Nová ukrajinská vláda nabízí s podporou svých ruských spojenců, aby nová smlouva o odzbrojení mezi Ruskem a USA byla podepsána v Kyjevě (je zvykem podepisovat podobné dokumenty na neutrálním území, píše dnes Petra Procházková v LN). Jakási blízká a vysoce postavená spolupracovnice nového ukrajinského prezidenta Janukovyče na to navazuje velkolepou koncepcí: „Pokud Američané nebudou proti, Ukrajina se nakonec stane mostem mezi Východem a Západem.“

Nechme teď stranou, že se vyjednává o kůži medvěda, který zatím čiperně pobíhá po lese a jen tak se nenechá lapit: Rusové usilují vnutit Americe smlouvu, jejíž součástí bude závazek, že Američané a jejich spojenci budou budovat obranné protiraketové systémy jedině když jim to Rusové dovolí a uvolí se na nich podílet. To by znamenalo učinit tchoře úředním strážcem kurníku a nemůže na to přistoupit ani pan Obama.

Pozoruhodná je už sama myšlenka mostu mezi Západem a východem, případně naopak. Máme s ní praktické zkušenosti. Totéž chtěl budovat kdysi prezident Beneš. V zoufalé situaci, s komunisty za krkem, navíc sám dezorientován a opřen o dezorientovanou společnost. To jsou ovšem nanejvýš jakési polehčující okolnosti.

Janukovyč vyhrál volby demokraticky (mj. díky tomu, že se Ukrajina nedokázala zbavit obrovského ruského území, které k ní její zlomyslní ruští protektoři kdysi přilepili). A teď od nich dostal na oplátku titul pověřeného c. a k. neutrála imeni kňaza Potěmkina.

Obávám se, že jen málokomu došlo, jak osudový význam má pro nás faktický ruský triumf ve volbách na Ukrajině. Vzniklo mohutné předmostí: navazuje na ně svým způsobem už teď Ficovo Slovensko, a pokud volby v ČR vyhraje Paroubek (což je velmi pravděpodobné), bude stavba dovršena. Rusové získají mohutnou základnu k ovlivňování prostoru, který kdysi ztratili, někdejší ruský zábor bude rozdělen klínem, který usnadní politickou manipulaci, a všechno se tentokrát stane demokratickou cestou.

Představte si např. Anschluss Rakouska a následné porcování Československa, provedené demokratickou cestou! Jistě, přirovnání je hodně nadsazené, Putin ani Medvěděv nejsou Hitler, a co budou chtít, těžko předem říci. Snadno se dá říci jen jedno: že to bude pro nás nepříjemné a nevýhodné, a že se demokratické standardy, k nimž jsme se tentokrát dopracovali skoro zadarmo, více či méně sníží. Bylo by tedy dobré před nadcházejícími volbami vědět: na první pohled to vypadá, že se nic neděje, ale jsme v rejži. A navíc na cestě strčit po druhé a dobrovolně hlavu do téhož nebo aspoň velmi podobného chomoutu.

Lidovky.cz 17. března

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.