„Írán by mohl vyrobit jadernou zbraň během několika týdnů,“ prohlásila 20. června Tulsi Gabbardová.

Tulsi Gabbardová, rodačka z Havaje a Trumpova ředitelka Národní zpravodajské služby (DNI), dosud tvrdila, že Írán nepředstavuje aktuální bezprostřední hrozbu. Podle ní je úroveň tamní přípravy na výrobu jaderné zbraně záležitostí několika příštích let. Dokonce vyjadřovala přesvědčení, že režim muláhů své aktivity od roku 2003 tlumí a že eskalace napětí na Blízkém východě není v současné chvíli v zájmu Spojených států.

Před nedávnem Gabbardová navštívila Hirošimu a od té doby začala vystupovat s varováním před hrozbou atomové války. Její nová rétorika tak ostře kolidovala s aktuální politickou linií vlády i s většinovým stanoviskem zahraničního a bezpečnostního výboru Senátu Kongresu USA. Její odvolání z pozice „prvního špiona USA“ se tak začínalo rýsovat.

Její video po návštěvě Hirošimy zde:

Připomeňme, že Gabbardová při schvalování v Senátu nezískala nijak výraznou podporu. Senát potvrdil její nominaci 12. února 2025 poměrem hlasů 52:48; z republikánů hlasoval proti senátor Mitch McConnell.

Tulsi Gabbardové byla vyčítána především nekompetentnost a téměř žádné předpoklady pro řízení všech osmnácti amerických zpravodajských agentur, včetně CIA a FBI. Funkce ředitele DNI odpovídá ministerskému postu, účastní se jednání kabinetu a má každodenní přístup k prezidentovi.

To, kdo je Tulsi Gabbardová jako osobnost, lze ilustrovat například jejím postojem k Edwardu Snowdenovi – bývalému IT specialistovi CIA. Ten v roce 2013 zveřejnil přísně tajné informace o metodách sledování komunikace americkými zpravodajskými službami. Po zveřejnění uprchl do Ruska, kde získal azyl a v roce 2022 i občanství. V USA čelí obvinění ze špionáže a krádeže federálního majetku, přičemž mu hrozí vysoký trest – teoreticky i ten absolutní. Vzhledem ke složitosti případu se ale očekává spíše trest kolem 20 let odnětí svobody.

Motivem Snowdenova jednání bylo politické přesvědčení, že americké tajné služby by neměly masivně sledovat komunikaci lidí po celém světě kvůli hypotetickým teroristickým nebo jiným bezpečnostním hrozbám.Tulsi Gabbardová veřejně prohlásila, že Snowden „udělal správnou věc“ a před Senátem ho odmítla označit za zrádce. Nakonec pod tlakem sice uznala, že Snowden porušil zákon, ale zároveň zdůraznila, že tím odhalil nezákonné praktiky sledování (což je z větší části nepravdivé tvrzení). Od podplukovníka americké armády by většina z nás očekávala asi větší pochopení pro plnění povinností.

Za další osobnostní rys Gabbardové lze označit její dvacetileté členství v Demokratické straně USA v letech 2002–2022. Ačkoli její postoje často nekorespondovaly s dobovými demokratickými narativy, nelze o ní říci, že by byla rozenou republikánkou. Od roku 2024 sice formálně je členkou Republikánské strany, ale její havajský levicový aktivismus v ní stále přežívá – jako neklidný rarach, připravený znovu vystoupit.Tulsi Gabbardová pomohla Donaldu Trumpovi zpět do Bílého domu. I když by to zvládl i bez ní, svůj díl práce bezesporu odvedla. Zda má schopnosti obstát v tak exponované funkci, se ukazuje právě teď – v čase, kdy Spojené státy řeší bezpečnostní otázku Íránu. Součástí výbavy ředitele Národní zpravodajské služby totiž musí být i politický cit rozpoznat, kdy nastal správný okamžik k eliminaci režimu, který je hlavním světovým sponzorem terorismu. (Íránské drony mj. ničí drahou americkou techniku i na Ukrajině.)

Kdo v tuto chvíli, kromě demokratů, Gabbardovou v Senátu skutečně podporuje, zůstává nejasné. Není ani jisté, zda má stále podporu ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta Jamese Davida Vanceho. Druhý jmenovaný ji přitom ještě minulý týden označil za „nezbytnou členku týmu“.Prezident Donald J. Trump nemusí Tulsi Gabbardovou nutně odvolat – může ji „potřebovat jinde“. Další možností je dobrovolná rezignace Gabbardové kvůli zásadnímu rozporu v důležité politické otázce. Možná postačí, když jí Trump řekne něco o kartách – tomu zatím rozuměl každý na světě. A zdá se, že právě to se stalo. Její výrok o bezprostřední hrozbě ze strany Íránu to jen potvrzuje.

Na fotografii je Tulsi Gabbardová (44). Otázka Íránu je mezi republikánskými voliči velmi živá. Mnozí se domnívají, že by USA měly Izrael podporovat, ale do konfliktu s Íránem se přímo nezapojovat. Obávají se, že pokud americká armáda napochoduje do Teheránu, nenajde tam žádné jaderné zbraně – podobně jako v Iráku nenašla žádné zbraně hromadného ničení.

Většina republikánů se domnívá, že USA by neměly hrát roli světového četníka. Mnohé problémy se podle nich řeší lépe a rychleji bez americké intervence.Tento postoj se nejzřetelněji projevuje v názorech na rusko-ukrajinský konflikt. Mnozí američtí republikáni jsou přesvědčeni, že válce by možná vůbec nedošlo, kdyby se USA do vztahů v regionu nevměšovaly. Je to podle nich věcí Evropanů – dostatečně bohatých a vlivných na to, aby si na svém kontinentu sjednali pořádek sami.

Donald Trump v reakci na původní slova Gabbardové prohlásil, že se odchýlila od vládní linie: „Je mi jedno, co (o Íránu) říká,“ uvedl stroze. „Mýlí se,“ dodal. Gabbardová proto přispěchala s aktualizací svého postoje a potvrdila, že „Írán by mohl vyrobit jadernou zbraň během několika týdnů“. Její březnová slova byla vytržena z kontextu. https://x.com/DNIGabbard/status/1936174674595008517...

Z autorova Facebooku