Ukrajině, protože zbraně jsou špatné nebo dodávání zbraní jen prodlužuje válku – a válka je špatná, že ano. Vám, co to říkáte a nějakým nedopatřením čtete můj post, připomínám, že mír v podání Ruska, to je 45.000 pytlů na mrtvoly. To jsou odvezení starostové a umučení muži, ženy a děti. Kdyby vám někdo přišel do domu a dělal vám a vaší rodině zvěrstva, volali byste o pomoc? A co byste řekli sousedovi, který by vám místo pomoci řekl, že je proti násilí, že máte držet hubu, aby bylo brzy po všem a on mohl jít domů koukat na televizi? Tak ten soused, to jste bohužel vy.
Sankce a reparace
Válka skončí, Ukrajina zůstane suverénním státem (možná okleštěná o regiony Donbasu), ale bude zničená k nepoznání.
Sankce zřejmě po válce skončí dříve či později taky, protože vyhraje reálpolitika, navíc není úplně dobré riskovat rozvrat Ruska. Přičiní se o jejich ukončení zřejmě jeho nejlepší spojenci jako Německo, Maďarsko a Čína.
Váleční zločinci vesměs trestu uniknou; budou samozřejmě výjimky. Nejprve ti, kteří budou zajati na území Ukrajiny. Ti budou zřejmě souzeni (a přiznám se, že z profesního hlediska bych moc rád u toho procesu byl). Nicméně v souvislosti s tím se nabízí otázka, proč Rusové odvlekli tolik rukojmí a proč nutí uprchlíky, aby uprchli na území Ruska (jasně, že to je PR, ale je to taky víc rukojmích). Předpokládám, že je budou měnit za své zajatce, aby tito soudu unikli. Pak možná budou souzeni ti, kteří vycestují do nějaké civilizované země, která je zadrží a vydá. A do třetice, SBU se snaží identifikovat válečné zločince pomocí OSINT a elektronických programů, a celkem úspěšně. Na sociálních sítích zveřejňují i jejich jména. Klidně se vsadím, že se v budoucích letech některým z nich stane něco moc ošklivého a soudit je bude někdo jiný.
Reparace – protože Rusko nebude poraženo na bojišti, jediný způsob, jak mu vnutit reparace, je pokračovat v sankcích – a k tomu zřejmě nebude politická vůle. Myslím si, že reparace nebudou vůbec, nebo se bude jednat o nějaký malý zlomek, který bude získán nějakým „fíglem“, jako jsem popisoval v jednom z minulých dílů.
Marshallův plán, EU, USA
Dle Wikipedie Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy (angl. European Recovery Program), byl přijat Kongresem USA 3. dubna 1948 s cílem organizovaně zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě. Protože SSSR a země východního bloku nabídku odmítly, byl plán omezen na západní Evropu. V letech 1948–1952 poskytly Spojené státy v rámci tohoto plánu západní Evropě pomoc ve výši přibližně 13 miliard dolarů (zhruba 190 miliard USD v cenách roku 2016). Marshallův plán přispěl k hospodářské rekonstrukci západní Evropy, pomohl obnovit průmysl i zemědělství a oživit mezinárodní obchod. USA si touto hospodářskou pomocí zabezpečily vliv a prestiž v Evropě, a to jak ekonomicky, tak i vojensky. Tím se Evropa postupně rozdělila na Západ a Východ, který začal postupem let ekonomicky zaostávat.
Zhruba tohle bude muset USA a EU udělat po válce taky. Bude to stát spoustu peněz, ale upevní se vliv na Ukrajině a zařídí se, že to nebude rozvrácená země, potenciální líheň nějakého nového Hitlera. Ostatně, oba aktéři už o tom hovoří.
Existuje ale ještě jeden důvod, proč to musíme udělat. Protože když to neuděláme my, udělá to Čína. Samozřejmě ne zadarmo, prostě si tu zemi koupí a udělá z ní svou obilnici pro sebe a Afriku. Nedělám si legraci, jsou africké země, které dovážejí 100 % svého obilí z Ukrajiny a Ruska. Pokud tento obchod bude kontrolovat Čína, pak její kolonizace Afriky bude zdárně pokračovat. A pak jsou tam další zajímavé suroviny, třeba plyn (jehož těžbu omezila například anexe Krymu – chcete závislou kolonii, ne aby naopak dodávala Západu něco místo vás). Takže logicky jí musíme pomoct my, abychom s ní pak mohli obchodovat. Make business, not war. Viz zde, zde (podle wikipedie a tamních pojmů vygooglujte spoustu článků), zde či zde (tady vidíte, co chtěla Čína už před lety; teď by mohly být dveře otevřené).
Riziko a korupce
Velký problém nastane, až to uděláme. Nalejme si čistého vína – heroický výkon Ukrajiny ve válce neznamená, že se po válce nevrátí ke starým pořádkům (Zelenský bude mít možnost se díky svému osobnímu růstu zkusit odstřihnout od oligarchů a zavést v zemi pořádek, což zase bude oligarchům vadit – méně, než Rusko, ale přesto dost. Uvidíme, jestli se mu to povede, nebo jestli po válce nedostane trafiku nebo pomník a vše se vrátí do vyjetých kolejí). Ukrajina je synonymem korupce. Jestli Západ nalije do Ukrajiny peníze, bude muset přísně kontrolovat jejich využití, protože jinak začnou růst v kraji vily úředníků, novináři o tom budou psát, veřejné mínění bude proti a bude to řešení velmi špatné. To samozřejmě není žádoucí (Čína oproti tomu nemá žádný problém se započtením nákladů na korupci do svého business plánu – v Číně se nikdo neptá, kam ty peníze šly).
Výhled:
Oblast Kyjeva, Sumy a okolí je bez Rusů. Ti prohlásili, že Kyjev nikdy nechtěli, a soustředí se o to více na Donbas, kde mají dílčí úspěchy.
U Mariupolu prý používají mobilní krematoria, aby schovali rozsah válečných zločinů.
U Mikolaieva je zatím obvyklá aktivita.
U Oděsy jsou dvě tankové brigády, z toho jedna rezervní. Proč tam? Spekuluje se o útoku z Podněstří (o tom spojení jsem psal v jednom z prvních dílů). Byl by to vojensky zajímavý vpád do zad, ale Oděsa je připravena, takže uvidíme (navíc útok z moře je stále méně pravděpodobný, jednak byla výsadková vojska podle všeho nasazena jinde, jednak Ukrajincům dorazily nové protilodní střely Harpoon).
V podrobnostech třeba zase Tomáš Dvořák.
Příště si napíšeme zase něco o jaderných zbraních a jejích důsledcích na další průběh konfliktu (pro situaci, že je nikdo nepoužije).
******
Převzato se svolením autora z jeho Facebooku, kde publikuje zcela neformálně pro své přátele a jejich přátele na Facebooku, takže to je co nejvíc srozumitelné, krátké a většinou bez zdrojů, které se ale dají snadno dohledat a doplnit.