Neviditelný pes

SVĚT: Zrušte embargo Kuby

18.4.2009

Příští týden půjdu k zubaři. Vytáhne mi nějaké ty osmičky. Úmyslně neříkám zuby moudrosti: domyslíte si jistě, proč se to v mém případě nehodí.

Osmičky mě nebolí, čistím si je x-krát denně, nejím bonbóny, a tak je jejich odstranění jen preventivním úderem proti číhající paradentóze.

Všiml jsem si, že nejsem sám. Také americký prezident Barack Obama odstraňuje osmičky americké diplomacie, když tento týden začal reformovat kubánskou politiku.

Obama je na tom podobně jako já. Kuba ho nebolí, ale nedává už valný smysl ponechávat ji v izolaci. Embargo selhalo. Nepodařilo se svrhnout režim Fidela Castra a jediný, kdo embargem opravdu trpí, jsou obyčejní Kubánci. Všude na světě a za všech okolností si politici najdou nějaký ten groš na svůj užitečný život a dvojnásob to platí o těch komunistických, a to i v dobách hospodářské karantény.

Zatímco můj zubař, pan doktor Farský, bude postupovat takzvanou radikální metodou a vytáhne mi osmičky několika nemilosrdnými švihy, Obama si své kubánské zuby chce tahat postupně. Cosi mi říká, že to je chyba. Zatím jen povolil příbuzným cestovat na Ostrov Svobody - Karibský Gulag, zasílat peníze tamtéž a otevřel také možnost investic do komunikačních technologií. To je skvělé, ale měl by uvolnit embargo úplně, tady a teď.

Bude sice muset snést kritiku pořád ještě vlivné kubánsko-americké emigrace, jenže to bude kritika hodně formální a smířená s osudem.

Bude také muset snést pohled na jásajícího Fidela a jeho druhy, kteří takový krok vyhlásí za americkou kapitulaci a definitivní vítězství revoluce, ale budiž.

Snad ještě bolestnější bude pohled na to, jak kubánští komunisté uzavírají byznys s americkými kapitalisty – to si ostatně ještě dobře pamatujeme z naší nedávné minulosti.

Obama tím však získá hned dvakrát. Jednak urychlí pád komunistického režimu a pak, což bude důležitější, odstraní jednu z příčin paradentózy amerického kontinentu, jíž je virulentní anti-amerikanismus.

Sestro, injekci, jdeme na to!

Ranní fejeton ČRo1 Radiožurnálu, vysíláno 17. 4. 2009



zpět na článek