14.6.2021 | Svátek má Roland


ŠVÝCARSKO: Voliči odhlasovali zákaz burek

24.5.2021

Švýcarští voliči těsnou většinou schválili návrh zákazu zakrývání tváře na veřejnosti. Toto opatření přichází 10 let poté, co voliči zakázali výstavbu minaretů, které jsou používány ke svolávání muslimů k modlitbě.

Toto referendum odráží odhodlání většiny švýcarských voličů bránit švýcarské tradice a hodnoty tváří v tvář překotně se prosazujícímu multikulturalismu a pronikajícímu agresivnímu politickému islámu.

Švýcarsko se tak připojilo k Rakousku, Belgii, Bulharsku, Dánsku, Francii, Itálii, Litvě, Nizozemsku a Švédsku – ve všech těchto zemích platí úplný nebo částečný zákaz zakrývání tváře z náboženských i sekulárních důvodů.

Toto závazné referendum, které proběhlo 7. března 2021 a zúčastnilo se jej 51,2 % voličů, se hovorově označuje jako „burková iniciativa“, ačkoliv návrh výslovně nezmiňuje ani burky, ani nikáby, tvář zakrývající části oblečení používané některými muslimkami. Zákaz zahrnuje většinu způsobů zakrývání obličeje, včetně šátku a masek používaných při násilných pouličních protestech, a vztahuje se na všechny veřejné prostory, včetně parků, restaurací, obchodů a veřejné dopravy.

Opatření připouští některé výjimky: zdraví (ochranné roušky); počasí (šály), bezpečnost (motocyklové helmy) a místní zvyky (karnevalové kostýmy). Tvář se také smí zakrývat uvnitř budov určených k modlitbám.

V souladu se švýcarským systémem přímé demokracie, bude tento zákaz zakomponován do ústavy země jako příslušný dodatek. Vláda má nyní dva roky na vypracování příslušné legislativy.

Tato kampaň byla iniciována a vedena politickou iniciativou Egerking Committee napojenou na konzervativní Švýcarskou lidovou stranu (Schweizerische Volkspartei, SVP), největší politickou stranu ve Švýcarsku.

Předseda výboru pro referendum iniciativy Egerking Committee a člen SVP Walter Wobmann popsal muslimské zahalování jako „symbol extrémního politického islámu, který se v Evropě rozšířil a který nemá ve Švýcarsku místo“. A dodal: „Zahalování tváře do Švýcarska nepatří.“

Člen SVP Jean-Luc Addor přisoudil úspěch v referendu schopnosti propagovat ideje strany i mimo věrné voliče včetně feministek a progresivních muslimů. A řekl: „Také někteří muslimové vidí v nikábu symbol radikálního islámu.“

Jemensko–švýcarská politoložka Elham Manea, která před nebezpečím práva šaría varuje již dlouho, švýcarské rozhlasové stanici Swiss Radio řekla, že nikáb je zřejmým „symbolem náboženské fundamentalistické ideologie.“ A dodala: „Ve svobodné společnosti musí být ženy respektovány a jejich práva a důstojnost musí být ochraňovány.“

Mohamad Hamdaoui, alžírsko–švýcarský advokát z kantonu Bern, označil výsledek voleb za „velkou úlevu“. Řekl, že výsledek je „příležitostí říci NE islamismu“, ne však muslimům, kteří mají právoplatné místo v této zemi.“

Zakladatelka a prezidentka iniciativy Fórum za progresivní islám Saïda Keller-Messahli uznala, že schválení návrhu v referendu je pozitivním výsledkem. Saïda Keller-Messahli – občanka Švýcarska původem z Tunisu, která už léta varuje před nebezpečím islamistické subkultury ve Švýcarsku – řekla, že „říci ano zákazu zahalování také znamená říci ne totalitní ideologii, pro kterou není v demokracii místo.“

Švýcarské feministky jsou v této otázce rozděleny, některé říkají, že burka a nikáb jsou symbolem útlaku jiné tvrdí, že ženy by měly mít možnost se svobodně rozhodovat, co si vezmou na sebe.

