Autor: Lubomír Stejskal

Přestože americký prezident vidí důsledky své celní politiky v těch nejrůžovějších barvách, zdaleka ne všichni Američané jeho optimismus sdílejí.

Většina je dokonce proti dovozním clům, jak vyplývá ze srpnového šetření výzkumného institutu Pew Research Center provedeného na vzorku 3,554 tis. amerických občanů. Výsledek:

- Naprostý nesouhlas se cly … 39 % dotázaných
- Spíše nesouhlasí … 22 %
- Naprostý souhlas … 23 %
- Spíše souhlasí … 15 %

Poměr PRO a PROTI je tedy 38 ku 61 procentům.

Pokud snad Trumpova propaganda vytváří dojem, a to vytváří, že zvýšená cla postihnou především zahraničí a na domácí trh budou mít minimální dopad, pak opak je pravdou. V tomto článku se zastavíme u tří Američanů z různých států Středozápadu, kteří mají se zvýšením dovozních tarifů problém.

(1)

CHUCK DARDAS je prezidentem slečnosti AlphaUSA, rodinné firmy nacházející se v Livonii (předměstí Detroitu) ve státě Michigan. Zaměstnáva na dvě stovky lidí. Jejich výrobním programem jsou autodíly – montážní komponenty, spojovací prvky, vačkové šrouby, speciální podložky a další. Trumpova cla? Především ta, která byla uvalena na ocelové a hliníkové výrobky znamenala prudké zvýšení nákladů firmy. Ch. Dardas je otevřený: nová Trumpova cla představují to, co nazval existential threat, existenční hrozbou. Vysvětluje: „Ziskové marže v automobilovém průmyslu jsou velmi nízké a naše firma už musela vynaložit několik milionů dolarů, aby pokryla náklady na cla na produkty dovážené z Kanady i odjinud. Pokud se situace nevyřeší, dopady budou vážné.“ Ch. Dardas přiznává, že měl problémy s bývalým prezidentem Joem Bidenem, jehož laxní migrační politiku na jižní hranici považoval za obzvláště znepokojivou, a podporoval Trumpovu snahu o návrat většího množství výroby do USA. Nyní má ale pocit, že Trump nespravedlivě cílí na firmy, jako je ta jeho, a to navzdory tomu, že jsou „tak rudí, bílí a modří, jak jen to jde.“ Tato fráze znamená, že jsou maximálně vlastenečtí (ale je jim to k ničemu – LS).

S jistou trpkostí konstatuje, že před druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa bylo podnikání „velmi zdravé“. Nyní, pár měsíců po návratu Trumpa do Bílého domu, pakliže nedojde k nějakému snížení tarifů, hrozí, že firma bude nucena zavřít své brány. (To ale staví Trumpovu celní politiku na hlavu – LS.) Dále říká: „Jestli něco takového uslyší moji zaměstnanci, úplně zpanikaří, ale já si opravdu myslím, že do roka a do dne, pokud to takto bude pokračovat, spousta lidí už tu nebude. A naše firma není sama — nejsme ostrov — jsou nás tu tisíce, které tato cla těžce zasáhla.“ Ch. Dardas není pasivní. Své argumenty se snažil předložit federální zástupkyni za Michigan ve Sněmovně reprezentantů, republikánce Lise McClainové, a přesvědčit ji o škodlivosti cel. Narazil ale na hluché uši. „Všichni ti nahoře jsou silně pro cla. Je to pro mě těžko stravitelné.“ Závěrem přiznává, že ho štve tvrzení Trumpovy administrativy, že náklady těchto cel ponesou cizinci, tj. zahraniční výrobci či vývozci. To je nanejvýš pochybné, protože clo ve skutečnosti platí američtí dovozci, kteří ho odvádějí vládě (celní správě) USA. „Nám chodí účty. A my je platíme,“ podotýká a uzavírá: „Můj peněžní strom – na jeho větvích nic nezbylo.“ Tedy: všechny finanční rezervy jsou vyčerpány.

