George John Tenet byl od 16. prosince 1996 do 11. července 2004 ředitelem Ústřední zpravodajské služby CIA. Do funkce jej navrhl prezident Bill Clinton. 21. srpna 2007 byla zveřejněna shrnující zpráva generálního inspektora CIA (původně byla dokončena už v roce 2005, ale zůstala utajená), která se zabývala otázkou, jak je možné, že americké zpravodajské služby před útoky z 11. září 2001 včas nevarovaly.

Zpráva uvádí, že ředitel CIA Tenet věděl o nebezpečí al-Káidy dlouho před zářím 2001 a že osobně nese konečnou odpovědnost za to, že jím řízená zpravodajská agentura nevypracovala plán, jak bojovat proti al-Káidě (přesně: „z titulu své funkce nese konečnou odpovědnost za skutečnost, že žádný takový strategický plán nebyl nikdy vytvořen“). 12. června 2015 byla pak zveřejněna celá zpráva (nikoliv jen shrnutí).

Současný ředitel CIA John Ratcliffe zveřejnil v pátek 11. září 2026 do té doby utajované dokumenty CIA. Konkrétně jde o 71 denních zpráv prezidentovi, které byly předány před teroristickými útoky z 11. září 2001 i po nich. Zveřejněné denní svodky určené pro prezidenta si můžete prostudovat zde. Jde o termínově nenavazující dokumenty za období od 13. února 1998 do 12. září 2001.

Nečetl jsem všechno, jen část. Z nich se poprvé veřejně ukazuje přesný obsah a formulace varování, která dostávali prezidenti Clinton a Bush. Je to v zásadě dennodenní varování prezidenta před apokalypsami různého rozměru. Vznik jakési provozní slepoty prezidenta je tedy asi do značné míry lidsky pochopitelný…

Např. už 10. září 1998 CIA věděla, že bin Ládinův preferovaný cíl je úder na území USA, konkrétně ve Washingtonu, pravděpodobně na nákupní centrum (druhá strana dokumentu: skupina al-Káidy zodpovědná za bombové útoky v Africe by mohla nasadit letadlo nabité výbušninami na některé z amerických měst).

3. července 1998 CIA referuje, že bin Ládin shání chemické a biologické prostředky. Nejpozději od 1. září 1998 CIA a FBI také věděly, že členové teroristické sítě jsou na území USA, a nejpozději od 1. prosince CIA věděla o plánu „explosive-packed airplane“.

FBI také věděla, že na území USA, konkrétně v Dallasu, Tampě a v Sacramentu, žijí členové infrastruktury bin Ládina, ale jsou volně propojeni a nefungovali jako klasická teroristická buňka v důsledném utajení. Šlo spíše o ideové sympatizanty než o „zločince s nabroušenými noži“.

Informace ze 7. června 1999 oznamuje, že příznivci bin Ládina ve dvou táborech v Afghánistánu experimentují se zvyšováním účinnosti výbušnin přidáním radioaktivního materiálu (možná uranu). Bin Ládinovci věřili, že přidání uranu zvýší sílu výbuchu 50krát. (Potvrzení, že bin Ládin usiluje o nekonvenční zbraně.)

Svodky dále ukazují, že zpravodajské služby věděly o připravovaných teroristických útocích na americké cíle v Saúdské Arábii nebo Pákistánu. Nic však z toho neznělo jako aktuální hrozba pro USA. Byly zachyceny telefonáty teroristických exponentů typu „brzy budeme ve zprávách“. Zdá se, že infiltrace Američanů v těchto strukturách tehdy vůbec neexistovala.

FBI také monitorovala činnost několika muslimských charitativních organizací, které mohly shánět peníze na financování teroristických útoků.

Nejde tedy o úplně zásadní a nová odhalení. Vědělo se už z vyšetřování Kongresu, že americké služby věděly, či spíše cosi tušily, ale neexistovala efektivní vzájemná informovanost služeb a koordinace postupů. Každá služba věděla něco, přičemž spojenými silami by teoreticky šlo hrozby muslimských útoků eliminovat. Takové analýzy byly ke čtení nejpozději od roku 2010. Dokumenty jsou stále silně redigované (jména zdrojů, mnoho částí je začerněno), takže souvislé a poutavé čtení to pro laika rozhodně není.

Jak ale od odborníků víme, hlavní důvod neúspěchu amerických zpravodajských služeb vůči muslimskému terorismu v roce 2001 tkví v nepředstavitelnosti – analytici při modelování krizových situací si útok letadly neuměli představit, respektive takové formy byly považovány za málo pravděpodobné. Služby se také více soustředily na zahraniční cíle, s útokem na území USA podobným 11. září Američané jednoduše nepočítali.

V této souvislosti mne také napadá, jak je po tragických zkušenostech z 11. září 2001 (a nekonečném seriálu dalších útoků po celém světě, včetně Evropy) vůbec možné, že po roce 2001 vzrostl počet legální migrace z Afriky a Blízkého východu do USA o cca 50 % a v Evropě dokonce o 100 %. A je pro mne taktéž rozumně nevysvětlitelné, proč kritizuje celý pokrokový svět Donalda Trumpa za eliminaci migrace z těchto částí světa, když je zřejmé, že jde z větší části o ekonomickou migraci, která způsobuje pouze sociální a bezpečnostní problémy. Nic dobrého nepřináší. Muslimští „intelektuálové“ v druhé, či třetí generaci dnes také tvoří páteř levicového extremismu v USA i v Evropě.

Na obrázku vidíme prezidenta George Walkera Bushe (80), republikánského prezidenta z let 2001–2009. Předtím býval guvernérem Texasu (1995–2000). Zastával nejvyšší funkci v zemi v době muslimských útoků 11. září 2001.

Jeho otec George H. W. Bush byl prezidentem USA v letech 1989–1993, předtím byl viceprezidentem Ronalda Reagana (1981–1989).

Úspěšná rodina Bushů zahrnuje také Jeba Bushe, guvernéra Floridy z let 1999–2007.

George Bush mladší není širší americkou veřejností pozitivně hodnoceným prezidentem, demokratům se ho podařilo vykreslit jako hloupého a natvrdlého, k čemuž sám přispěl několika svými geografickými úlety.

Nicméně Bush zrušil federální pomoc zahraničním sdružením propagujícím interrupce a zrušil také podporu Populačnímu fondu OSN, který financoval násilné potraty a sterilizace v Číně. Bush také odmítl uznání manželství osob stejného pohlaví a chtěl doplnit ústavu o text: „manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy“.

George Bush nikdy nepodporoval Donalda Trumpa. Z široké rodiny ho podporoval jen George P. Bush, syn Jeba Bushe, bývalého guvernéra Floridy. Ten však v roce 2022 kandidoval na pozici generálního prokurátora státu Texas a Donald J. Trump tehdy podpořil jeho soupeře a také výherce klání Kena Paxtona, takže aktuální vztahy mladého Bushe k současnému vládci Bílého domu asi nebudou moc dobré.

George H. W. Bush starší, který zemřel v roce 2018, dokonce veřejně deklaroval, že v roce 2016 bude volit Hillary Clintonovou.

Rodina Bushů představuje odcházející (odchodem Liz Cheneyové fakticky už odešli) generaci republikánů, která už nebyla schopna reagovat na progresivistické řádění demokratů. Vzniku Svazu socialistických amerických států zabránil až Donald Trump.