Švýcarská spisovatelka a dramatička Gisela Widmer některé feministky za nesouhlas s tímto zákazem zkritizovala:
„Úplné zahalení tváře, které z ženy učiní bytost bez tváře a bez identity, je symbol politického islámu nenávistného k ženám. Je to nejviditelnější symbol totálně fašistické ideologie, která zahrnuje segregaci pohlaví, ale také antisemitismus a nenávist k homosexuálům...“
„Některé feministky říkají, že iniciativa vycházející ze strany SVP je výsměchem. Mají pravdu! Protože tato iniciativa by neměla vycházet od SVP, ale od zapálených feministek. Ještě více než toto selhání na straně levice je neodpustitelné to, že také bojují proti „burkové iniciativě“. Členkám Sociálnědemokratické strany Švýcarska (SP) by slušelo méně naivity a více mezinárodní ženské solidarity. Schválením „burkové iniciativy“ nemůžeme změnit realitu žen v šariátských státech, ale můžeme jim jít příkladem a ukázat, že to myslíme velmi vážně s ženskými právy a sebeurčením.“

Maya Graf, spolupředsedkyně feministické skupiny Aliance F, odpověděla:
„Feministky bojují za práva a svobodu žen. Sem patří i právo svobodně se oblékat.“

Právník a člen Fóra za progresivní islám Emrah Erken tweetoval:
„Šaría a feminismus jsou ve vzájemném protikladu. Není možné nosit hidžáb a současně tvrdit, že jste feministka. Takové tvrzení prostě není pravdivé.“

Švýcarská vláda byla proti tomuto opatření. Ministryně spravedlnosti Karin Keller-Sutter prohlásila, že zakrývání celého obličeje je „okrajový problém“ a že zákaz by mohl poškodit turismus, protože podle vlády většinu muslimek se zakrytou tváří tvoří návštěvnice z bohatých států Perského zálivu.

Proti tomuto návrhu se postavil také švýcarský turistický sektor. „Zákaz burky by poškodil náš image otevřené a tolerantní turistické destinace,“ řekla Nicole Brändle Schlegel z bernské koalice hoteliérů a turistických kanceláří HotellerieSuisse.

Ředitelka Švýcarské turistické asociace Barbara Gisi dodala: „Chceme ukázat zemím, ze kterých přijíždí do Švýcarska mnoho zahalených turistek, že jsme stále ještě pohostinná země.“ Řekla, že doufá, že švýcarská vláda zahájí v příslušných zemích „osvětovou a propagační kampaň“.

Federace zastřešujících islámských organizací ve Švýcarsku (FIDS) prohlásila:
„Jsme výsledkem hlasování velmi zklamáni. Naše zklamání jde ruku v ruce s velkým pohoršením. Předpokládali jsme, že švýcarský lid zavrhne politiku symbolů, která jde proti některým muslimkám. Tato politika symbolů je namířena proti muslimům... zakotvení způsobu oblékání v ústavě není bojem za svobodu žen, ale návratem do minulosti.“

Ferah Ulucay, tajemnice Ústřední rady muslimů ve Švýcarsku (Islamischer Zentralrat Schweiz, IZRS), řekla, že schválení zákazu v referendu bylo „pro Švýcarsko černým dnem“, protože „uspělo zakotvení šířící se islamofobie do ústavy.“ Slavnostně slíbila, že se pokusí tento zákaz soudně zvrátit, a že zaplatí pokuty ženám, které tento zákaz poruší a budou za to pokutovány.

Zákaz byl schválen v 20 kantonech z celkových 26; byl zamítnut v šesti kantonech, včetně těch, které zahrnují tři největší města – Basilej, Ženevu, Curych a hlavní město Bern.

Ve dvou švýcarských kantonech – Ticino a St. Gallen – již platí místní zákaz zakrývání tváře. Zákaz zakrývání tváře při protestech a sportovních utkáních momentálně platí v 15 kantonech.

Zákaz výstavby minaretů – po 10 letech platnosti zákazu jsou výsledky smíšené

Politická iniciativa Egerking Committee byla také hnací silou referenda za zákaz stavby minaretů uspořádaného v roce 2009. Cílem tohoto zákazu bylo zpomalit šíření politického islámu ve Švýcarsku omezením vlivu Turecka a ostatních muslimských zemí na švýcarské muslimy.

Dopad referenda před deseti lety je nejednoznačný. Od data platnosti tohoto zákona nebyl ve Švýcarsku postaven žádný další minaret, ale zdá se, že zahraniční vliv na švýcarskou islámskou komunitu je dnes větší než kdykoliv předtím.

