Řečeno ve velké nadsázce, my máme svoji učitelku Bednářovou, v Anglii zase školní koordinátorku péče o žáky (pastoral coordinator) Kristie Higgsovou. Obě mají za sebou nějaký příběh, společného nic.

Tedy – až na to, že byly vyhozeny ze školy, kde působily. Kauzu pražské kantorky Bednářové zná snad každý, proto se zaměřme na příběh koordinátorky Higgsové. Působila na Farmor´s School, státní střední škole v městečku Fairford na západě Anglie.

Především je třeba říci, že Higgsová je křesťanka, které ctí biblické učení, že muž je muž a žena je žena (chlapce je chlapec, dívka je dívka). Toto přesvědčení vycházející z její víry a respektu k vlastnímu svědomí se jí stalo osudným. Člověk zůstává v údivu nad tím, že je něco takového v demokratické a svobodné zemi vůbec možné. Byť to nakonec dobře dopadlo. Ale nepřebíhejme.

Higgsová byla před šesti ze školy propuštěna. Důvod? Kvůli příspěvkům na svém Facebooku. Šlo o sdílené petice, které sama neformulovala, jen je podpořila a komentovala, kritizující zahrnutí sexuální výchovy do školních osnov, mj. se to týkalo školy spravované Anglikánskou církví, kterou navštěvuje její syn (nejde o Farmor´s School, kde pracovala). Druhá petice se kriticky zaměřila na dvě dětské knihy týkající se „jinakosti“, které jsou z hlediska pravověrného křesťanského přesvědčení kontroverzní. Je to „My princess boy“ (Můj kluk princezna) a „Red: A crayon´s story“ (volně: Jmenuji se Červená, ale kreslím modře). První popisuje chlapce, který si rád obléká dívčí šaty, nosí náušnice a šperky, maluje se a vůbec rád dělá „holčičí věci“. O co jde v druhé knize je zřejmé už z volného českého názvu. Ačkoli to autoři a jejich příznivci popírají, skrytou progresivistickou ideologii týkající se genderu nelze v obou dílech přehlédnout. Higgsová ji rozhodně nepřehlédla - a přišla o místo. Nazvala totiž věci pravými jmény, když použila spojení „brainwashing children“ a „transgender ideology“ (vymývání dětských mozků a transgenderová ideologie).

Léta soudních tahanic
To, co následovalo, je výsledkem zvráceného pojetí práva na svobodu slova. Po anonymní stížnosti škola Higgsovou nejprve suspendovala a byl s ní veden disciplinární pohovor. V roce 2019 byla ze školy oficiálně propuštěna kvůli závažnému profesnímu pochybení, které se mělo týkat použitých výrazů ve facebookových postech. V roce 2020 následoval pracovněprávní tribunál (zvláštní druh soudu), který rozhodl, že propuštění Higgsové ze zaměstnání bylo zákonné, neboť její příspěvky shledal být „potenciálně homofobními a transfobními“. Paradoxně přitom tribunál uznal, že křesťanské přesvědčení Higgsové je chráněná hodnota.

Zlom nastal až u pracovněprávního odvolacího tribunálu, který se v červnu 2023 vyslovil v její prospěch. Konstatoval, že propuštění může být projevem diskriminace. Nicméně vrátil věc k novému projednání. S tím Higgsová nesouhlasila, a proto se obrátila na (standardní) Odvolací soud. A ten jí dal letos v únoru za pravdu. Jeho verdikt zněl, že propuštění bylo nespravedlivé a nepřiměřené (a tedy nezákonné) a potvrdil, že její vyjádření jsou chráněna právem na svobodu vyznání a projevu, přičemž odmítl tvrzení, že by v případu mohlo jít o poškození reputace školy. Ta se ovšem odvolala k Nejvyššímu soudu. Ten v červnu 2025 sdělil, že se kauzou zabývat nebude, což znamená,že verdikt Odvolacího soudu ve prospěch Higgsové je definitivně pravomocný.

Důležitý precedens
V reakci na takovéto ukončení dlouholetého právního sporu o svobodu slova a náboženského vyjádření Kristie Higgsová řekla, že cítí úlevu a je vděčná Nejvyššímu soudu za toto rozumné rozhodnutí. Z něj je podle ní zřejmé, že „křesťané mají právo vyjadřovat své přesvědčení na sociálních sítích i v jiném prostředí, které nesouvisí s jejich prací, aniž by se museli bát, že budou svým zaměstnavatelem potrestáni“. Higgsovou v této kauze podpořila britská organizace Christian Legal Centre, jejíž generální ředitelka Andrea Williamsová hodnotí výsledek jako významný právní precedens. Podle ní verdikt chrání právo na vyjádření křesťanského přesvědčení, aniž by se takto smýšlející člověk musel obávat postihu. Jinak řečeno, rozhodnutí Odvolacího soudu dává jasně najevo, že podle Zákona o rovnosti je tradiční křesťanské přesvědčení v otázkách jako genderová identita a manželství osob stejného pohlaví zákonem chráněno. Převedeno do praxe: zaměstnavatelé musí prokázat, že jakékoli disciplinární opatření související s vyjádřením těchto názorů je nejen oprávněné, ale také přiměřené a v demokratické společnosti nezbytné. A to se jeví, dodávám já, jako vítaný hlas rozumu v tomto stále méně srozumitelném světě.

Pro Neviditelného psa volně podle Premier Christian News.