Jakkoli jsou kanadští politici zklamáni a roztrpčeni nařízením prezidenta Trumpa zavést na import z jejich země 25% a 10% (na energetické zdroje) cla, mnozí zachovávají chladnou hlavu.

Uvědomují si, že silná gesta zemi nepomůžou. Je zapotřebí reagovat racionálně. K těmto politikům patří i konzervativní premiérka provincie Alberta Danielle Smithová. Jde o to, aby odezva na Trumpův počin příliš nepoškodila obecně Kanadu a z pohledu premiérky Smithové Albertu, která je v rámci federace velmocí v oblasti těžby ropy a zemního plynu. Drtivou část své produkce vyváží do Spojených států. Což se nyní může jevit jako problém.

Premiérka Smithová publikovala 2. února 2025 v celokanadských novinách National Post článek „How Team Canada can overcome Trump tariffs“, v němž se zamýšlí nad tím, jak „Team Canada“ může překonat nejnovější americká cla. (“Team Canada“ je vládní politická iniciativa zaměřená na aktuální výzvy, které se země týkají.)

Hned v úvodu nenechává D. Smithová nikoho na pochybách, že je Trumpovým rozhodnutím velmi zklamaná. Je si jistá, že toto rozhodnutí poškodí spotřebitele na obou stranách hranice, stejně jako firmy a zaměstnance a naruší důležité historické přátelství mezi oběma národy. Premiérka ovšem rozumí prezidentovým obavám ohledně fentanylové krize a ilegální migrace, ale jedním dechem dodává: „My v Kanadě sdílíme stejné obavy a od jeho zvolení tvrdě pracujeme na tom, abychom se stali partnerem Američanů a ostře proti těmto nezákonným aktivitám zakročili.“

Autorka konstatuje, že zahájení celní války je porušením obchodní dohody podepsané mezi oběma zeměmi během prvního Trumpova prezidentství a není ospravedlnitelné. Kromě toho problémy, které Trumpa trápí, nevyřeší. Připomněla, že Kanada odpověděla vlastními protitarify na dovoz konkrétního zboží z USA. Jakkoli tento druh reakce podporuje, realisticky upozorňuje, že celní válka s jižním sousedem poškodí miliony kanadských rodin, zaměstnanců a podniků. Proto apeluje: „Jako premiérka Alberty vyzývám své kolegy premiéry, předsedu vlády a všechny naše národní vůdce, aby co nejvíce deeskalovali rétoriku a hledali diplomacii a politickou advokacii jako náš primární nástroj k vyřešení tohoto konfliktu.“ Je přesvědčena, že na diplomacii opravdu záleží, neboť trvalé diplomatické úsilí a politická advokacie ze strany provinční vlády v Albertě v posledních několika měsících byly hlavním důvodem, proč na kanadské energetické zdroje včetně ropy, plynu, kritických nerostů (nerosty klíčové pro strategicky důležité sektory ekonomiky), elektřinu a uran bylo uvaleno pouze 10procentní clo, což ušetří po celé zemi desítky tisíc pracovních míst. Soudí, že „klidná a logická diskuse je mnohem účinnější než rétorika „drsňáka“ (tough guy), pakliže jednáme s pomýleným spojencem, který nám uškodil“.

Sama jde příkladem. Ještě v tomto měsíci se hodlá vydat do Washingtonu, DC. Jednak aby se zúčastnila Konvence republikánských guvernérů, jednak aby navštívila desítky volených představitelů a administrativních úředníků. „Nikdy nepřestanu vyprávět příběh Alberty a Kanady našim přátelům a spojencům jižně od hranic. Vyzývám všechny zvolené kanadské vůdce, aby udělali totéž,“ říká a dodává, že kanadsko-americké přátelství má zásadní a trvalý význam. Současně hodlá pokračovat v úsilí vlády v Albertě, aby byl jmenován federální zmocněnec pro pohraničí, který by koordinoval zabezpečení hranice, pokud jde o boj proti nelegální migraci a pašování drog oběma směry. Rovněž trvá na splnění závazku Kanady vůči NATO, že bude do roku 2027 vydávat na obranu dvě procenta HDP. Otevřeně konstatuje: „Tyto věci by se měly udělat pro bezpečnost všech Kanaďanů bez ohledu na náš obchodní spor se Spojenými státy.“

