Summit EU - Unie podepsala ekonomickou část dohody o přidružení s Ukrajinou

Když ukrajinský prezident Petro Porošenko vytáhl z kapsy saka pero, aby podepsal poslední část asociační dohody s Evropskou unií, někteří sledovali hlavně onen psací prostředek. Nenápadný kousek, který však nesl velkou symboliku. To pero totiž mělo být použito o dvě stě deset dnů a jeden historický milník dřív.

„Podepíši asociační dohodu kuličkovým perem, na němž je napsáno Asociace Ukrajiny a EU, Vilnius, 29. listopadu 2013,“ řekl Porošenko před stvrzením smlouvy. „Tehdy se tak nestalo, ale to pero zůstalo. Jako důkaz, že historické události jsou neodvratitelné,“ dodal prezident a připomněl sedm měsíců, během nichž se Ukrajina zásadně proměnila, zmenšila se o více než 26 tisíc kilometrů čtverečních a zažila nejkrvavější protesty od získání nezávislosti v roce 1990.

Loni v listopadu - a byl to také pátek - měl dohodu podepsat jiný ukrajinský prezident, Viktor Janukovyč, který si to na poslední chvíli rozmyslel. Janukovyč tehdy vyšel vstříc „starému známému“ Kremlu, který pochopitelně nevítal sbližování se svého někdejšího satelitu se Západem.

Mnozí Ukrajinci ale nepřijali náhlé odmítnutí smlouvy, která má zásadně prohloubit politické a obchodní vazby země s Evropskou unií a již roky „cizelovali“ kyjevští a bruselští úředníci. Zprvu desítky, později stovky lidí vyšly na Majdan, kyjevské hlavní náměstí, aby protestovaly proti odklonu od evropské cesty. Táhlé demonstrace, které tvrdě potlačovala policie i armáda, vyústily v Janukovyčův pád, nástup opozice a nakonec i k překreslení ukrajinsko-ruské mapy. Zjitřenou atmosféru využila Moskva, která v březnu anektovala Krym. Ruský prezident Vladimir Putin vysvětloval vyslání vojáků na černomořský poloostrov obavami o životy místních, kteří se hlásí k ruské národnosti.

Konflikt na Ukrajině dosud neustal, jen ohnisko sporů se přesunulo na východ země, kde proruští aktivisté žádají nezávislost na Ukrajině. Boje, které si dosud vyžádaly stovky obětí, neustaly ani tento týden. A to navzdory příměří, které Porošenko včera prodloužil o další tři dny.

Ukrajinci si od paktu s osmadvacítkou slibují hodně. Více než 1200stránková smlouva, jejíž politickou část podepsal už v březnu ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, má ulehčit především obchodování mezi východoevropskou zemí a blokem. Klíčovým bodem obchodní části je odstranění většiny dovozních cel. Ostatně EU tyto podmínky paktu už dočasně plní jako výraz podpory zemi oslabené krvavými boji. Smlouva dále počítá s hlubší spoluprací ve 28 oblastech od dopravy přes vědu, zdraví, zemědělství po bezpečnostní či zahraniční a regionální politiku. Vbudoucnu by se také měly sblížit ukrajinské obchodní normy s těmi evropskými a Ukrajině by se měl otevřít evropský trh. Podobné dohody o přidružení včera s Unií podepsaly i Moldavsko a Gruzie.

„Nejsou to ledajaké smlouvy, ale milníky v historii našich vztahů a pro Evropu jako celek,“ řekl „prezident“ EU Herman Van Rompuy. Také v těchto dvou postsovětských republikách ale panují obavy z ruské reakce. Moskva uvedla, že může vůči zemím přijmout nespecifikované odvetné kroky. I proto, že asociační dohody brání trojici východoevropských zemí vstoupit do jiné celní či obchodní dohody. Třeba do euroasijského projektu prezidenta Putina, který je některými považován za snahu o obnovení SSSR.

Na mnoha ukrajinských společenských sítích se po podpisu smluv objevily radostné reakce. Jedna z prvních zpráv byla stručná noticka skupiny Euromajdan, aktivistů činných od začátku ukrajinské krize. Ti projekt ruského prezidenta v jedné větě pohřbili slovy: „Blesková zpráva: SSSR 2.0 skonal.“

LN, 28.6.2014