Jen několik málo dní po hrůzostrašném masakru teroristického Hamásu v izraelských kibucech u hranic s Pásmem Gazy se Izrael těšil téměř jednomyslné mezinárodní podpoře. Jakmile však jeho armáda zahájila odvetu na cíle hnutí, řada zemí a médií na krveprolití zapomněla.

Už pár dní po něm označil turecký prezident Erdoğan izraelské bombardování a blokádu pásma za „nepřiměřenou reakci“, a dokonce prohlásil, že „i válka má svou morálku“. Naznačil, že masakr Izraelců je „výsledkem jejich dlouhodobých křivd na Palestincích“, což po něm od té doby papouškují všichni jejich stoupenci.

OSN dokonce uvedla, že izraelská výzva Gazanům k evakuaci na jih pásma, která jim měla zachránit život před bombardováním, „může představovat porušení mezinárodního práva“. Kritizoval i izraelské odmítání dodávek humanitární pomoci a přehlíží, jak dopadají – Úřad OSN pro palestinské uprchlíky v pondělí oznámil, že Hamás ukradl zásilku léků a 24 000 litrů paliva pro nemocnici v Gaze. Aby úřad teroristické hnutí nepoškodil, vzápětí tuto zprávu ze sociálních sítí stáhl. Přesto premiér Binjamin Netanjahu na americký nátlak humanitární pomoc nakonec za určitých podmínek povolil.

Všeobecné veselí vzbudil Vladimir Putin. Ruský prezident, který bezdůvodně napadl Ukrajinu a jeho vojáci tam spáchali stejné masakry jako Hamás, vysvětlil ruské veřejnosti, že „Izrael se zmocnil čistě palestinských území vojenskou silou“, prohlásil, že „civilní ztráty jsou naprosto nepřijatelné“, a přirovnal izraelskou blokádu Pásma Gazy k nacistické blokádě Leningradu.

Neochvějná podpora přišla ze Spojených států od všech členů Kongresu bez výjimky. Vláda Joea Bidena Izrael podpořila dodávkami zbraní a munice a vysláním dvou letadlových lidí, které mají od eskalace konfliktu odstrašit Írán. Biden také ve středu Izrael osobně navštívil.

Naopak několik prestižních amerických univerzit, včetně Harvardské, Princetonské a Stanfordské, podpořilo Hamás a přičetlo vinu za současnou situaci Izraeli, který prý proti Palestincům uplatňuje „apartheid“. Na palestinskou stranu se postavily i California State University nebo univerzity v Indianě, Arizoně a Severní Karolině.

Nejpozoruhodnější byla mezinárodní reakce na úterní explozi v nemocnici v Gaze. Během snad jediné minuty svět „věděl“, že ji bombardoval Izrael. Jeho armáda však brzy zjistila, že na místě výbuchu není kráter jako po jejích střelách a šlo o špatně odpálenou raketu Palestinského islámského džihádu, která vybuchla na nemocničním dvoře. Dokonce zveřejnila záběry zahraničních kamer, které to dokazují, i telefonát odpalovačů, kteří to přiznávají, a telefonát Hamásu, který se rozhodl připsat vinu Izraelcům a nadsadit počet obětí. Zveřejnila i záběry nemocnice po explozi, které ukázaly, že nemocnice stojí a utrpěla jen minimální školy, takže tvrzení Hamásu, že zahynulo „až 500 lidí“, zní velmi nevěrohodně. Přestože izraelskou verzi podle prezidenta Bidena potvrdil i Pentagon, Izraeli se nikdo za křivé nařčení neomluvil a například palestinská samospráva dál vytrubuje do světa verzi Hamásu. Takový incident přitom není nic nového – už při loňském konfliktu dopadly stovky raket Islámského džihádu odpálených na Izrael do Pásma Gazy a zabily tam 27 Palestinců, včetně dětí; více než tehdejší izraelské útoky. I tentokrát podle Izraele, který rakety teroristů sleduje, dopadlo do Gazy už 450 jejich vlastních střel.

