Prezident Trump si bezpochyby může připsat k dobru řadu pozitivních počinů. Současně se ale svojí politikou a svými vyjádřeními „podepsal“ na řadě negativních jevů. Jedním z nich je pokles zájmu Kanaďanů o cesty do USA.

Na kanadském webu CBC News se tomuto aspektu vztahů s USA za Trumpovy administrativy věnuje ekonomická reportérka Sophia Harrisová. Uvádí, že Americká asociace cestovního ruchu (USTA) očekává, že v letošním roce klesne množství dolarů, které v Státech utratí zahraniční návštěvníci, o 3,2 procenta. To není na první pohled ohromující číslo, ale převedeno na objem peněz jde o ztrátu ve výši 5,7 miliardy amerických dolarů (USD). Nejvíce se o to „zasloužili“ Kanaďané. Ti mají také největší podíl na počtu turistů v USA, jak ukazuje Top 5 z roku 2023 (zdroj ZDE).

1. Kanada … 20,51 mil. turistů v USA
2. Mexiko … 14,5 mil.
3. Spojené království … 3,9 mil.
4. SRN … 1,84 mil.
5. Indie … 1,76 mil

Také v roce 2024 představovali Kanaďané největší skupinu, pokud jde o zahraniční návštěvníky Unie: 28 procent ze 72,4 mil. turistů. Nejnovější údaje za říjen 2025 říkají, že meziročně došlo k poklesu počtu zpátečních cest Kanaďanů do USA o 24 procent u letecké dopravy a o 30 procent v případě pozemní dopravy. Jde o klesající trend, a to už deset měsíců po sobě. Důvod je zřejmý. Reakce Kanaďanů na celní válku vyhlášenou prezidentem Trumpem a jeho opakované anexionistické choutky připojit Kanadu k USA jako 51. stát. K tomu přistupují nová byrokratická opatření na hranicích. Proto nemálo Kanaďanů raději cestuje po vlastní zemi, případně navštěvují oblasti světa mimo USA. Usha Haleyová, profesorka managementu na Wichitské státní univerzitě v americkém Kansasu, upozorňuje na širší dopady nastalé situace. Pokles příjmů z turistiky znamená ohrožení pracovních míst, neboť cestovní ruch dává práci relativně velkému poštu lidí (hotely, pohostinství, doprava, průvodcovská činnost aj.). S tím souvisí tzv. řetězový efekt: nižší příjmy znamenají nižší daně, což neblaze ovlivňuje rozpočty měst a obcí. To se pak promítne do omezení služeb a investic. Dalším problémem jsou obchodní vztahy mezi USA a Kanadou. Američané vykazují vůči Kanadě deficit. Loni měl hodnotu 62 miliard USD, letos od ledna do července 32 miliard USD. Deficit znamená, že hodnota dovozu překračuje hodnotu vývozu - do země přitéká méně peněz z exportu, než z ní odchází za import. Konkrétně: loni Američané vyvezli do Kanady zboží a služby za 350 miliard, ale dovoz činil 412 miliard USD; za prvních sedm měsíců 2025 byl poměr 198 miliard (vývoz) ku 230 miliardám (dovoz). Viz ZDE.

Prezident Trump se snaží řešit deficit bezhlavými cly. Je ovšem otázka, jestli je to nejlepší recept. Připomeňme, že v reakci na nedávnou reklamu zaměřenou proti clům, kterou si zaplatila a v amerických televizích nechala odvysílat vláda provincie Ontario, prezident koncem minulého měsíce přerušil obchodní rozhovory s Kanadou. Pohrozil, že na Kanadu uvalí další cla (10 procent) už k těm, která zavedl začátkem letošního roku. Zatím není jasné, kdy a zda k tomu dojde.

Spojené státy měly v loňském roce přebytek obchodní bilance v cestovním ruchu 1,3 miliardy USD.

Naproti tomu letos se pokles přijíždějících cizinců, zejména Kanaďanů, projeví na této bilanci dosti negativně. Vzhledem k tomu, že více Američanů vycestuje do zahraničí, než kolik zahraničních turistů do USA přijede, asociace USTA odhaduje pro letošní rok deficit v cestovním ruchu blížící se 70 miliardám dolarům. To je tak velké číslo, že by si ho měla všimnout Trumpova vláda, myslí si prof. Haleyová, neboť „současná americká administrativa se velmi obává nevyrovnané obchodní bilance“. Asociace USTA doufá, že příjezdový cestovní ruch se zotaví v roce 2026, a to ze dvou důvodů. Jednak se bude největší část fotbalového mistrovství světa konat v USA, jednak budou Američané slavit 250. výročí vniku Unie. Vůbec ale není jisté, zda to Kanaďany, kteří jsou na Trumpovu administrativu roztrpčeni, nějak zásadně ovlivní.

