Když se začaly psát první dny roku 2009, celý svět se nemohl dočkat, až v závěru ledna dojde ke střídání v Bílém domě. Obamománie dosáhla svého vrcholu jak v USA, tak i ve světě. Dnes je však situace jiná. Obamova popularita zažila razantní pokles. Na sklonku loňského roku tak v Obamu věřilo méně než 50% Američanů. Nehodlám zde hodnotit jeho kroky na domácím hřišti. Omezím se jen na konstatování, že jeho svazování americké ekonomiky regulací nevidím jako dobré řešení. Baracka Obamu chci hodnotit jako hráče na mezinárodním hřišti, kde každý americký prezident hraje velmi významnou roli.

Barack Obama je dobrý řečník. Ale to je asi tak všechno. Na mezinárodní scéně působí velmi slabě a nejistě. Za celý rok, co je Obama ve funkci prezidenta USA, nepředložil návrhy na řešení situace kolem KLDR, Íránu, Blízkého východu či Afghánistánu. V případě Íránu a KLDR může mít Obamova nečinnost fatální následky. Írán v současné době představuje velké nebezpečí, a to nejen pro svůj region. Íránský režim usilovně pracuje na vývoji jaderné bomby. Tímto svým záměrem se netají. Obama by měl jasně říci, že něco takového nepřipustí a použije jakékoliv prostředky k tomu, aby Íránu tento záměr překazil. Místo toho se nová americká administrativa schovává za nekončíčí diplomatická jednání, která mají nulový výsledek. Írán tak zbrojí a Západ mu u toho asistuje. Celá situace se nápadně podobá přístupu Francie a Velké Británie k nacistickému Německu. Výsledek snad známe všichni. Pokud Obama říká, že chce svět bez jaderných zbraní, musí také řící, co je ochoten či schopen pro splnění svému cíle udělat. Osobně si myslím, že svět bez jaderných zbraní je utopie. Obama by měl spíše mluvit o plánu na jejich nešíření.

V případě Afghánistánu je Obama opět v pozici toho slabšího. Evropští státnici se s Obamou rádi vyfotografují, aby si vylepšili profil před vlastními voliči, ale tím to končí. Jakmile se zavřou dveře a Obama příjde se žádostí, aby se evropští spojenci více angažovali v Afganistánu, dostane se mu odmítavé reakce. Zde by měl Obama svým evropským kolegům připomenout, že bezpečný a klidný Afghánistán je i jejich zájmu.

Barack Obama tak pro prvním roce své vlády prohrává. Je možné, že řada lidí může mít ze slabnoucího vlivu či angažovanosti USA ve světě radost. Důrazně varuji před takovou radostí. Zárukou bezpečnosti, svobody a demokracie byly, jsou a budou jen a jen Spojené státy. Záruku vlastní bezpečnosti nenajdeme ani v Rusku či Číně. Antiamerikanismus je proto velmi falešný a nedomyšlený.

Převzato z Koucky.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.