Slovenská iniciativa "Ďakujeme, odchádzame" velmi připomíná její starší českou sestřičku. Organizuje ji Lékárske odborové združenie (Obdoba českého LOK, jehož předseda Engel prý svým slovenským kolegům přispěl tu a tam radou). Iniciativě jde o řadu věcí, až na posledním místě o lékařské platy. Lékaři žádali nárůst platů o 700 eur (v přepočtu cca 18000,- Kč), vláda nabídla 300 eur (cca 7700,-Kč). Na podporu požadavků iniciativy dalo cca 2400 slovenských nemocničních lékařů výpovědi. 400 z nich je údajně vzalo zpátky. I ten zbytek, co vytrval, by byl schopen přivodit v některých nemocnicích stav na hranici kolapsu nemocniční lékařské péče.

Proti iniciativě nemocničních lékařů stojí vláda ve stavu demise, její pozice je už proto slabá. Má v této záležitosti podporu prezidenta Gašparoviče a na její straně podle průzkumu stojí větší část slovenské veřejnosti: 60% respondentů akci kritizuje. Lídr opozičního Smeru Fico k lékařům promluvil medovým hlasem, slíbil jim splnění všech jejich požadavků s výjimkou jednoho jediného, totiž platů (jejich zvýšení "nemůže garantovat"). Tato velkorysá nabídka je velmi zábavná.

Když srovnáme výchozí pozice vlády a lékařů, je na tom slovenská vláda o dost hůř, než byla letos v předjaří ta česká. Nejen kvůli tomu, co bylo řečeno. Navíc platové požadavky lékařů jsou vyšší než ty, kterých pro tento rok dosáhli jejich čeští kolegové, a to, co čeští kolegové pro tento rok dosáhli, slovenská vláda už slíbila. I nesouhlas veřejnosti s lékařskou iniciativou je o něco slabší než v Česku. Přesto se slovenská vláda po krátkém váhání rozhodla k poměrně razantnímu kroku: hodlá proti některým lékařům uplatnit Ústavní zákon č. 227 o bezpečnosti státu z dubna 2002, který umožňuje za určitých okolností vyhlásit "nouzový stav" a v rámci něho nařídit mj. pracovní povinnost. (V ČR umožňuje něco obdobného Ústavní zákon č. 110 o bezpečnosti ČR z 22. dubna 1998).

Bez ohledu na to, jak konflikt s nemocničními lékaři na Slovensku dopadne, lze už teď konstatovat, že je to už druhý případ, kdy slovenská vláda projevila když ne přímo politickou odvahu, tedy dobrou vůli v krajně nevýhodné a složité situaci. Poprvé to bylo, když premiérka Radičová upřednostnila loajalitu k závazkům, jež na sebe Slovensko vzalo vstupem do EU, před laciným siláckým populismem, a dala tak najevo, že v politice jsou i důležitější věci než fyzické přežití vlády. Česká vláda dokazuje dnes a denně, že takové věci pro ni neexistují.

Je možné, že slovenská vláda tento konflikt neustojí, že bude muset před lékaři kapitulovat. I v takovém případě jí bude možné přičíst k dobru, že se aspoň snažila.

Lidovky.cz 29. listopadu 2011