Podle náčelníka generálního štábu české armády Josefa Bečváře si naše ozbrojené síly příští rok poprvé od roku 1989 vyzkouší mobilizaci – přesněji řečeno schopnost armády ji zorganizovat.

Běžných občanů se tato zkušební mobilizace údajně týkat nebude. Nicméně nabízí se otázka, zda se pan generál nepřipravuje na minulou či dokonce předminulou válku.

Mediální obraz boje s terorismem sice vytvářejí vojenské hlídky v ulicích Paříže nebo Bruselu, francouzská letadlová loď či ruské strategické bombardéry sypající svůj smrtonosný náklad kdesi nad Sýrií, účinnost oněch viditelných a dobře medializovatelných opatření je však sporná.

Navíc, velmi problematická jsou i z čistě ekonomického hlediska. Boj proti teroristickým skupinám totiž představuje pěkně drahou záležitost. Bezpečnostní opatření, provoz tajných služeb, ale i válka proti Islámskému státu přímo v Sýrii a Iráku, zatím převážně v podobě leteckých operací, to vše stojí obrovské sumy. Oproti tomu teroristické útoky jsou překvapivě levné.

Agentura Reuters spočítala, že útoky v Paříži jejich původci dokázali pořídit za nějakých, vyjádřeno v české měně, dvě stě tisíc korun. Sehnat na černém trhu samopal kalašnikov lze zhruba od deseti tisíc korun, výbušniny, připravené z běžně dostupných látek, vyjdou ještě mnohem levněji. Improvizovanou třaskavinu, kterou teroristé v Paříži použili, lze poměrně snadno vyrobit. Sice může být velmi nestabilní a citlivá vůči teplu, nárazům a tření, a přezdívá se jí proto Satanova matka, riziko samovolného výbuchu však radikálové bez větších potíží přijmou.

Často se uvádí, že vynález gramofonové desky znamenal demokratizaci hudby a rozmach hudby populární, poněvadž člověk najednou nemusel za hudbou chodit výhradně na koncert – ten se mu, snadno a levně, rozezněl z černého kotoučku doma v pokoji. Henry Ford pak pásovou výrobou dosáhl demokratizace automobilismu.

Americký novinář a politolog Fareed Zakaria ale v knize Budoucnost svobody z roku 2003 v této souvislosti varoval před demokratizací násilí, jelikož technický rozvoj nyní umožňuje jednotlivci či malé skupině dosáhnout takové ničivé síly, která ještě docela nedávno dřímala pouze v armádních arzenálech. Ostatně, například odpalování náloží (včetně sebevražedných atentátníků) pomocí mobilu již dávno patří k „dennímu chlebu“ teroristů všech směrů.

Asymetrickou válku, kterou různé radikální skupiny vedou, to ale činí potenciálně velmi efektivní, zvláště je-li moderní velkoměsto neobyčejně zranitelné. A rozvoj technologií jim nadále hraje do karet. Za chvíli půjde, nebo už možná i jde, vytisknout kalašnikov na 3D tiskárně. Což ve velmi blízké budoucnosti asi vyvolá potřebu něčeho na způsob „elektronické evidence 3D tiskáren“.

Uvedené skutečnosti staví před současné západní společnosti velmi závažné výzvy, na něž v tuto chvíli neexistuje žádná snadná odpověď. Opravdu, svět už nikdy nebude takový, jako býval před Paříží.