14.8.2020 | Svátek má Alan


TURECKO: Zpátky do Evropy!

16.5.2007

Nápad rozšířit EU o Turecko byl až do nedávna z mého pohledu značně problematický. Je sice pravdou, že nepatrná část Turecka ještě leží geograficky v Evropě, převážná část je však již v Asii, a tak by se tímto rozšířením EU ještě více „zglobalizovala“ a začala by aspirovat na to být malým OSN. A po Turecku by mohla přijít na řadu Gruzie, Arménie atd. Můj odpor ke vstupu Turecka do EU byl navíc víceméně ideologické povahy. Tureckým vstupem do EU by vstoupil do víceméně křesťanské Evropy stát, v němž je hlavním náboženským směrem islám. V současnosti, kdy se radikální organizace dopouštějí ve jménu islámu teroru opět v téměř globálním měřítku, mi byla tato představa poněkud proti mysli.

Poslední týdny však nastal v Turecku velmi zajímavý politický pohyb, do něhož se zapojily doslova miliony obyvatel Turecka. Naposledy tak v tureckém Izmiru demonstrovaly statisíce, možná milion lidí za to, aby Turecko zůstala státem sekulárním, v němž by pokračovalo přísné oddělení státu a islámské církve tak, jak bylo provedeno otcem moderního Turecka Atatürkem ve dvacátých letech minulého století. Záběry na demonstrující ženy jsou výmluvnější než stovky slov. Vždyť by to byly právě ženy, které by posílením moci islámu v Turecku asi nejvíce tratily.

Dnešní vládní strana, která posílení moci islámu v Turecku připravuje, se tak setkala s masovým odporem zejména městského obyvatelstva. Analytici turecké politiky se shodují v názoru, že hlavní oporou současné vládní moci je venkov. Bojkot parlamentní opozice při volbách nového tureckého prezidenta vedl k vypsání předčasných parlamentních voleb na červen tohoto roku. Vládní strana by navíc chtěla prosadit přímou volbu prezidenta s tím, že by se právě venkov Turecka, kde stále žije rozhodující podíl obyvatel, postavil za prezidenta navrženého vládní proislámskou stranou.

Současné napětí v Turecku je navíc nutné doplnit nedávným rozhodnutím EU ponechat Turecko zatím mimo rámec EU. Nelze přitom vyloučit, že právě toto rozhodnutí mohlo posílit islamisty ve vládním táboře, kteří odmítnutí zahájit s Tureckem oficiální rozhovory o přistoupení k EU mohli využívat ve svůj prospěch. Turecko je nepochybně důležitým státem regionu. Své strategické zájmy zde mají kromě Evropy i USA. Oslabení prozápadní orientace Turecka by proto mohlo mít zásadní vliv na stabilitu celého regionu. Vždyť Turecko je geografickým sousedem Sýrie, Iráku i Íránu a radikální islamisté celého tohoto regionu by jistě rádi viděli Turecko jinak než jako demokratický stát politicky západního střihu.

Evropa a EU zvláště proto musí ve vztahu k Turecku najít odvahu nabídnout Turecku víc než jen „ohlodanou kost“. Tolikrát zmiňované mimořádné partnerství by mělo prozápadním politickým elitám v Turecku usnadnit vnitropolitický zápas před červnovými volbami. EU již dávno svým rozhodnutím o rozšíření na východ a Balkán přestala být jakýmsi privilegovaným klubem nejbohatších států Evropy. Pokud by příslib plného členství Turecka v EU byl onou brzdou, která by bránila další islamizaci Turecka, mohlo by to být pro Evropu impulsem k přehodnocení stávajícího postoje k integraci Turecka do evropských struktur. Blížící se mimořádné volby v Turecku by proto měly být v centru zájmu evropských stratégů.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.