Vrána k vráně sedá, terorista teroristu nedá. Zřejmě obdobným sloganem se řídí jemenští Húthiové při barbarských útocích na obchodní lodě v Rudém moři a Adenském zálivu.

Sedmého října 2023 došlo na jihu Izraele k teroristickému masakru vedenému Hamásem a současně k odvlečení 251 rukojmí. O den později zahájil raketovou agresi proti Izraeli libanonský Hizballáh. Jeruzalém odpověděl protiteroristickou válkou „Iron Swords“; její pozemní operace se datuje k 27. říjnu 2023. Od listopadu 2023 podporují Hamás húthijští teroristé ovládající část Jemenu. Jednak raketovými a dronovými útoky zaměřenými na izraelské území, jednak pirátským napadáním zahraničních obchodních plavidel. Tím získal konflikt mezinárodní rozměr. Zde by se měla projevit akceschopnost OSN. Měla, kdyby OSN nebyla karikaturou sebe sama. První obětí se stala loď Galaxy Leader určená pro přepravu kolových vozidel. Húthijskými teroristy byla přepadena 19. listopadu 2023 Podle dostupných informací plula bez nákladu) a unesena do jemenského přístavu Hudajda, který je pod jejich kontrolou. Zadržená mezinárodní posádka byla propuštěna až v lednu letošního roku. Po útoku na plavidlo Galaxy Leader následovaly další ataky Alláhových pomocníků (jak se jemenští gangsteři oficiálně nazývají) na bezmála stovku lodí.

Svět nezůstal pasivní, pomohl si „svépomocí“. Ukázalo se, že - řečeno v lehké nadsázce – OSN kromě opakovaných „výzev“, formálního „odsouzení“ húthijského pirátství, „znepokojení“ generálního tajemníka a nekonečného nasazování psí hlavy Izraeli k ničemu nepotřebuje. Představa, že by OSN s odkazem na jí svěřenou autoritu zformovala mezinárodní síly, které by s mandátem Rady bezpečnosti (když už na této formalitě tak záleží) zahájily totální válku proti húthijskému režimu, patří do říše snů. Nejsou 50. léta a nečelíme komunistické agresi v Koreji. Ano, máme tu ochranné operace „Prosperity Guardian“ a „Aspides“, stejně jako ofenzivní (vojenské útoky na agresora) s názvy „Poseidon Archer“ a na něj navazující kampaň „Rough Rider“. Žádná z nich ale nebyla zastřešena mandátem Rady bezpečnosti. Řečeno sloganem: Jde to i jinak. Nelze tvrdit, že tyto aktivity mezinárodního společenství, na prvním místě Spojených států, žádný efekt nepřinesly. Leč události ze začátku července nás vrátily do tvrdé reality. Šestého toho měsíce byla napadena loď na sypké materiály Magic Seas, následujícího dne loď stejného určení Eternity C. Není podstatné pod vlajkou kterého státu pluly ani kdo je jejich majitelem. Na obou se Húthiové dopustily neomluvitelného pirátského gangsterismu: byly v Rudém moři po jejich útoku potopeny. Došlo k tomu dva měsíce poté, co prezident Trump stylem sobě vlastním oznámil nastolení příměří mezi USA a Húthii, přičemž hovořil o „kapitulaci“ jemenských teroristů. Silné slovo. Příměří znamenalo ukončení amerických náletů na húthijskou část Jemenu, zatímco Húthiové měli přestat útočit na obchodní plavidla. (Z tohoto ujednání byl ovšem dle výkladu teroristů vyňat Izrael, což je sama o sobě nehorázná hanebnost.)

Nezdá se tedy, že by si zločinci v rebelské části Jemenu dělali z příměří těžkou hlavu. Tu by si ale z jejich do nebe volajícího zločinného jednání měla dělat OSN. Jsme přece svědky svévolných brutálních útoků proti mezinárodnímu obchodu, potažmo proti pravidlům platným v civilizovaném světě. Jeden do očí bijící příklad za všechny. V závěru loňského prosince oznámil egyptský prezident Sisi, že kvůli húthijskému námořnímu terorismu utrpěla jeho země ztrátu kolem sedmi miliard amerických dolarů. Důvod je zřejmý. Útoky Húthiů donutily řadu rejdařů přesměrovat trasu svých plavidel z Asie do Evropy kolem Afriky, čímž Správa Suezského kanálu přišla za rok 2024 zhruba o 60 procent příjmů. O to větší údiv může vyvolat skutečnost, že Káhira v této záležitosti nevystupuje vůči Húthiům se stejnou razancí jako proti politice Izraele v regionu, případně tak ostře jako proti Etiopii v souvislosti s její megapřehradou GERD nas Modrém Nilu, kterou Egypt vnímá jako hrozbu.

Nejnovější postoj OSN je pro vnějšího pozorovatele šokující. Rada bezpečnosti v úterý 15. července jednala na téma probírané v tomto článku, přičemž konstatovala, že povstalci ignorovali předchozí výzvu k zastavení útoků a přijala rezoluci předloženou USA a Řeckem, která „prodlužuje požadavek, aby generální tajemník OSN António Guterres podával Radě bezpečnosti měsíční zprávy o útocích Húthiů v Rudém moři – a to až do 15. ledna 2026“. Máme tomu rozumět tak, že Guterres bude dalšího půl roku, měsíc co měsíc, podávat Radě reporty o tom, kolik lodí piráti napadli, Rada útoky odsoudí a Húthie vyzve, aby s tím přestali – a nic dalšího? Těleso fungující tímto způsobem má být garantem světové bezpečnosti, v tomto případě ochrany mezinárodních námořních cest a globálního obchodu? Zbývá dodat, že ani tuto „impotentní“ rezoluci nepodpořily všechny země. Z patnácti členů Rady se tři zdržely – Rusko, ČLR a Alžírsko. Můžeme parafrázovat klasika: „Na čo nám sú takéto Spojené národy. Na čo?“

Připraveno exkluzivně pro Neviditelného psa.