Teroristická organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je přejmenovanou formou Al-Káidou podporované organizace Al-Nusra, zahájila minulý týden v Aleppu překvapivou ofenzivu. Dle Al-Mayadeen Media Network teroristé používali bezpilotní letouny a další moderní válečné zbraně, údajně získané od kyjevských zpravodajských služeb. Ovládat je podle zpráv z období před posledními bojovými akcemi údajně naučila Ukrajina, na což Syrská arabská armáda (SAA) stejně jako na taktiku rozptýlených jednotek prakticky nebyla připravena. Usnula na vavřínech, protože považovala Ruskem zprostředkované příměří za samozřejmost.

Mnozí komentátoři se pozastavují nad tím, že je pozoruhodné, že tyto útoky začaly těsně po uzavření tzv. příměří mezi Hizballáhem a Izraelem. Hizballáh příměří uzavřel navzdory Nasralláhovu slibu, že tak neučiní bez předchozího příměří v Gaze. Příměří lze proto interpretovat jako izraelské vítězství, přestože Írán tuto dohodu přivítal a jeho ideologicky spříznění vlivní činitelé ji vykládají jako vítězství odboje. Mnozí se domnívají, že Izrael chce svrhnout Asada kvůli jeho dřívější podpoře islamistických bojovníků označených za teroristy a někteří komentátoři tvrdí, že motivem útoku mohla být snaha (Izraele) o odříznutí libanonského Hizballáhu od zásobovacích linek během příměří.

Ale celé to je možná mnohem složitější.

HTS by nemohla zaútočit bez podpory Turecka, protože veškeré potraviny, oblečení a zbraně HTS pocházejí z této sousední země, a to navzdory tomu, že Ankara ji formálně označila za teroristickou skupinu. Proč to Erdogan dělá? No možná proto, že spojenectví Turecka a Kataru je velice silné a jestli si někdo už desetiletí přeje převrat v Sýrii, tak je to Katar.

Dále je sice nepravděpodobné, že by Asad byl svržen, ale Erdogan po něm chce, aby poskytl širokou autonomii podobnou bosenské autonomii islamisty ovládanému severozápadu země, kde má Turecko vliv, ale Asad to odmítá, protože je i nadále pevně přesvědčen, že jeho arabská republika musí zůstat jednotná a nepřistoupil tak ani na návrh nové ústavy navržené Ruskem. Asad nechce poskytnout autonomii ani Kurdům na severovýchodě okupovaném USA, který je zároveň zemědělsky a energeticky nejbohatším regionem země.

RFK Jr. krátce po amerických volbách prozradil, že Trump zvažuje stažení amerických jednotek ze Sýrie, což by bylo pro Erdogana nepříjemné a Ankara by jakýkoli autonomní projekt Kurdů, který by vznikl na tomto území, považovala za odrazový můstek k dalšímu separatismu uvnitř samotného Turecka.

Erdoganův cíl by skrze HTS ofenzívu mohl být přimět Damašek, aby poskytl autonomii islamistům pod jeho vlivem na severozápadě, a zároveň souhlasit s tím, že totéž učiní na severovýchodě, ale až poté, co společně nahradí současné vládnoucí kurdské vedení protureckým.

Dalším strategickým cílem, který Turecko možná nyní sleduje, je získat si Trumpa na svou stranu tím, že prokáže USA strategickou laskavost a provede v Sýrii převrat, který konečně ukončí tento dlouhotrvající konflikt, a tím mu umožní plně se soustředit na Asii. Výměnou za to by Trump mohl souhlasit s tím, že nerozšíří sankční režim, který zdědí, o turecký obchod s Ruskem, který zahrnuje energetiku, zemědělství a technologie, na něž se vztahují západní sankce.

Turecko také ví, že neočekávané vyostření dosud do značné míry zmrazeného syrského konfliktu právě v okamžiku, kdy se po nejnovější eskalaci ATACMS-Orešnik zintenzivňuje i zástupná válka NATO a Ruska na Ukrajině, je v rozporu se zájmy Ruska. V souladu s tím by otevřením „druhé fronty“ mohlo Turecko doufat v nátlak na Rusko, aby buď přinutilo Sýrii k popsaným ústupkům nebo chce pomoci USA k ústupkům Ruska na Ukrajině. Je tedy i možné, že Turecko se snaží dát novému americkému prezidentovi nějaký působivý geopolitický dárek, protože si dobře uvědomuje, že drát Izrael USA bude v nové administrativě velice nažhavený.

Erdogan se ovšem může v jeho hrách přepočítat

I když Erdogan nikdy nepodnikl žádné vážné kroky na podporu Hamásu nebo Hizballáhu a omezil se pouze na oblast demagogické rétoriky, Izrael to vnímal, pamatuje si to a možná by i rád využil vhodnou příležitost. Jsme totiž na Blízkém východě, kde není černá a bílá a všichni hrají proti všem. Pokud by se Asad například za tiché podpory Ruska odklonil od Íránu a Hizballáhu, bylo by dokonce možné, že Izrael by společně s Ruskem Asadovi pomohl vyhnat HTS. Absurdní? Možná.

Čtenářům v ČR je prezentován svazek Rusko - Írán jako úzké spojenectví, ale i když společně bojovaly proti terorismu v Sýrii, jsou to také rivalové, kteří spolu soupeří o vliv na Damašek a na Blízký východ.

V šachové partii by Putin mohl dokonce ocenit, kdyby Netanjahu udělil Erdoganovi lekci, protože turecký vůdce svou zástupnou ofenzívou v Sýrii riskuje, že zvrátí tamní protiteroristický pokrok Ruska a poškodí tak jeho pověst. Trump by takový izraelský políček Erdoganovi také mohl ocenit, čemuž by Tulsi Gabbard, která se netají svou nelibostí k Erdoganovi rovněž zatleskala. Ruská vojenská přítomnost v Sýrii totiž Izraeli ani USA nevadí.

Kdyby Asad byl šachista, mohl by Izrael využít svého vlivu uvnitř USA a zejména u Trumpa a zajistit zmírnění sankcí uvalených na Sýrii výměnou za vykopnutí Íránu a Hizballáhu ze země, což by se mohlo spojit s arabskou pomocí při obnově pod vedením Emirátů, které by velice rády omezily vliv Kataru.

Ukrajina v tomto celém druhém divadle tedy hraje po boku Turecka a povstalců svou roli. Ruské vzdušné síly přirozeně upřednostňují ukrajinskou frontu před syrskou a tak hráči mohou zažít překvapení, protože omezené schopnosti Ruska v tomto druhém divadle mohou vést ke zcela nenadálým novým spojenectvím. Předchozí text je samozřejmě na úrovni čistých úvah, záleží na vývoji dalších dnů a bylo by to od Asada velice nečekané. Syrská armáda se nyní snaží společně s ruskými a íránskými silami o protiofenzivu.

Jisté je jen to, že se válka v Sýrii znovu plnohodnotně rozhoří, může následovat další rozsáhlá humanitární krize, která by mohla vést k tomu, že v této válkou zmítané zemi přibude vnitřně vysídlených lidí a někteří z nich dokonce uprchnou do Evropy.

Obrázek: Konflikt v Sýrii jednoduše vysvětlený pomocí obrázku

Pavel Šik, z autorova Facebooku