Přestože svět viděl, jaká zvěrstva Hamás prováděl v izraelských kibucech, mnoho zemí a politiků dál věří těmto brutálním vrahům, a ne Izraeli, který se snaží civilisty chránit a na nemocnice nikdy neútočí.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres dokonce prohlásil, že krvavý masakr Hamásu „neospravedlňuje kolektivní trestání palestinského lidu“.

Izrael naopak bezvýhradně podporuje Německo. Kancléř Olaf Scholz masakr Hamásu ostře odsoudil, nazval ho „novodobými nacisty“ a zkritizoval Írán i předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, který o zvěrstvech Hamásu zarytě mlčí. I Scholz v úterý navštívil Izrael a slíbil, že jeho země při něm bude vždycky v těžkých časech stát. Berlín a Francie zakázaly propalestinské demonstrace, které hlavně v arabských zemích brutální vraždění Izraelců oslavovaly. Německo také zahájilo vyšetřování Hamásu kvůli únosu a vraždě německých občanů, kteří jsou mezi pohřešovanými. A německý deník Die Welt zveřejnil na celé titulní straně jména všech obětí vraždění Hamásu.

Jednoznačná je i česká podpora Izraele. Kromě jasného odsouzení masakru byl ministr zahraničí Jan Lipavský prvním světovým politikem, který zemi osobně navštívil a v rámci repatriačních letů pomohl do Izraele přepravit jeho občany.

Německo, Švédsko, Dánsko a Rakousko pozastavily vyplácení finanční pomoci Palestincům, aby zajistily, že peníze nedostanou teroristé. Zastavení plateb oznámila i Evropská unie, která Palestincům vyplácí skoro 700 milionů eur ročně, ale hned druhý den od svého úmyslu couvla. Brzy se dozvěděla, kam její peníze plynou – podle nevládní organizace Palestinian Media Watch tento týden palestinská samospráva oznámila, že vyplatí přes dva a půl milionu eur rodinám zabitých a nově zajatých členů Hamásu.

Hamás podpořily arabské státy a samozřejmě Írán, který teroristům posílá 70 milionů dolarů ročně. Běsnění Hamásu jednoznačně odsoudily jen Spojené arabské emiráty a Bahrajn, které s Izraelem před třemi lety uzavřely dohodu o normalizaci vztahů. Saúdská Arábie pozastavila jednání o normalizaci vztahů s Izraelem, čímž potěšila Írán, který právě kvůli ní krvavou lázeň teroristů zorganizoval.

Izrael v boji proti Hamásu podporují i jeho arabští občané, kteří tvoří pětinu obyvatel země. Mezi zavražděnými byli i jejich příbuzní a čtyřicet se jich pohřešuje.

Tradičně protiizraelská britská stanice BBC je terčem ostré kritiky za to, že teroristy Hamásu nazývá „radikály“. Odpůrci jejího přístupu polili budovu stanice rudou barvou a opakovaně před ní protestovali, ale BBC označuje vrahy malých dětí za „radikály“ dál.

Na sociálních sítích stoupl počet výzev k násilí proti Izraeli, sionistům a Židům o neuvěřitelných 1200%. Jen do neděle zaznamenal izraelský systém, který monitoruje projevy antisemitismu, 157 000 antisemitských projevů. V Berlíně byla poničena synagoga a vlna antisemitismu se vzedmula i v Číně, především na sociálních sítích. Někteří čínští komentátoři dokonce tvrdili, že Izrael si brutální masakr zasloužil, protože „pronásleduje Palestince“, a v Pekingu byl fyzicky napaden izraelský diplomat.

Úctyhodnou výjimkou je Celosvětová rada imámů se sídlem v iráckém Nadžáfu. Ostře odsoudila „barbarské teroristické činy“ Hamásu, vyjádřila soustrast rodinám obětí a vyzvala mezinárodní společenství, aby „podporovalo židovský lid v jeho boji proti islámskému terorismu Hamásu, který se chová jako Islámský stát“.

Psáno pro ČRo Plus