Zákaz výstavby minaretů, pro který v referendu konaném 29. listopadu 2009 hlasovalo 57,5 % švýcarských voličů, je uzákoněn v článku 72 Ústavy Švýcarské konfederace, který nyní zní: „Stavba minaretů je zakázána.“

SVP tvrdila, že minarety jsou „majáky džihádu“ a „symbolem nábožensko politických požadavků na moc a dominanci, které ohrožují – ve jménu údajné svobody náboženství – ústavní práva všech ostatních občanů.“

Strana SVP argumentovala citací poznámky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který jednou naznačil, že stavba mešit a minaretů je součástí strategie islamizace Evropy. Erdoğan recitoval báseň tureckého nacionalistického spisovatele Ziya Gökalpa (1876-1924): „Minarety jsou naše bajonety, kopule jsou naše přilby, mešity jsou naše kasárna a věřící jsou naši vojáci.“

Spor o minarety vypukl v září 2005, když Turecké kulturní sdružení v malém městě Wangen bei Olten v severním Švýcarsku, požádalo o povolení na výstavbu minaretu u místní mešity. Většina místních obyvatel byla proti stavbě minaretu a tento projekt byl městskou stavební a plánovací komisí v září 2006 zamítnut.

Turecké kulturní sdružení – pravděpodobně podporované tureckou vládou – se následně odvolalo a tvrdilo, že místní stavební úřad byl motivován náboženskými předsudky. Případ se nakonec dostal ke švýcarskému nejvyššímu soudu, který v červenci 2007 rozhodl, že stavba minaretu může pokračovat. Šestimetrová věž byla postavena v lednu 2009. Tento řetězec událostí vedl ke vzniku sdružení Egerking Committee a podnítil aktivisty k získání 100 000 podpisů potřebných k zorganizování lidového referenda proti výstavbě minaretů.

Od té doby vliv islámu ve Švýcarsku stabilně roste. Podle think tanku Pew Research Center během posledních deseti let švýcarská muslimská populace vzrostla o více než 30 % a nyní ji tvoří více než půl milionu osob, což je přibližně šest procent obyvatel. Pokud budou pokračovat současné migrační trendy, tak se podle prognózy společnosti Pew Research Center muslimská populace do roku 2050 více než zdvojnásobí na více než milion a v případě vysoké migrace se více než ztrojnásobí na více než 1,5 miliónu.

Od referenda v roce 2009 vzrostl ve Švýcarsku také počet mešit. Podle Lucernské univerzity se v zemi nyní nachází přinejmenším 240 mešit. Předpokládá se, že některé z těch větších jsou financovány cizími vládami, mimo jiné Tureckem, Saúdskou Arábií a některými státy Perského zálivu:

- Červen 2020. Saïda Keller-Messahli, jedna z nejprominentnějších expertek na islám ve Švýcarsku, odhalila, že výstavba albánské megamešity postavené v městečku Rainach v kantonu Aargau byla financována Tureckem a Kuvajtem. Řekla, že po celém Švýcarsku rostou jako houby po dešti albánské mešity, které jsou Tureckem a ostatními muslimskými zeměmi využívány k šíření „ultrakonzervativního islámu“.

- Leden 2020. Švýcarsko-muslimská správní rada převzala řízení ženevské mešity – nejrozsáhlejší mešity ve Švýcarsku – poté, co švýcarské a francouzské úřady zjistily, že čtyři tam zaměstnaní imámové jsou muslimští extremisté. Mešitu postavila Saúdská Arábie a financovala ji Muslimská světová liga (Muslim World League). V budoucnu musí být mešita financována výlučně švýcarskými muslimy.

- Listopad 2019. Výzkum Švýcarského centra pro islám a společnost Fribourgské univerzity zjistil, že ve Švýcarsku aktivně působí 130 zahraničních imámů. Téměř všichni to jsou sunnité a téměř polovina z nich je tureckého původu. O albánsky mluvící komunitu – hlavně z Kosova a ze Severní Makedonie – se stará 40 imámů, z nichž 30 pracuje na plný úvazek. Je zde také 13 imámů bosenského původu a 15 až 20 imámů z arabských zemí.

