Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

K bodu 4 článku

Vážený pane Doležale, záliba v odsuzování starých lidí není dána jakousi gerontofilií, ale prostým faktem, že tito lidé dlouho unikali spravedlnosti světského druhu. Nechci diskutovat o případu pana Kapiro, ale o podstatě faktu, který jste v bodu 4 uvedl.

V našich podmínkách se ponejvíce ví o dvou exponentech minulých dob /JUDr.Brožová a JUDr.Vaš/.JUDr.Brožová si odseděla asi rok, JUDr.Vaš je stále neodsouzen. Oba dva se účastnili justičních vražd /to je čin, při němž zbavíme někoho života s vědomím, že je nevinen/. Místo hájení práva se oba dva vědomě postavili na stranu zločinu. Doba umožnila, že po dobu dalších 30-40 let měli pocit, že se vlastně nic nestalo, že vše projde. A teprve nyní seznali, že nikoli, že za dávné hříchy je může stihnout odplata. Z uvedených šotů v TV se však ukazuje, že ani jeden z nich nemá pocit, že by provedl něco zvlášť zavrženíhodného a oba mají pocit, že jsou oni sami obětí. Ani jednou jsem nezaznamenal, že by jim bylo líto, co provedli.

Ani jednomu z nich nehrozí odplata za to, co provedli /vazba JUDr,Brožové byla spíše demonstrací a milost presidenta ČR byla pro mne zklamáním/.Žádnému z nich nehrozí trest smrti. Je však důležité, aby jejich případní nástupci /a bude jich dost v každé společnosti/ věděli, že každý zločin je potrestatelný a že i případný vysoký věk neomlouvá. Případ sadisty Aloise Grebenička, který za přispění JUDr.Veselé unikl světské spravedlnosti, je mementem, že je třeba tyto lidi stíhat a odsuzovat. Nikomu se nedá vrátit sebraný život a nejde splatit léta v kriminálu za nic. Jde však o pocit těchto neprávem ponížených, že ASPOŇ NĚCO se stalo k jejich rehabilitaci.