Kanadské výzvy

Jako představitelka provincie, která stojí v opozici proti nynější liberální federální vládě, nešetří kritikou poměrů a politiky Justina Trudeaua. Podle ní přehlídka protienergetických politik Ottawy, byrokracie v oblasti rozvoje zdrojů, nedostatek investic do ozbrojených sil a měkké zákony proti trestné činnosti zanechaly Kanadu v neuvěřitelně zranitelném a ekonomicky a politicky oslabeném postavení. Konkrétně zmiňuje vládou zablokovanou výstavbu plynovodu BC Northern Gateway a regulace, které vedly ke zrušení plynovodu Energy East, váhání při schvalování budování terminálů a plynovodů LNG a investiční nejistotu vyvolanou federální vládou, v důsledku čehož téměř veškerý export ropy z Alberty směřuje do Spojených států, a proto je Kanada v aktuálním sporu s Trumpem víc zranitelná.

A řešení dle premiérky? Známe ten přístup i v Evropě od kritiků Green Dealu. D. Smithová je toho názoru, že má-li Kanada jako země znovu vzkvétat a řídit svůj osud nezávisle na činech jiných států, musí přestat omezovat vlastní prosperitu a působit si ekonomické rány. Kanada se musí spojit v bezprecedentním úsilí skutečně uvolnit obrovský ekonomický potenciál, kterým disponuje. Proto vyzývá federální vládu a ostatní provinční premiéry, aby okamžitě zahájili úsilí o urychlené vybudování více ropovodů a plynovodů vedoucích na východní, západní a severní pobřeží a o vybudování nových pobřežních terminálů LNG, přičemž je třeba využít ocel vyrobenou v Quebecu a Ontariu a zaměstnat dělníky z celé země. Dále vyzývá k těžbě kritických nerostů v každé provincii a na každém teritoriu a urychlení schvalovacích procesů. Podle ní je zapotřebí osvobodit podnikatelského ducha národa snížením absurdně vysokých daní, omezením byrokracie a jednou provždy odstraněním meziprovinčních obchodních bariér.

Šéfka albertské vlády uzavírá: „Náš národ může překonat hrozivé ekonomické výzvy, které nás čekají. Ale můžeme to udělat pouze tehdy, když se začneme chovat jako zdravá a fungující země, která podporuje každou provincii ve vývoji, výrobě a vývozu jejich nejlepších zdrojů a produktů do celého světa. Bariéry musíme bořit – ne je vytvářet, jak jsme to příliš dlouho dělali.
 Kanada se tak může stát jednou z nejvíce prosperujících a nejvýkonnějších zemí na světě.“ A takovou, podle ní, má podobu skutečný „Team Canada“.

Volně podle portálu National Post, odkaz:
Odkaz

Aktuální dodatek. Že dialog, po kterém volá premiérka Smithová, může přinést alespoň dílčí dobré ovoce, ukázaly pondělní (3. 2. 2025) telefonické rozhovory Donalda Trumpa s mexickou prezidentkou prezidentkou Sheinbaumovou a kanadským premiérem Trudeauem. Výsledkem je odklad zavedení cel o třicet dnů. Je to ovšem něco za něco. Například Kanada se zavázala k implementaci loni přijatého plánu ochrany hranic ve výši 1,3 miliardy dolarů včetně technického a personálního posílení Kanadské agentury pro pohraniční služby, která má na starosti hranici s USA (nikoli armáda, byť právě k tomu konzervativní opozice vyzývá); ta bude nyní nepřetržitě střežena. Kromě toho jmenuje federálního zmocněnce pro boj s fentanylem, drogové kartely zařadí na seznam teroristických organizací, bude participovat na společné úderné síle pro boj proti organizovanému zločinu včetně pašování fentanylu a praní špinavých peněz. Program proti organizovanému zločinu a pašování fentanylu podpoří Ottawa dvěma sty miliony dolarů. Takový je výsledek ad hoc dohody Trump-Trudeau a na začátku března se uvidí, co dál. Nicméně není tajemstvím, že Trumpovi jde o to, aby se podařilo dojednat finální ekonomickou dohodu s Kanadou, dle jeho vyjádření v duchu hesla „Férovost pro všechny“. (Je otázka, jak s tím jde dohromady slogan „America First“, ale takovéto detaily nechme zatím stranou.)