(2)

Z Michiganu se posuňme do dalšího státu amerického Středozápadu – do Missouri. Tam, ve městě Webster Groves, v sousedství St. Louis, je obchod s kancelářským zbožím a výrobky z papíru Papillon Press. Jednou z jeho spolumajitelek je MADELEINE WIERINGOVÁ. Jejich podnikání neblaze ovlivnilo Trumpovo rozhodnutí zrušit desetiletí trvající výjimku na dovoz zboží nízké hodnoty. Známá je pod názvem „de minimis“ a umožňovala bezcelní import zboží do USA v hodnotě do 800 dolarů. (Ano, jde o to Trumpovo opatření, kvůli němuž přestala také Česká pošta přijímat balíky směřující do USA – LS.) Obchod Papillon Press ovlivnilo zrušení výjimky „de minimis“ proto, že dováží spoustu specializovaných produktů z Kanady, Francie, Indie a Spojeného království. M. Wieringové rovněž vadí, že Trump uvádí Američany v omyl ohledně toho, kdo vlastně zvýšená cla zaplatí. Bohužel právě oni – Američané. Se svojí společnicí byla nucena umístit na Instagram oznámení, jehož klíčové sdělení je následující:

„Ceny se zvyšují. Od kdy? Od 29. srpna. Čeho se týkají? Veškerého zboží zakoupeného v zahraničí. Proč? V přímém důsledku cel, která zavedl Donald Trump. Dříve se na mezinárodní objednávky v hodnotě do 800 USD vztahovala výjimka de minimis, což znamenalo osvobození od cel a daní. Trump rozhodl, že tato výjimka k 29. srpnu skončí – a to jak pro firmy, tak pro jednotlivce. K tomu navíc dramaticky rostou poplatky dopravním společnostem za zprostředkování a celní odbavení.

Co to pro vás znamená? Řada našich cen půjde nahoru, protože naše firma tyto náklady nemůže nést sama. Zdražování bude postupné, protože jsme se snažili maximálně doplnit zásoby ještě před vypršením výjimky.“

Stejně jako Ch. Dardas, je i M. Wieveringová frustrovaná Trumpovým opakovaným tvrzením, že cla zaplatí zahraniční země, co je lež, které ale podle jejích slov lidé v její komunitě věří. „Trump a jeho administrativa si prostě zahrávají se životy lidí. Myslím, že americkou veřejnost velmi klamně informovali a ubližují obyčejným lidem, kteří udržují tuto zemi v chodu,“ konstatuje se smutkem a dodává: „Trumpa jsem měla ráda, ale jakmile jsem začala věnovat pozornost tomu, jak to ve skutečnosti ovlivňuje životy lidí, můj pohled se změnil. Dělá věci, které jsou pro tuto zemi velmi škodlivé.“

(3)

Naše poslední zastávka bude rovněž ve státě Středozápadu – v Indianě. Tam žije JEFFREY SPARKS. Nepůsobí v byznysu, je už v důvodu. Sám o sobě říká, že bydlí v „Trumpově ráji“, neboť Indiana patří mezi silně červené státy, což znamená, že lidé tam volí republikány a v posledních prezidentských volbách Trumpa výrazně podpořili (58,6 % ku 39,6 % pro Harrisovou – LS). Přesto přiznává, že se politicky přesunul do středu a vůči mnoha Trumpovým politikám zaujímá negativní postoj. Včetně jeho obchodní agendy, to je především cel. Je si jist, že prezident netuší, jaký dopad jeho tarify mají: „U Trumpa je to všechno jenom o umění dohody. Nemyslím si, že si opravdu uvědomuje, jaký dopad to bude mít na běžné lidi,“ soudí J. Sparks a uzavírá: „Je vážně smutné, že se Republikánská strana tomuto hlupákovi nepostaví.“

Je samozřejmé, že tři hlasy z mnoha milionů jsou pouze zlomkem kamínku názorové mozaiky, nicméně i ten má, ve spojení s demoskopickým šetřením zmíněným v úvodu, svoji hodnotu. Především v tom, co je jasné téměř každému: že běžný americký spotřebitel nezůstane ušetřen důsledků Trumpovy celní války.

●

Volně podle serveru CBC News; ODKAZ