Turek se roztahuje nejen v Sýrii, ale i ve Středozemním moři

Arogance „sultána z Ankary“, takto prezidenta Erdogana, nezná mezí. Nejenže si dělá na části syrského území, co chce, ale nyní provokuje i na moři. Důkazem je nedávný konflikt s výzkumnou lodí z Izraele.

O incidentu jsme se dozvěděli s dvoutýdenním zpožděním. V sobotu 14/12 o něm informovaly izraelské televizní zprávy na Kanále 13 (Hahadašot 13), takto ve webové verzi:

Protože ale hebrejsky umí z nás málokdo, museli jsme si vzít na pomoc izraelské anglickojazyčné servery. Z nich jsme se dozvěděli následující.

Izraelská výzkumná loď Bat Galim patřící vědeckému institutu Israel Oceanographic and Limnological Research se ve spolupráci s kyperskou stranou pohybovala u pobřeží tohoto ostrova. Na palubě měla vědce z izraelské Ben Gurionovy univerzity a kyperského geologa; společně prováděli podmořský průzkum. Vše se souhlasem kyperských úřadů.

Přestože se loď nacházela v kyperských teritoriálních vodách, kde nemá Turecko žádnou jurisdikci, připlula na místo plavidla tureckého námořnictva. Izraelského kapitána se Turci nejprve vyptávali, co tam vlastně pohledává, a pak lodi Bat Galim nařídili, aby odplula více na jih. Izraelcům v daném okamžiku nezbývalo než pokynu uposlechnout.

Jak je něco takového vůbec možné?

K tomu je zapotřebí jistého vysvětlení. Tak jako svět neuznává Severokyperskou tureckou republiku (ale pouze jednotný Kypr, byť je reálně rozdělen), neuznává zase Ankara Kypr jako takový, ale pouze zmíněnou Severokyperskou tureckou republiku. Neuznává tudíž ani teritoriální vody „kolem celého“ Kypru a zejména v severních oblastech ostrova (kde by podle falešných představ Turecka měly být výsostné vody Severního Kypru), a tak může k podobnému incidentu snadno dojít (a také došlo).

Ovšem nejen to: věc je mnohem komplikovanější. Na konci listopadu došlo k něčemu téměř neuvěřitelnému. K něčemu, co dokazuje, že Edoganova opovážlivost a arogance nezná mezí. S jednou z libyjských vlád (také Libye je po Kaddáfího pádu politicky a vojensky rozdělena) podepsal námořní dohodu, která tak trochu připomíná dohodu Molotov-Ribbentrop 1939. Obě země si východní Středomoří rozdělily mezi sebe (tak jako Stalin a Hitler Polsko), aniž by přitom braly do úvahy, že se v oblasti nacházejí další státy, konkrétně Řecko a Kypr, které mají ve Středozemním moři také své oprávněné zájmy a nároky.

V praxi jde o tzv. EEZ – výlučné ekonomické zóny. Více je zřejmé z následující mapy. Modrým čárkováním jsou vyznačeny EEZ jednotlivých pobřežních států:

Jak je z mapy patrné, Turecko i Libye si svévolně zabraly EEZ, která patří Řecku – a Turecko podle toho také jedná (nemluvě o přezíravém postoji vůči Řecku a Kypru, pokud jde o tzv. Modrou vlast – viz mapa). Izraelský web Jpost.com píše: Turecké ministerstvo zahraničí počátkem tohoto týdne informovalo vysokého izraelského diplomata v Ankaře, že izraelský plán vybudovat plynovod vedoucí z podmořských nalezišť ve východním Středomoří do Evropy (měl by vyústit v Itálii a plánován je ve spolupráci s Kyprem a Řeckem) podléhá schválení Turecka. (Zaberte sousedovi dvorek a pak mu sdělte, že vás musí požádat o souhlas, aby se přes něj dostal ke svým domovním dveřím. Co by asi následovalo?)

Pokud by onen podmořský plynovod vedl přes EEZ Řecka, rozumí se tu, která je mezinárodně uznána, pak je takovýto požadavek naprosto absurdní. A to bez ohledu na to, co si ujedná nebo neujedná Turecko s tou či onou libyjskou vládou.

Kromě toho mějme na paměti, že tady už nejde jen o Izrael a Řecko s Kyprem, ale o zájmy samotné EU, která by se této aroganci Ankary měla co nejrozhodněji postavit.

Jak patrno, všechno souvisí se vším. Nejprve jsme měli (a máme) „turecký problém“ ve vzdálené Sýrii – a ejhle, teď máme podobný „turecký problém“ na hranicích unie, ba za jejími vstupními dveřmi.

Co si bude Erdogan svévolně nárokovat příště?