V noci na čtvrtek přišel dlouho očekávaný přímý vojenský střet mezi Izraelem a Íránem v Sýrii. Teherán s pomocí svých tamějších šíitských spojenců vůbec poprvé na Izrael zaútočil a vypálil na něj asi dvacet raket Grad a Fadžr-5. Izraelská armáda však útok čekala a byla připravená, a tak žádná ze střel do země nepronikla a nezpůsobila zranění ani materiální škody, i když útok zahnal část Izraelců do krytů. Odveta však byla tvrdá. Izraelské letouny a střely udeřily na 50 íránských cílů – podle Ruska dokonce 70 –, jako jsou velitelství, zpravodajská a logistická střediska, skladiště zbraní, vojenské tábory a základny a odpaliště raket, a všechny zcela zničila. Zahynulo také nejméně 23 bojovníků syrského režimu. Izraelský ministr obrany Avigdor Liberman ve čtvrtek konstatoval, že armáda zlikvidovala „skoro veškerou vojenskou infrastrukturu“ Íránu v Sýrii a „vrátila jeho vojenské schopnosti o mnoho měsíců zpět“.

Izrael mířil i na pozice prodloužené ruky Íránu, libanonského Hizballáhu, u Golanských výšin a na syrskou armádu. Tu předem varoval, aby na jeho letouny nestřílela, a když to přesto zkoušela, přišla o pět baterií protiletecké obrany, radarový systém a skladiště zbraní. Režim Bašára Asada byl také varován, že pokud bude íránské akce proti Izraeli tolerovat, zaplatí vysokou cenu.

Teherán si v zemi buduje trvalé vojenské pozice; mimo jiné i proto, aby mohl zblízka napadnout Izrael, až se mu to bude hodit. Ten ale mnohokrát zdůraznil, že íránskou přítomnost v Sýrii nepřipustí. Po desítkách vojenských úderů na vyspělé zbraně určené Hizballáhu v uplynulých letech útočí v posledních měsících i na íránské základny.

V únoru vyslal Írán do Izraele bezpilotní letoun s výbušninami v odvetě za izraelské odcizení íránského jaderného archivu. Armáda pak bombardovala syrskou základnu Tijás, kde sídlí i Íránci, a několik jich zabila. Další úder na tentýž cíl provedla začátkem dubna, zničila celý íránský bezpilotní program a zabila sedm Íránců. Následující útok koncem dubna se odehrál u Aleppa a zabil nejméně 26 členů íránského personálu. A občas dochází k záhadným explozím v íránských objektech, které jsou rovněž připisovány Izraeli, který je ovšem většinou nekomentuje.

Írán opakovaně přísahal pomstu a obě země se v posledních týdnech předháněly ve výhrůžkách a zastrašování. Izrael odvetu čekal brzy po Trumpově odstoupení od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem. Ještě než však přišla, provedl toto úterý preventivní úder na íránskou základnu jižně od Damašku, při němž zahynulo 15 lidí, včetně osmi Íránců. Cílem byla odpaliště raket, odkud podle zpravodajských informací hrozil Izraeli bezprostřední útok. Armáda rozmístila na severu země antiraketové systémy, povolala část záložníků a dala otevřít kryty. Mluvčí izraelské armády Ronen Manelis ve čtvrtek připustil, že letectvo v Sýrii už řadu týdnů provádí preventivní akce s cílem eliminovat hrozbu útoku na Izrael.

Íránské čtvrteční rakety, které daly odpálit Revoluční gardy, měly být dlouho slibovanou odvetou za všechny předchozí izraelské údery.

Teherán však nemá moc možností, jak Izraeli ublížit. I když má v Sýrii na 80 000 vojáků a disponuje raketami dlouhého doletu, Izrael vlastní vysoce výkonné obranné systémy – Železnou klenbu proti střelám krátkého doletu, Davidův prak proti raketám středního dosahu a systém Arrow proti těm nejnebezpečnějším balistickým. Írán má navíc zastaralé letectvo, a jakýkoli jeho útok by proto Izraeli mnoho škody nezpůsobil; zato by Teherán znemožnil na mezinárodním poli a vyvolal ostrou odmítavou reakci – už za ten čtvrteční ho hned odsoudily Británie a Německo, signatáři mezinárodní jaderné dohody. Ani jeho spojenci v čele s Hizballáhem nejspíš nemají chuť nechat se kvůli Íránu zničit izraelskou armádou.

Izrael o svém čtvrtečním úderu předem informoval Rusko, které je spojencem Íránu. Moskva ale izraelským útokům nebránila; jen později vyzvala obě strany ke zdrženlivosti. Izraelský premiér Binjamin Netanjahu navštívil ve středu Vladimira Putina; zúčastnil se moskevských oslav výročí konce druhé světové války a vysvětlil ruskému prezidentovi, že Írán se snaží v Sýrii rozmístit vyspělé zbraně, aby zničil Izrael, jak už dlouhá léta vyhrožuje. Podle zpravodajských zdrojů byly terčem úterního útoku právě takové zbraně v čele s nejnovější raketou Fateh-313 s prodlouženým doletem 500 km a zvýšenou přesností. A přestože Moskva po jednom z nedávných izraelských úderů v Sýrii Jeruzalém kritizovala, Netanjahu po středečním návratu z Ruska uvedl, že „nemá pocit“, že by Rusko chtělo izraelské vojenské operace v Sýrii omezovat.

Čtvrteční incident byl vůbec první vojenský střet Izraele s Íránem, nejmohutnější izraelský úder v Sýrii od začátku tamější občanské války, ale i největší izraelská vojenská akce v Sýrii od jomkipurské války v roce 1973. I když byl ale impozantní, armáda neočekává, že by Teherán natrvalo zastrašila.

Izrael se nedomnívá, že čtvrteční střet povede k otevřené válce, a upozornil, že si nepřeje eskalaci. Zdůraznil ale, že nebude tolerovat útoky na své území ani jiné provokace. Ty však nepochybně přijdou a s nimi i izraelské odvety – a mnohem tvrdší než ta čtvrteční. Jestli si Írán nedá pokoj, Izrael v Sýrii zlikviduje celou jeho vojenskou přítomnost.