Sobota 12. července 2025, svátek má Bořek
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

UDÁLOSTI: Maďarsko a zločiny minulosti

Když se maďarské problémy začnou v Evropě a jmenovitě v Česku podrobně probírat, nevěští to pro Maďary nic dobrého. Což platí zejména o procesu se Sándorem Képíró. Věnujme mu trochu pozornosti.

Místo činu: území zvané Bácska, severozápadní část srbské Vojvodiny, ohraničená toky Dunaje a Tisy. Tvořila součást historického maďarského království od tureckých válek je osídlovali Srbové. Trianonskou smlouvou byla připojena ke království SHS. V době, o níž bude řeč, měla rozlohu přes 11 tisíc km2, obývalo ji 1,1 milionů lidí, z nich 37% tvořili Maďaři. .

Doba: počátek roku 1942. V reakci na zjevné nespravedlivosti uspořádání po první světové válce se maďarské vlády a regent Horthy už předtím orientovali na spolupráci s Hitlerem. Hitlerem pohrdali, představovali si, že splní svou historickou úlohu a pomůže Maďarsku ke spravedlnosti, a oni ho pak pustí k vodě. Tato poněkud šílená politika měla v Maďarsku hodně oponentů. Skončila pochopitelně katastrofou. V době, o níž píšeme, bylo už Maďarsko plně zapleteno do světové války na Hitlerově straně. .

Událost sama a co jí předcházelo: V roce 1940 uzavřelo Maďarsko s Jugoslávií, kde byl tenkrát u moci proněmecký režim, „smlouvu o věčném přátelství“. V březnu 1941 došlo v Bělehradě k převratu, orientace země se radikálně změnila. Nato se Hitler rozhodl Jugoslávii anektovat. Požádal Maďarsko o průchod pro německá vojska a o spoluúčast. Horthy a vláda s průchodem souhlasili, zároveň sdělili, že uplatní své územní požadavky teprve v případě, že se Jugoslávie rozpadne. Ministerský předseda Teleki se v depresi zastřelil. Maďarsko pak obsadilo Bácsku a další menší teritoria. Za čas se na obsazeném území aktivovali Titovi partyzáni. Na počátku roku 1941 vyhlásila maďarská vláda stanné právo v Novém Sadu a v okolí, represe probíhaly v druhé polovině února, záhy přerostly v organizované vraždění Srbů a Židů. Celkem přišly o život 3 – 4 tisíce lidí. (Jugoslávští komunisté pak po skončení války na revanš zavraždili asi desetkrát víc maďarských civilistů, to samozřejmě maďarské represe neomlouvá). „Novosadské krveprolití“ způsobilo ovšem skandál i v Maďarsku, oficiální místa nakonec zahájila vyšetřování, které v létě 1944 skončilo procesem. Vojenský soud odsoudil řadu obžalovaných, ale na potrestání už nedošlo. .

Obžalovaný Sándor Képíró byl v po obsazení Bácsky kapitánem maďarského četnictva v Novém Sadu. Před soudem dnes stojí po třetí: v roce 1944 byl odsouzen k deseti letům vězení, v roce 1948, už za Rákosiho, dostal v nepřítomnosti čtrnáct let (podařilo se mu předtím uprchnout do Argentiny), hlavní svědek byl důkladně „předzpracován“ ÁVH (maďarská StB). V roce 2006, deset let po Képíróově návratu do vlasti, pak požádaly o trestní stíhání Středisko Simona Wiesenthala (byl veden na jejich seznamu válečných zločinců) a srbská generální prokuratura. Maďarské úřady vyhověly, a letos v květnu začal před Městským soudem v Budapešti proces. Képíró byl obviněn z toho, že přispěl k zavraždění až 40 lidí, že věděl o cíli razie, na níž se účastnili jeho podřízení, a že jim předal rozkaz, který obdržel od nadřízených. Státní zástupce žádal nepodmíněný trest. Soud si vyžádal lékařské dobrozdání, podle něhož byl obžalovaný přes vysoký věk a zdravotní potíže schopný stanout před soudem. Přivezli ho z nemocnice, byl na kapačkách. .

