Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Bož, to jsou kecy !

Státy nevznikají dohodou, ale násilím, protože žádná politická moc se nerodí z konsensu, ale z dominance. Historicky všechny státní útvary vznikaly buď dobytím, revolucí, nebo jiným násilným přerozdělením moci. Jakákoli nová státní struktura se musí prosadit proti zájmům těch, kteří z jejího vzniku těží méně nebo na něm prodělávají. Konsensuální dohody mohou definovat detaily, ale nikdy nevytvoří stát samotný – ten vzniká z rozhodujícího mocenského aktu, který ostatní musí přijmout.

Opačný proces, tedy rozpad států, probíhá samovolně, protože síly, které držely jednotu, postupně slábnou. Když centrální moc ztratí schopnost vynucovat poslušnost nebo se objeví silné odstředivé tlaky, stát se rozpadá přirozeně, aniž by bylo nutné jeho zánik aktivně prosazovat. Historie ukazuje, že státní útvary zanikají tím, že jednotlivé části přestanou respektovat autoritu centra, což vede k rozdělení.

Evropská unie je příkladem projektu, který se pokouší vytvořit federaci skrze postupné dohody, ale chybí mu onen prvek násilného aktu, který by přepsal mocenské poměry. Dokud jednotlivé státy drží své pravomoci a žádná silná mocenská autorita nemůže jejich suverenitu vynutit novým způsobem, federace zůstane jen teoretickou možností. Unie se může vyvíjet, může se prohlubovat její spolupráce, ale bez násilného redefinování moci zůstane vždy jen složitou dohodou mezi státy, nikoliv skutečným federálním státem.

k tomu směřují. zbraněmi nejsilnějšími - ekonomikou.

Přiznám se, že jsem to dokázal přečíst celé.

A hlava mí šla kolem. Dobře. Hayek a spol. A proč ne představitelé jiného směru.

Ale co mne fakt dojalo: svobodná část Evropy si na rozdíl od občanů zemí se zkušenostmi vs totalitními režimy uvědomila, že teprve federace utuží disciplínu.

EU first. A Mařák na hrad. Nebo výše.

Utužením disciplíny za větší svobodu.

Nelíbí se mně způsob, jakým se soudy ve Francii pokoušejí vstupovat do demokracie, tedy do systému správy věcí veřejných. Mám tím namysli rozsudek Marine Le Pen.

„Dejte si pozor na soudce. Zabili monarchii, zabijí i republiku."

François Mitterrand

Tento text je silně emotivní, rétoricky nabitý a vychází z osobního přesvědčení autora o nevyhnutelnosti evropské federace. Přesto obsahuje několik problematických míst, která oslabují jeho přesvědčivost a analytickou hodnotu. Zaprvé, text přehnaně idealizuje evropskou integraci a prezentuje federaci jako historicky nevyhnutelnou, což je zjednodušující pohled. Historie ukazuje, že Evropa prošla mnoha různými fázemi spolupráce a ne vždy se integrace ubírala jedním směrem. Například Velká Británie zvolila odchod z EU, což naznačuje, že evropská federace rozhodně není univerzálně sdíleným cílem.

Zadruhé, text je plný ironických a posměšných výrazů („krůtí stádo“, „eurofederalistický balzám na duši“), což snižuje jeho analytickou hodnotu. Pokud má být přesvědčivý, měl by se více opírat o racionální argumenty než o emocionální výpady.

Zatřetí, autor částečně přehání roli Donalda Trumpa a jeho vlivu na evropskou politiku. Je pravda, že Trumpova kritika NATO a EU Evropany přinutila více přemýšlet o vlastní obraně, ale tvrzení, že Trump „dělá naprosté maximum pro vznik evropské federace“, je spíše rétorickou nadsázkou než seriózním tvrzením.

Začtvrté, argumentace ohledně Lorda Actona a Hayeka je vytržena z kontextu. Actonova kritika národních států souvisela s jeho obavou z centralizované moci, ale nelze ji automaticky přenášet na dnešní EU. Podobně Hayekův pohled na federalismus byl založen na obraně před centralizací moci, což lze interpretovat i jako argument proti současnému posilování unijních institucí.

