Dne 30. 7. 2020 zemřel ve věku 97 let bývalý tchajwanský prezident Li Teng-chuej. Jeho dlouhý život zrcadlí všechny peripetie, kterými prošla tchajwanská společnost během více jak posledního půlstoletí.

Li Teng-chuej

Vyrůstal v době, kdy Tchaj-wan byl japonskou kolonií, a za druhé světové války nastoupil jako dobrovolník do japonské armády. Po válce dokončil studia v Japonsku. Později studoval na Tchaj-wanu, nakonec ve Spojených státech. Svoji specializaci na zemědělství následně uplatnil při výkonu státní správy. Myslím, že v jeho životě lze vysledovat tři linie celoživotních zájmů - zájem o nejnovější vědecké poznatky, zájem o politiku a zájem o zahraniční, zejména japonskou kulturu.

Zájmem o nejnovější vědecké poznatky lze vysvětlit jeho dlouhodobou nedůvěru k ČLR, komplikovanou skutečností, že byl mnohaletým předsedou strany čínských nacionalistů na Západě známé pod anglickou zkratkou KMT. Jeho politická kariéra začala ovšem - jako u mnoha lidí té generace - v komunistické straně, jejímž členem byl hned dvakrát, jednou v roce 1946, podruhé v roce 1947. Do KMT vstoupil až po svých zahraničních studiích, v roce 1971, kdy se stal se ministrem bez portfeje se zaměřením na zemědělství. Později vystřídal několik dalších funkcí: Byl starostou Tchaj-peje, viceprezidentem a nakonec, od roku 1988 do roku 2000, vykonával - jako první člověk narozený na Tchaj-wanu - funkci prezidenta Čínské republiky.

Po létech Čankajškovy diktatury byl v tchajwanské společnosti poměrně široký konsenzus, že je nezbytné ji demokratizovat. Právě to byl hlavní úkol, kterého se Li úspěšně ujal. V roce 2001 byl vyloučen z KMT za angažmá v jiné politické straně, k jejímž zakladatelům patřil.

Zbývá se zmínit o Liových kulturních zájmech: Li byl vyznavačem japonských bojových umění kendó, jeho jednání celoživotně ovlivňoval soubor morálních zásad japonských samurajů bušidó. Všechny tyhle skutečnosti, zejména pověst skvělého odborníka, zásluha o demokratizaci Tchaj-wanu a ochota podřídit vlastní jednání morálním zásadám, byly důvodem, proč Li měl velkou morální autoritu i poté, co už nevykonával žádnou státní funkci.

Jako všechno, co se týká Tchaj-wanu, i úmrtí pana Li postavilo státy zaangažované v oblasti Dálného východu před otázku, jak přistoupit k pohřebním obřadům, jakou delegaci na Tchaj-wan vyslat. Vzkaz, který lze vyčíst ze skutečnosti, že japonskou delegaci vede bývalý premiér Joširó Mori, je snadno čitelný: Poslat na Tchaj-wan delegaci sice důstojnou, současně ale takovou, aby ji pekingská vláda nemohla pokládat za provokaci. Spojeným státům se situace vyřešila jakoby sama - Alex Azar, který náhodou právě na Tchaj-wanu vede americkou delegaci ve věci zdravotnictví, se úrovní i zaměřením k zastoupení znamenitě hodí. Účast zástupců ČLR či Ruska se čekat nedá.