Proces skončil osvobozením pro nedostatek důkazů. Soud dospěl k názoru, že se nepodařilo dokázat, že obviněný věděl o vraždění lidí bez vyšetřování a že se na popravách podíleli jeho podřízení. Okamžitě se odvolal státní zástupce, po třech dnech i obhájce obžalovaného (žádá zproštění obžaloby se zdůvodněním, že čin, z něhož byl obviněn, se nestal). Rozsudek tedy není pravomocný, o případu rozhodne odvolací soud. .

Potud fakta. Proti rozsudku protestoval mj. i srbský prezident Tažič. Vyjádřil své rozhořčení, očekává reakci maďarské vlády a justice. Nepodařilo se nastolit historickou spravedlnost a zajistit trvalé usmíření mezi maďarským a srbským národem. .

K celé věci čtyři poznámky. Za prvé, vždycky, když se v Maďarsku otevře podobný problém, vynoří se u nás pochybnosti: nemá náhodou proces politické pořadí, a vyrovnali se Maďaři vůbec se svou minulostí? Ovšem, Maďarsko jsou z našeho hlediska poražená země, totiž poražená ve válce, která skončila před 66 lety. Platí pro ně zásada, známá ze Švejka: „Streng behüten, beobachten“. To v „poražených“ vyvolává nespokojenost a vzdor. Politickým důsledkem jsou nynější dobré vztahy Maďarska s Čínou, vzbuzující leckde bezmocný vztek (Číňané jsou pragmatici a argumenty o poraženosti na ně neplatí). Je obtížné se z toho radovat, je ale dobré vidět, že je to taky důsledek nezodpovědné politiky ČR a Západu všeobecně. .

Za druhé: je těžké se zbavit dojmu, že podobná podezření vůči Orbánově vládě (kterou je samozřejmě možné v lecčems právem kritizovat) tak trochu přiživuje taky maďarská opozice, která utrpěla ve volbách drtivou porážku. Podobně jako u nás kdysi v době opoziční smlouvy Unie Svobody, ale o hodně intenzivněji, se poté, co ji zklamala veřejnost domácí, dovolává sympatií veřejnosti a politiků na západě. Stěžovatelé ovšem poškozují nejen Orbána, ale i Maďarsko jako takové, v duchu zásady: fiat justitia, pereat mundus. Nepřipadá mi to rozumné. .

Za třetí: automaticky se předpokládá (viz Tadžičovo prohlášení), že když je souzen válečný zločinec, jde o proces politický, resp. je třeba z něho politický proces udělat, např. zasahováním do soudní nezávislosti v sousední zemi. Ve skutečnosti i soud s válečným zločincem je právní, nikoli politická záležitost, jeho cílem je spravedlnost, řídí se zákony a respektuje, že ne vše, co je morálně pochybné, je taky trestné. .

A za čtvrté, na okraj: v naší době se uplatňuje jakási záliba v odsuzování starců a stařen nad hrobem (týká se nejen nacistických, ale i komunistických zločinců). Jistě, formálně je všechno v pořádku, ale jakási trochu hnusná pachuť přece jen zbývá. Nejspíš pociťujeme – třeba jen podvědomě – nedostatek zločinů a zločinců mladšího data. Snad se nám to nevymstí. .

LN 29.7.2011.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.

Aston Ondřej Neff
12. 7. 2025

Proč vás takovými nesmysly obtěžuji?

Hyena Neff
12. 7. 2025

Na třetí procházku jsme včera šli docela pozdě

Chechtavej tygr
12. 7. 2025

Elektrikář si před smrtí ještě zatančí.

Ladislav Jakl
12. 7. 2025

Angažovaná žurnalistika se vrátila. A na Novinkách zejména.

ČTK, Lidovky.cz
11. 7. 2025

U letadla společnosti Air India, při jehož nehodě na západě Indie minulý měsíc zahynulo 260 lidí,...

Lidovky.cz, ČTK
12. 7. 2025

Jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov hrozí, že skončí ve šrotu, upozornil ruský list...

Tomáš Málek
12. 7. 2025

Po pětadvaceti letech v Austrálii se Antonín „Tony“ Růžek rozhodl pro velkou osobní změnu....

Lidovky.cz, ČTK
12. 7. 2025

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přistál ve Wonsanu v Severní Koreji. Šéf ruské diplomacie tak...

ČTK, Lidovky.cz
12. 7. 2025

Hokejový útočník Jeff Skinner bude v NHL pokračovat v dresu San Jose Sharks. Kalifornský celek na...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz