Na začátku srpna letošního roku v Římě skončilo sedmé kolo libanonsko-izraelských jednání a v dokumentaci týkající se vězňů a pohřešovaných se skrývala fráze, o které většina lidí nikdy neslyšela: „jedenáct“.

Jednání probíhají na základě rámcové dohody podepsané v červnu ve Washingtonu, jejíž třinácté ustanovení zavazuje obě strany k pátrání po ostatcích a propuštění zadržených osob. Libanonští a izraelští vyjednavači si údajně vyměnili seznamy pohřešovaných a zajatých osob s cílem zjistit, co se s nimi stalo, a najít jejich těla. Někde na těchto seznamech figuruje jedenáct libanonských Židů, kteří zmizeli v letech 1984 až 1987 a byli jeden po druhém uneseni z komunity, jejíž počet se již zmenšil na zlomek původní velikosti a která udělala tu chybu, že tam přesto zůstala.

Skupina, která je unesla, si říkala Munazzamat al-Mustad’afin fil-Ard, „Organizace utlačovaných na Zemi“. Prohlásila, že je napojena na Hizballáh, a odtajněný dokument CIA z ledna 1986 jde ještě dál: agentura dospěla k závěru, že tento název byl pouhou krycí identitou, kterou agenti Hizballáhu používali v 80. letech a jejíž řady tvořili hlavně radikální šíitští bojovníci z jihu. Stejná krycí identita se objevila, když se členové Hizballáhu na tiskové konferenci přihlásili k únosu letadla společnosti TWA v roce 1985 a pohrozili odvetou proti Spojeným státům, pokud by Washington podnikl protiútok. Únosy patřily od samého počátku k hlavním nástrojům, které Hizballáh používal.

Bejrútská židovská čtvrť Wadi Abu Jamil se v důsledku předchozích vln emigrace postupně vylidnila; v 80. letech zůstalo v zemi jen několik set Židů, což byl pokles oproti válečnému období mandátu, kdy jejich počet dosahoval téměř pěti tisíc. V únoru 1984 vtrhli do Wadi Abu Jamil ozbrojení muži v doprovodu vysídlených obyvatel z jihu a obsadili domy, které Židé již opustili.

Kdokoliv, kdo tvrdí, že Hizballáh není antisemitský, je buď ignorant, nebo lhář. Útoky na Židy jsou zakořeněny v jeho počátcích. Ve Wadi Abu Jamil byla synagoga Maghen Abraham vypleněna a vypálena, na její stěny byly namalovány antisemitské slogany.

V průběhu následujících tří let vedli teroristé z Hizballáhu antisemitskou kampaň proti těm několika libanonským Židům, kteří se navzdory nebezpečí rozhodli zůstat v Libanonu, místo aby emigrovali do Izraele či jinam. Hizballáh si vybral ty nejlepší z pozůstatku libanonské židovské komunity.

První obětí byl majitel obchodu s elektrospotřebiči byl Raoul Mizrahi, kterého teroristé dne 10. července 1984 unesli ze svého domu v bejrútské čtvrti Sanayeh a do dvou týdnů zavraždili; jeho tělo bylo nalezeno na opuštěné pláži poblíž letiště.

Následující měsíc byl unesen a zabit tajemník židovské komunity Selim Mourad Jamous. Jeho osud se nepodařilo objasnit.

V březnu roku 1985 Hizballáh unesl účetního Haima Halaka Cohena a v prosinci téhož roku zavraždil. Jeho tělo bylo objeveno poblíž kapucínského kostela na okraji Wadi Abu Jamil – smrtí se tak vrátil do čtvrti, kterou únosci již předtím zcela zpustošili.

Dr. Elie Hallak byl zástupcem vedoucího komunity a pediatrem známým jako „lékař chudých“, který léčil pacienty bez ohledu na jejich původ a poskytoval bezplatné konzultace i nežidovským dětem. Pachatelé ho unesli ve stejný den jako Cohena. Jeho manželka Rachel veřejně trvala na jeho nevině a požadovala, aby únosci předložili důkazy k jakémukoli obvinění, na jehož základě ho zadržovali; další západní rukojmí později uvedli, že se s ním v zajetí setkali. Zemřel v únoru 1986. Jeho tělo nebylo nikdy vráceno.

Elie Youssef Sarour (68) připravoval zemřelé členy komunity k pohřbu podle židovského zákona. Byl unesen společně s Hallakem a umřel v prosinci 1986; také jeho tělo se nepodařilo nalézt.

Isaaca Sassona, předsedu židovské komunity a manažera ve farmaceutickém průmyslu, teroristé zajali v březnu 1985, když se vracel autem z letiště po služební cestě. V zajetí přežil déle než většina ostatních, a to až do června 1987. Místo jeho pohřbu je dodnes neznámé.

70letého mezinárodně uznávaného profesora matematiky v důchodu Isaaca Tarraba, teroristé odvlekli v dubnu 1985 a té zimy zavraždili. Je jediným z jedenácti, jehož tělo bylo skutečně vráceno rodině.

Bývalého ředitele banky, Yehudy Benestiho a jeho syna Ibrahima se teroristé zmocnili v roce 1986. Teroristická organizace označila otce za agenta Mossadu a tvrdila, že ho na základě toho popravila – obvinění vznesené a vykonané bez jakýchkoli důkazů. Pozůstatky syna se vrátily; otcovy nikoli. Druhého syna, Youssefa, 33letého obchodníka, teroristé odvlekli samostatně v srpnu 1985 a v zajetí přišel o život následujícího prosince; ani jeho tělo se nepodařilo nikdy nalézt.

Seznam uzavírá 40letý Henry Mann. Dokonce ani datum jeho únosu není známo. Zahynul v prosinci 1986 a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Žádný z těchto jedenácti nebyl vojákem, agentem ani politickým činitelem jakéhokoli druhu. Historik citovaný v reportáži o tomto případu je jednoznačně popisuje jako mírumilovné civilisty, kteří byli součástí širšího počtu obětí, v jehož rámci bylo v průběhu občanské války zabito zhruba dvě stě libanonských Židů. To, co těchto jedenáct lidí odlišovalo, byla politika: teroristická organizace veřejně spojila jejich životy s požadavky vůči Izraeli – stažení z jihu, propuštění vězňů zadržovaných ve věznici v Khiamu – a když Izrael tyto požadavky nesplnil, oznámila jejich popravy jednu po druhé, přičemž s každým životem zacházela jako s kartou, kterou lze zahrát a poté odhodit.

Hizballáh vybudoval svou mocenskou základnu nikoli na bojišti, ale díky účetnímu ze synagogy, pediatrovi, který zdarma léčil chudé, a profesorovi matematiky v důchodu.

Libanonští představitelé v té době údajně o některých z těchto skutečností věděli, zatímco se to dělo. Vysoký libanonský úředník roku 1985 sdělil židovské tiskové agentuře, že šest rukojmích je stále naživu a je drženo Hizballáhem; tato informace se podle něj dostala k francouzskému židovskému vedení v blízkosti Élysée prostřednictvím neoficiálních kanálů zahrnujících Sýrii a Libyi a že prezident Amin Gemayel v jejich jménu přímo apeloval na Háfize al-Asada. To je však nezachránilo.

elderofziyon.blogspot.com