Vojenský útok na Írán je dnes pravděpodobnější než kdykoli dříve – ale americký, a nikoli izraelský, o kterém dlouhodobě spekulují média. Myslí si to bývalý ředitel CIA Michael Hayden, protože ať Spojené státy udělají diplomaticky cokoli, Teherán stále pokračuje ve svém jaderném programu. Hayden byl ředitelem CIA za předchozího prezidenta George Bushe. Tehdy byl však vojenský úder na Írán na seznamu možností až hodně dole, prohlásil Hayden, kterého cituje agentura AP. Podle něj by útok vůbec nebyl špatné řešení. Hayden předpovídá, že Írán ve svém jaderném programu dospěje k okamžiku, kdy bude mít atomovou zbraň na dosah, ale fakticky ji nevyrobí. I toto stadium však bude mít stejně destabilizující účinek na celý region, jako kdyby bombu vyrobil.

Izraelský server Debkafile připomíná, že pro americký útok se v poslední době vyslovuje stále víc představitelů Spojených států i tamějších analýz. Vojenské řešení je také zjevně stále reálnější možností i pro prezidenta Baracka Obamu. Podle washingtonských zdrojů serveru Obama změnil názor poté, co mu saúdský král Abdulláh nedávno zcela jednoznačně řekl, že Saúdská Arábie nemůže s jaderným Íránem žít. Abdulláh prohlásil, že už nevěří, že by diplomacie nebo sankce přinesly nějaký výsledek, a jasně naznačil, že jestli Američané íránský postup k atomové zbrani aktivně nezastaví, podnikne vlastní kroky Saúdská Arábie a její spojenci.

Podle amerických zdrojů serveru už Bílý dům není ochoten Íránu vývoj jaderné zbraně tolerovat až do bodu těsně před její výrobou. Zbývá tak pouze vojenské řešení. Ultimátum saúdského krále mělo na Obamu větší dopad než dlouhodobé varování Izraele. Podle serveru můžeme v nadcházejících týdnech očekávat rozsáhlý vojenský pohyb na Blízkém východě.

Svou roli jistě hrála i aféra s íránským jaderným vědcem Šahrámem Amirím, který nejprve zběhl do Spojených států a pak se vrátil do Íránu. Zdá se stále pravděpodobnější, že nešlo o jaderného vědce, ale agenta, který byl nastrčen íránským režimem, aby Američanům podsouval klamné informace o jaderném programu a odváděl pozornost od skutečného pokroku. Podle zdrojů serveru začal se CIA spolupracovat už v roce 2004 a značná část rozhodnutí, závěrů a kroků vlády George Bushe vycházela z informací a dokumentů, které jí poskytl právě Amirí.

Jedním z příkladů je „odhalení“ tajné jaderné továrny u íránského města Kóm, které dramaticky oznámil Bush s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Georgem Brownem v Pittsburghu v září 2009. Informaci o továrně dodal právě Amirí a Bush dal tehdy Íránu dva týdny na to, aby ji zavřel. Ve skutečnosti však byla vyklizena už o šest měsíců dříve a přemístěna na místo, které nebylo dodnes odhaleno. Když do Kómu přijeli zbrojní inspektoři OSN, našli jen prázdné podzemní tunely. Proto už svět o Bushově ultimátu nikdy neslyšel.

Tato dezinformační strategie umožnila Íránu pokračovat v jaderném a zbrojním programu nerušeně a rychle dál. Vývoj probíhá na utajených místech a pokročil zřejmě mnohem více, než Západ tuší. Nejmenovaný vysoký americký zpravodajec serveru řekl, že by se vůbec nedivil, kdyby se jednou ráno probudil a zjistil, že Íránci provedli podzemní jadernou zkoušku. Tak blízko sice k bombě ještě nemají, ale mají k ní rozhodně blíž, než si Američané myslí, řekl tento zdroj. Zpravodajské služby proto posunuly datum, kdy Teherán získá schopnost jadernou zbraň vyrobit, do zbývajících pěti měsíců tohoto roku.

Britové varují před izraelským úderem

Ve hře však zůstává i izraelský vojenský útok. Západní svět z něj má hrůzu a varuje před ním i nedávná zpráva britských odborníků. Izraelský úder na Írán by rozpoutal vleklou válku, a proto by se tato možnost měla zcela vyloučit, zdůrazňuje ve své studii britská odborná instituce Oxford Research Group, kterou cituje agentura Reuters. Vojenský úder by navíc Íránu ve výrobě jaderné zbraně stejně nezabránil, a naopak by jej v tomto úsilí jen utvrdil, soudí ústav, který podporuje nenásilná řešení konfliktů. Vedl by také k nestabilitě a nepředvídatelným bezpečnostním následkům v regionu i širším světě. Zpráva zároveň konstatuje, že útok Spojených států je nepravděpodobný, zatímco vojenské schopnosti Izraele stouply.

„Izraelský bojový potenciál zvýšily letouny s dlouhým doletem dodané Spojenými státy, vylepšená flotila tankovacích letadel, rozmístění bezpilotních letounů s dlouhým doletem a možnost pravděpodobného využití podpůrných zařízení v severovýchodním Iráku a Ázerbajdžánu,“ shrnuje studie. Izrael nepřestává tvrdit, že všechny možnosti řešení íránského jaderného programu jsou otevřené, a vicepremiér Moše Jaalon nedávno prohlásil, že Izrael je schopen na Írán zaútočit.

Britská zpráva odhaduje, že Íránu bude trvat ještě tři až sedm let, než vyrobí menší arsenál jaderných zbraní. Tvrdí také, že zatím nic nenaznačuje, že by se Teherán pro výrobu rozhodl, ale izraelské zpravodajské služby mají opačné informace. Podle britské zprávy by se případný izraelský úder soustředil nejen na zničení jaderných zařízení a raket, ale také na továrny a výzkumné i univerzitní laboratoře. Takové útoky by však způsobily vysoké civilní ztráty. Izrael by podle britských vědců nepochybně zaútočil i na cíle v Teheránu a pokusil by se zlikvidovat technokraty, kteří jaderný a zbrojní program řídí.

Írán by po případném izraelském útoku zřejmě odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a okamžitě by přikročil k jejich masové výrobě. Patrně by také podnikl odvetný útok na Izrael raketami, uzavřel by Hormuzskou úžinu, aby vyvolal zvýšení cen ropy, a možná by zaútočil i na západní ropná zařízení v Perském zálivu. Izrael by možná podnikal pravidelné útoky i po prvním úderu, aby Íránu zabránil ve výrobě atomové bomby a raket středního doletu. „Íránská reakce by však byla rovněž dlouhodobá, a v regionu by se tak rozhořela vleklá válka s důsledky pro celý svět,“ varuje zpráva britských odborníků.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6