- Duben 2019. Francouzští novináři Christian Chesnot a Georges Malbrunot ve své knize „Quatar Papers“ (Katarské dokumenty) napsali, že mezi léty 2011 a 2014 charitativní organizace Quatar Charity a neziskové organizace financované katarskou královskou rodinou poskytly více než 4 milióny švýcarských franků na financování pěti islámských megaprojektů ve Švýcarsku. Mezi těmito projekty je i Muzeum islámské civilizace v La Chaux-de-Fonds (kanton Neuchâtel) postavené za 22 miliónů franků, Islámské kulturní centrum v Lausanne (kanton Vaud) a Islámské centrum v Bielu (kanton Bern).
Poté, co se jeho aktivity týkající se švýcarských muslimů staly veřejně známými, tak Katar údajně financování islámských projektů ve Švýcarsku zastavil. Mohamed Karmous, zakladatel Švýcarského muslimského kulturního institutu, organizace skrz kterou tekly peníze z katarských fondů, řekl, že toto financování skončilo.

- Září 2018. Švýcarská televizní a rozhlasová společnost Schweizer Radio und Fernsehen (SRF) oznámila, že Islámská komunitní nadace Curych (Stiftung Islamische Gemeinschaft Zürich, SIGZ) dostává 200 000 švýcarských franků ročně ze Spojených arabských emirátů. Mešita provozovaná Islámskou komunitní nadací Curych je vlastněna Spojenými arabskými emiráty, které také vybírají imáma do této mešity.
SRF také oznámila, že turecká vláda platí ve Švýcarsku mzdu za plný úvazek 35 imámům. Činnost těchto imámů koordinuje turecká ambasáda v Bernu a Turecko-islámská nadace pro Švýcarsko (Türkisch-Islamischen Stiftung für die Schweiz, TISS) sídlící v Curychu, která je pod kontrolou tureckého vládního Direktoriátu pro náboženské záležitosti, známého jako Diyanet.

- Květen 2018. Dolní komora švýcarského parlamentu těsnou většinou odmítla (96 : 90) postavit mimo zákon přímé i nepřímé financování mešit, islámských modliteben a jiných islámských center ve Švýcarsku státy podezřelými z podpory teroristických skupin nebo porušování lidských práv. Federální rada, sedmičlenný výkonný výbor, který představuje federální vládu Švýcarska, tvrdila, že takový zákaz by vrhl podezření na všechny muslimy v zemi a že muslimské komunity „musí mít svobodu uplatňovat svoji svobodu náboženství a sdružování za stejných podmínek jako ostatní náboženské komunity.“

Zahraniční imámové ve Švýcarsku také musí být pod zvýšeným dohledem.

- 4. prosince 2019. Státní zástupce v Bernu zahájil kriminální vyšetřování 66letého libyjského imáma Abu Ramadana, kvůli údajné zpronevěře sociální podpory. Abu Ramadan v letech 2003 až 2017 obdržel sociální podporu ve výši více než 590 000 švýcarských franků. Byl zažalován městským úřadem v Nidau a je obviněn ze zatajení příjmů v řádu desítek tisíc franků, kvůli nimž by dostal nižší sociální podporu.

- 15. října 2019. Federální nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí soudu v St. Gallenu neobnovit povolení k pobytu imámovi z Kosova, který byl shledán vinným z fyzického a sexuálního zneužívání své manželky, které také bránil ve vycházení z domova bez jeho souhlasu. Soud rozhodl, že imám si neosvojil švýcarské sociální a právní hodnoty a nerespektoval je.

- 8. října 2019. Generální prokuratura v Lucernu zahájila vyšetřování 38letého iráckého imáma mešity Dar Assalam v Kriensu. Je obviněn z navádění věřících k bití neposlušných žen. Vyšetřování bylo zahájeno poté, co noviny Sonntags Zeitung napsaly, že muž údajně navrhl trestat ženy fyzicky, pokud nenásilné metody selžou. Imám také údajně vyzýval k dodržování práva šaría. Vyšetřování bylo později kvůli nedostatku důkazů zastaveno.

Následně po tomto incidentu, organizace Dar Assalam, která reprezentuje islámskou komunitu v centrálním Švýcarsku, doporučila, aby byly bohoslužby a modlitby nahrávány a uchovávány po dobu 12 měsíců.

Autor je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

Překlad původního textu:Switzerland: Voters Approve ‚Burqa Ban‘
Překlad: René David

Převzato z webu Gatestone Institute



Už vám zase spadla Wi-Fi? 5 tipů na kvalitní domácí síť
Už vám zase spadla Wi-Fi? 5 tipů na kvalitní domácí síť

Minulý a letošní rok znásobil potřeby na kvalitní a stabilní připojení. Pracujeme a učíme se z domova, streamujeme videa, hrajeme online hry,...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.