Fenomén sněžných ptáků

Když jsem navštívil v Ontariu chráněnou přírodní oblast Rockwood Conservation Area, před vstupem jsem minul zvláštní místo. Byly tam, jeden vedle druhého, zaparkovány karavany, obytné přívěsy. Můj hostitel vysvětlil, že patří místním penzistům. Čekají na zimu, aby s nimi odcestovali na jih USA, obvykle na Floridu. Tam přečkají studené kanadské počasí. Těm lidem se říká snowbirds, sněžní, volněji zimní ptáci. Někteří nepoužívají karavany, ale vlastní v USA byty či domy. Jako paní Rena Hansová z Toronta. Má byt na Floridě, ale je rozhodnuta tam na zimu nelétat, dokud bude Trump v Bílém domě. Klade logickou otázku: „Proč bych měla utrácet peníze v zemi, jejíž prezident prohlásil, že chce anektovat moji vlast a která zavedla obrovské obchodní bariéry?“ Místo na Floridu se chystá odletět tento víkend do Kostariky a pak navštíví britské karibské souostroví Turks a Caicos. Dosvědčuje, že je spousta jiných míst než USA, kam se dá jet a podotýká: „Hlasovat v Americe nemohu, ale mohu tak učinit svými dolary.“ Na to zřejmě Donald Trump nepomyslel.

Z nedávného průzkumu kanadské agentury Angus Reid vyplývá, že stejný názor jako paní Hansová má 70 procent ze vzorku 1,607 tis. dotázaných Kanaďanů: nebylo by pro ně příjemné cestovat na nadcházející zimu do USA. Uvedli tři hlavní důvody. Chtějí vyjádřit podporu své zemi, nelíbí se jim současné politické klima ve Spojených státech a v neposlední řadě jsou to obavy z přísnějších kontrol na hranicích souvisejících s Trumpovou imigrační politikou. K tomu třetímu uveďme, že jde o pravidlo, které vstoupilo v platnost letos v dubnu. Podle něj jistá kategorie cizinců, včetně Kanaďanů, která bude v USA pobývat déle než 29 dnů, se musí na hranicích zaregistrovat – podrobit se proceduře otisku prstů, musí být vyfotografováni a uhradit správní poplatek 30 USD. „Dělat to lidem nad šedesát let, kteří během zimního pobytu utrácejí na Floridě spoustu peněz, je směšné,“ tvrdí paní Hansová. Má pravdu. Je absurdní byrokraticky obtěžovat ty, kdo Spojeným státům ekonomicky prospívají. Američané to samozřejmě vidí jinak. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti televizi CBC vysvětlilo, že zavedená registrační povinnosti „je v souladu s pokračujícím úsilím administrativy Donalda Trumpa zvýšit bezpečnost Spojených států“. Proti tomu je obtížné argumentovat. US Security First.

Reakce Američanů

Jde-li o dobrý byznys, nemůže být jiná. Na úbytek kanadských návštěvníků zareagovalo několik turistických společnosti, jmenovitě v Buffalu (kde v tamním klubu NHL působil v letech 1992 – 2001 legendární Dominik Hašek), Seattlu a severní části státu New York, kampaní slev a výhod pro turisty ze země javorů. Nejnověji se k nim přidalo zhruba 30tisícové město Kalispell na severu Montany, poblíž styku hranic kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta. Tamní turistická organizace Discover Kalispell uvádí, že Kanaďané utratili ve městě letos za prvních devět měsíců o 39 procent peněz méně než za stejné období roku minulého. Proto nabízejí Canadian Welcome Pass, v jehož rámci víc než tucet místních hotelů a restaurací nabízí návštěvníkům ze Severu slevy s platností do 15. ledna příštího roku. Ředitelka turistické organizace Discover Kalispell Diane Medlerová vysvětlila rozhlasové sekci CBC: „Montana a Alberta měly po léta velmi blízké vztahy. Chceme je trochu povzbudit, aby zase přijeli. Opravdu nám chybí.“ Ředitel hotelu My Place v Kalispellu Bryce Baker říká, že zaznamenali 40procentní meziroční pokles v počtu kanadských návštěvníků. „To není bez významu a naše zisky to rozhodně ovlivňuje.“ V rámci programu Canadian Welcome Pass nabízí tento hotel Kanaďanům 26procentní slevu z ceny pokoje. „Vnímám to jako způsob, jak pomoci a zároveň jako poděkování těm, kdo k nám stále jezdí. Chceme, aby věděli, že si jich opravdu vážíme.“

Jak patrno, Trumpova politika – cla, nevlídné vyjadřování vůči Kanadě a z toho plynoucí politické napětí – vztahy se severním sousedem značně narušila, což se projevuje i v oblasti turistiky, a to odlivem kanadských návštěvníků. Cestovnímu ruchu v USA to působí nemalé – a hlavně zbytečné ztráty. Kanaďané, pokud jsou skutečnými patrioty, jako je Trump patriotem ve vztahu ke své zemi, sáhli z psychologického hlediska k „ekonomickému protestu“. Hlasují svými dolary. Tím, že je investují jinde než v USA, ať už doma, v Karibiku či dalších oblastech. Místní americké podniky se snaží reagovat slevami a vstřícnými kampaněmi, ale dokud bude přetrvávat politické napětí, jejich efekt zůstane omezený. Mnohem užitečnější by bylo rozumnější chování amerického prezidenta. Například opakovanými hloupými provokacemi o Kanadě jako 51. státu Unie si mezi lidmi od Newfoundlandu po Britskou Kolumbii příliš sympatizantů nezískal. To by ale musel v Oválné pracovně úřadovat u stolu Resolute Desk někdo jiný. Ideálně osobnost formátu Ronalda Reagana.