V občanské válce na Ukrajině jde o všechno možné, jen ne o Ukrajince. Ti umírají za americké a eurounijní ego, hospodářskou nekonkurenceschopnost a přeměřování si orgánů sociopatů u nás i za velkou louží, kteří se dostali k moci. Umírají proto, že současná socialistická vládnoucí elita v EU není schopná obstát na trhu. Regulacemi obchodu, přerozdělováním uvnitř a uzavřením se obchodu zvenčí skrze umělé politické sankce se jen chce udržet ještě nějakou dobu u moci, než jim okradení občané členských států vypráší kožichy. Umírají proto, že se USA pasovaly bez voleb do role faktického diktátora jediné pravdy o zřízení světa. Bez respektu k tradicím, místním zvykům a přirozenému vývoji.

Ve středu ráno zazněla v ČT tato zpráva, cituji: „Proti plánu ministra průmyslu a obchodu Mládka na podporu obchodu s Ruskem zazněla kritika ze Spojených států. Píšou to Lidové noviny. Zástupce Washingtonu v Česku prý nerozumí načasování kroků ministra. Západ totiž zvažuje zpřísnit protiruské sankce kvůli ostrým bojům na Ukrajině. Američané měli navíc podle deníku po návštěvě premiéra Sobotky za to, že na přístupu k Rusku panuje mezi oběma státy shoda.“ Tenhle povýšený americký tón moc dobře znám. Tak ona nepanuje shoda. To je docela klika. Aktivní obchod je totiž jedna z mála věcí, která zajišťuje stabilitu, prosperitu a mír. Mimochodem, není v tomto kontextu bez zajímavosti, že po skončení druhé světové války na válečná tažení USA po světě státy v Evropě jen doplácejí. Spojené státy mají totiž skvělou polohu, která jim od doby jediné války na jejich území, války Severu proti Jihu, nedopřála užití si důsledků vlastního válečného tažení – v některých případech dokonce bez mandátu společenství, které pak přijímá a živí uprchlíky, případně je cílem odplaty teroristů.

Je čas se srovnat s tím, že státy v Evropě nejsou pro USA skutečným přítelem. Stejně jako šlo v případě Sovětského svazu vůči Československé socialistické republice a dalším satelitům nikoli o přátelství, ale o mocenský geopolitický a vojenský zájem, také v případě vztahů USA a EU o nic jiného nejde - v tomto případě navíc významně okořeněno opravdu tvrdou hospodářskou a obchodní konkurencí schovanou za umělé úsměvy pro kamery. Platí, že čím obchodně slabší státy v Evropě, zmítané problémy nesplatitelných státních dluhů, ořezaného obchodu skrze sankce, zmítané pseudohumanistickou politikou, přistěhovalectvím a nakonec i teroristickými útoky, které jsou po 11. září pro USA samozřejmě lepší v Evropě než u nich, tím lépe pro Američany. USA vždy a za každých okolností udělají cokoli, co bude dobré pro USA. Ne pro kohokoli jiného. Je to jejich základní doktrína, proti které nic nemám – štve mě jen to, že jim v tom na náš účet pomáhají v Evropě zvolení politici.

Ukrajinci neumírají kvůli Ukrajině. Umírají za americký zbrojní průmysl a jeho odbytiště. Námořnictvo například ještě před Majdanem vypsalo veřejnou soutěž na realizaci americké investice v Sevastopolu na Krymu. Umírají například za polské uhlí těžené státem, kterému nepomohlo ani zneužití občanské války na Ukrajině k vyhlášení politických sankcí proti uhlí z Ruska a musel dokonce použít zbraně proti demonstrujícím - pro servilní média to opět, jako již tolikrát, nebyli v okamžiku zásahu nespokojení horníci, ale pravicoví extremisté a fotbaloví fanoušci. Vrcholem všeho je pak vyjádření představitelů NATO, tedy USA, že by nejraději vyzbrojili útočnými zbraněmi ukrajinskou armádu, která je zcela rozložená a morálně v pytli. Řadoví vojáci, kromě některých fašistických bojůvek Pravého sektoru, z nichž řada členů mi přijde dle svých minulých prohlášení jak z filmu „Hannibal – Zrození“, totiž dobře vědí, že jdou vlastně proti svým. Doteď to byla občanská válka. Nic jiného. Pokud ale chtějí opravdu definitivně vytočit doposud zdrženlivé Rusko, které by dle mého soudu mohlo diplomacii a vůči jiným suverénním státům ve světě neagresivní a konzistentní zahraniční politiku vyučovat, nechť dodají s velkou pompou zbraně Kyjevu a k tomu nějaké ty „poradce“ či „školitele“.

Žádná svobodná volba nebo lidská práva. Zbitá a znásilněná Ukrajina jako důsledek realizace mocenských zájmů USA a odklonění pozornosti od hospodářského a sociálního úpadku Evropské unie. To vše za pomoci jedněch ukrajinských oligarchů, kteří skrze Majdan vyměnili ty předchozí. Taková je realita.