Proces s Andersem Breivikem je ohrožen bažinou relativismu

Kdy přijde další vrah, musíme si klást otázku ještě dřív, než skončí proces s Andersem Breivikem. Zdánlivě je všechno jasné. Tento muž vraždil takřka v přímém přenosu. O jeho vině není nejmenší pochyby, polehčující okolnosti nemá žádné. Jestli je na celé věci něco divného, pak to, že už dávno nesedí v těžkém žaláři a neodpykává maximální trest udělitelný podle norských zákonů. Může snad někdo provést něco horšího než on? Nenechal žádnou rezervu v míře nelidskosti. Breivik trest neodpykává, s představiteli žalující strany si podává ruce, tváří se spokojeně a má k tomu důvody. Získal pozornost médií, a třebaže ta si naordinovala maximální zdrženlivost, šíří svoje ideje do celého světa.

Breivik sám sebe chápe a prohlašuje za bojovníka proti ideji multikulturalismu. Zmasakroval mladé lidi, které označil za jakýsi multikulturalistický Hitlerjugend. A jsme tady: jak často čteme a slýcháme, že Evropská unie je obdobou Hitlerovy třetí říše? Kdo všechno hlásá a píše, že unijní liberální ideje vznikají bez ohledu na demokratické principy někde v politickém závětří a výsledkem je ztráta základních civilizačních hodnot a zánik národní identity. A tím hůř, že tyto ideje nevznikly jen tak ze vzduchu, že mají své opodstatnění v realitě, že naše civilizační hodnoty skutečně ohrožené jsou a že národní ideje jsou nechávány na pospas extremistům.

Společným jmenovatelem toho všeho je hodnotový a mravní relativismus. Svět není černobílý a pojmy jako dobro a zlo jsou umělé a v dnešním světě nepřípustné, to je relativistické východisko. Soud nebude zkoumat Breivikův čin, ale míru jeho příčetnosti. Představme si, že by nějakým strojem času bylo možno přestěhovat norimberský proces do dnešní doby a někde, třeba zrovna v Oslu, by před soudem stanul i ničema nejničemnější – Adolf Hitler. On sám s velkou pravděpodobností za celou dobu války ani jednou nestiskl spoušť a kdo ví, zda osobně podepsal nějaký rozsudek smrti. Stačilo by promítnout filmový záznam některého jeho projevu a důvodů k prohlášení nepříčetnosti by bylo víc než dost. Byl by to složitý proces a jisté je, že by skončil jinak než ten skutečný norimberský. Oprátky by se zcela jistě nekonaly.

Breivik může být s dosavadním vývojem situace kolem sebe spokojený. Na svobodu se nedostane, s tím počítá. Dobře ví, že věznění se může stát katapultemkmoci. Za mřížemi strávili delší čas Václav Havel i Nelson Mandela a ostatně i Adolf Hitler si poseděl ve vězení Landsberg a diktoval tam svůj Mein Kampf. Můžeme čekat, že také Breivik se pokusí slepit nějaký ideologický elaborát.

Tím ale přece jenom skončí srovnávání s Hitlerem. Ať si o současné době myslíme jen to nejhorší, jednu přednost oproti minulým dobám, jak se zdá, má – přinejmenším v západním civilizačním okruhu. Snad je to výsledek historické zkušenosti, snad je to leností obyvatelstva, nicméně je zřejmé, že je v podstatě nemožné uvést do chodu masové politické hnutí, jako byl bolševismus, fašismus nebo nacismus. Ano, je možné dostat desetitisíce rozzuřených lidí do ulic a ti tam budou křičet a zapalovat automobily. To se dělo, děje a naprosto určitě bude dít čím dál častěji. Zběsilá politická hnutí minulosti však byla něčím jiným. To nebyl emoční výlev nespokojenosti. To byla mravenčí každodenní práce lidí, kteří byli schopni uvěřit extremistické ideologii a v její prospěch konat. Dnes už bychom sotva našli dost lidí připravených zakládat buňky a roznášet tiskoviny. Než nastoupilikmoci, museli jak komunisté, tak fašisté a nacisté vybudovat přesně pracující lidský stroj.

V něco podobného nemůže Breivik doufat ani ve snu. Význam extremistických stran a hnutí je nekonečně přeceňován. Funguje tu zkázonosný stroj zvaný mediální zesilovač. I Breivika takto nahlížíme a mediálně zesilujeme. Kéž by to mohlo být tak, že zvrhlého fanatika soud odsoudí za jeho zločiny k nejtvrdšímu možnému trestu a pak se za ním zavřou vrata a už o něm neuslyšíme.

Toto se bohužel nestane. A jestliže je skoro nemožné, že by dokázal vyvolat nějaké soustavně pracující hnutí, je naopak skoro jisté, že podobné výstřelky se budou opakovat. Ano, doba nepřeje soustavnosti extremistické práce, ale naopak velmi podporuje individuální výstřelky. Bát se nějaké Breivikovy strany nemusíme. Bát se nového Breivika nebo Unabombera nebo jak se všichni ti zmetci jmenovali, ano, to musíme. A jestliže soud jasně neoznačí zlo a jasně nevynese trest a kauza se rozplyne v relativistických úvahách o příčetnosti a odpovědnosti, příchod dalšího padoucha se jen přiblíží.

LN, 18.4.2012