Evropská komise se rozhodla vytrestat Maďarsko. Oficiálně za to, že od vstupu do Evropské unie před osmi lety soustavně vykazuje nadměrné schodky státního rozpočtu a nereaguje na výzvy EK. Z toho důvodu má výhledově přijít o 12,5 miliard v přepočtu na Kč (pomoc pro regiony a na sociální aktivity má zůstat zachována).

Evropská komise se mohla odvolat na rozhodnutí Rady ministrů financí EU z 24. ledna, která Maďarsko vyzvala, aby do září t.r. opětovně předložilo svůj konvergenční program, protože zatím nestanovilo konkrétní kroky, vedoucí k přiměřenému snižování schodku veřejných financí.

O návrhu EK má Rada ministrů financí jednat ještě v březnu tohoto roku. Přísun peněz má být zastaven k 1. lednu 2013, v případě, že se Maďarsko do roku 2015 polepší, může však být obnoven.

Rozhodnutí, které se zrodilo v EU, je všeobecně označováno za bezprecedentní. Rozpočtový schodek nad 3% HDP má řada zemí EU a některé jej přes sliby nesnižují. Přitom jde o země eurozóny, kde Maďarsko (stejně jako ČR) zatím není. O důvodu, proč se zrovna ono dostalo na paškál, lze spekulovat a není to těžké. Agentura Reuters označila rozhodnutí bez okolků za politické a jako hlavní věc uvedla nelibost Bruselu nad novou maďarskou ústavou (není asi třeba zdůrazňovat, že o ní v této souvislosti nepadlo v oficiálním zdůvodnění ani slovo).

Je víc než těžké vyhnout se podezření, že v centrále EU panuje jakési sdílené přesvědčení: masivní ekonomický nátlak přiměje Orbánovu vládu k tomu, aby změnila svou politiku, a pokud ne, pak přiměje Maďary, aby neposlušnou vládu svrhli. Pokud si to v Bruselu opravdu myslí, je to velmi nešťastné a riskantní.

Za prvé, vláda má pořád dosti výraznou podporu obyvatelstva. Za druhé, podpora obyvatelstva sice proti předloňským volbám klesla, ale to, o co vládní koalice Fidesz – KDNP přišla, nezískali zpět fatálně poražení z roku 2010 (MSZP a SZDSZ), nýbrž extrémní opoziční hnutí Jobbik, které už sedí v parlamentu. Za třetí, kdo jen trochu zná maďarské dějiny (a možná ani to není nutné), umí si představit, že když Maďaři dostanou pod nejapnou záminkou méně napapat, rozlítí je to do běla. Pokud by pak došlo ke skutečným nepokojům, neorganizovali by je socialisté a leví liberálové, a že by EU byla schopna je potlačit silou, je mimořádně směšná představa. Zlomyslně, aniž bych to samozřejmě očekával dnes, podotýkám, že účinný způsob, jak byly v Maďarsku politické změny revolučního charakteru potlačeny v minulosti (1956, 1849) byl jednoduchý a v obou případech stejný: masivní ruská vojenská intervence.

A konečně za čtvrté: postup Bruselu začíná vyvolávat jakési znepokojení i v české veřejnosti, tradičně vůči Maďarsku a Maďarům podezíravé a nepřátelské, zato čím dál tím víc euroskeptické. Kromě toho Češi nemilují, když (obrazně řečeno) několik hromotluků mlátí jednoho menšího a slabšího. A dovedete si představit, co to udělá v Polsku, kde je euroskepticismus taky na vzestupu a navíc vztahy mezi Poláky a Maďary jsou tradičně velmi dobré?

Příznačné je, že k situaci v Maďarsku se – u příležitosti návštěvy ministra Martonyiho v Praze - konečně vyjádřil i ministr Schwarzenberg: má sice výhrady k lecčemus v maďarské politice, ale maďarská vláda byla demokraticky zvolena, což by se mělo respektovat, a demokracie či svoboda tam ohroženy nejsou. To je rozumné a umírněné stanovisko.

Zbývá jen dodat: kéž by ohroženy nebyly! Demokracii a svobodu v Maďarsku neohrožuje ani tak Orbán, jako nezodpovědná politika EU.

Lidovky.cz 24. února 2012