Text sice obsahuje několik zajímavých postřehů, ale jeho hodnota je oslabena přílišnou expresivitou, selektivním výběrem historických argumentů a silnou předpojatostí ve prospěch evropské federace. Pokud by měl být přesvědčivější, bylo by vhodné omezit rétorická přehánění, přidat více konkrétních historických a politických souvislostí a zahrnout i protiargumenty.

ChatGPT, nebo Vám, když jste to těm algoritmům zadával, tak nějak uniklo, že se nejedná o disertační práci, ani o seriózní vědeckou analýzu.

EU First!

jste si jisti, že pan Mařák je vášnivý eufederalista ?

Slovo vášnivý zcela nevystihuje realitu, je to horší.

Tak to vypadá, že demokracie v EU je opět zachráněna. Le Penová nesmí rozhodnutím soudu kandidovat do politických funkcí.

Leckdo by si mohl myslet, že spíš je zachráněna hladká cesta k francouzskému chalífátu. Francie bude fakt škoda, je to moc pěkná země...

Sice si jako mnozí jiní také myslím, že je pan autor nezřízeně optimistický ohledně současného vedení EU, socialistickému směřování a šílené snaze zachránit Zemi, i kdyby to znamenalo jít přes mrtvoly (Evropanů), nicméně v jednom má dle mého naprostou pravdu. Evropské státy mají jen dvě možnosti, buď najít nějaký modus jak se sjednotit, nebo budou v budoucím světě zcela bezvýznamné. A protože hrozí „koncert velmocí“, na který se někteří zdejší sice hrozně těší, ale osobně si myslím, že nebude o co stát, tak by bylo rozhodně lepší, kdyby Evropa aspoň nějaký hlas měla. Pokud někdo neví, co to byl „koncert velmocí“, ať si nastuduje Metternichovský systém v Evropě, tak to asi bude fungovat celosvětově a povede to k mnoha lokálním konfliktům, stejně jako tehdy. A může to skončit velkým výbuchem - stejně jako tehdy.

Ano, souhlasím s námitkou, že není evropský politický národ. To je samozřejmě problém a je třeba ho vyřešit. Je na nás, abychom to dokázali. A pokud někdo namítá, že to nezvládl ani Karel Veliký atd, tak bych jemně upozornil, že jinde to tedy zvládli, jakkoliv k tomu měli podmínky daleko horší, než my v Evropě. A to „jinde“ neberu USA, které mají zcela specifickou situaci „melting pot“, ale Indii - která má podobnou historii, podobné roztříštění na spoustu národů, jazyků, používaných písem atd - a přece se jim podařilo ten jednotný indický národ vytvořit. Musím říct, že stále nechápu, jak to zvládli, jak to, že poslanci třeba za Gujarát nabo Panjab nekopou primárně za ty své státy, ale nějak jim to funguje. Možná bychom se od nich mohli poučit. Samozřejmě, pro vznik jejich politického národa sehráli zásadní roli Britové - jednak inspiraci a hlavně jako univerzální nepřítel, proti kterému se museli spojit. I tak to trvalo přes 100 let a stálo spoustu krve. Doufám, že u nás v Evropě to bude mnohem kratší (tolik času prostě nemáme), nebudeme k nakopnutí potřebovat cizí okupaci a hlavně to bude nekrvavé.

jeden indický národ naprieč kastami .... MUHAHA

blbost prevelika

Ten Váš komentář? Souhlasím.

Zatím uskutečnění Mařákových snů brání neexistující evropský národ. Ale dle Kalergiho plánu se na tom usilovně pracuje. A po výměně obyvatelstva za jiné to pak půjde jako po másle. Státní uspořádání ovšem nebude federace, nabízí se buď tvrdá diktatura nebo chalifát, pokud diktatura poleví ve své represi.

Co brání "federaci" v tom být tvrdou diktaturou?