Média po celém světě se zabývají možnými dopady současné syrské krize. Podle mě je ale ještě důležitější analyzovat příčinu americké “odvety“. Už i v naší televizi začínají uvažovat o tom, zda ta odveta nebyla tak trochu zbrklá.

Otázkou totiž je, jaké informace poskytly tajné služby, vojenské rozvědky a vojenští poradci svému presidentovi. Trump tvrdí (zdroj CNN), že USA mají nezvratné informace o tom, že na vojenském letišti byly uloženy chemické zbrané. Proto dal pokyn k úderu. Faktem ovšem je, že v tuto chvíli nikdo nic definitivně neví! Neměli bychom ani přehlížet fakt, že Trumpova nová administrativa není ještě v pravém slova smyslu vůbec jeho! Je tam spousta osob, které by rády nového presidenta zdiskreditovaly. Nejlépe svrhly.

Zkusme si projít všechny možnosti pěkně po pořádku:

a) Na letecké základně byly skutečně chemické zbraně a letectvo jimi provedlo útok v Idlíbu. Pak by byl úder oprávněný. Ovšem i zde jsou dvě možnosti. Pokud dal pokyn k chemickému útoku sám Asád, je to blázen a měl by odejít. Ale je zde i jiná možnost. Velení armády je nejednotné, k útoku mohl dát pokyn některý z generálů, třeba i proto, aby Asáda úmyslně zdiskreditoval.

b) Pravdu mají Asád a Putin. Damašek už žádné chemické zbraně nemá. Naopak, mají je (ukořistěné) povstalci a při náletu byl ilegální sklad poškozen a látky unikly do vzduchu. Ale i zde jsou podotázky.

Nelze vyloučit, že chemické látky zneužili sami povstalci s jasným cílem Asáda zdiskreditovat. Ani to nelze vyloučit. Pro barbary není žádný problém obětovat pár desítek vlastních lidí, aby dosáhli svého cíle. Nesmíme zapomínat, že takzvaná „demokratická opozice“ není demokratická ani náhodou. Je to směska různých islamistických bojůvek, časo napojených na Al-Kaidu a ISIS.

Syrský konflikt, na kterém má velkou zásluhu americká obamovská administrativa, už trvá přes pět let, tedy déle než druhá světová válka. A část světa stále pokládá Obamu za jakéhosi mírotvorce.

Netvrdím, že vím, jak to bylo doopravdy. Jenom nabízím možnosti k úvaze laskavým čtenářům. Velmi mě iritují naši redaktoři, komentátoři a přihlouplí poslanci, kteří už dopředu mají jasno. Byl bych velice zdrženlivý až do doby, než se podaří nezvratně prokázat okolnosti konfliktu. Otázkou ovšem je, zda se to vůbec podaří. Pokud ne, bude opět platit stará poučka „pravdu má vždy vítěz“? Kdo to bude?