Každá válka přináší řadu bezprostředních utrpení lidem v dosahu zbraní. Jenže málokterá válka se obejde bez dalších důsledků a pro tu, kterou zahájil Vladimir Putin invazí na Ukrajinu, to platí mnohonásobně. V jejím důsledku budou trpět miliony lidí daleko od bojiště.

Po apokalyptickém jezdci války, jak o něm mluví Zjevení svatého Jana, který symbolizuje válku, z Moskvy do světa vyrazil ještě další – na černém koni, který představuje hlad.

Rusko i Ukrajina jsou předními producenty a vývozci pšenice a dalších obilovin, případně jiných zemědělských plodin. Jenže Putinovo rozhodnutí vpadnout do sousedního státu tento export ohrozilo.

V případě Ukrajiny, kdysi a dnes už zase obilnice Evropy, je to ohrožení schopnosti transportovat potraviny přes Černé moře, které nyní ovládá Rusko. Přitom před válkou tudy odcházelo 90 procent ukrajinské pšenice. Ruský vývoz je zas ohrožen skutečností, že zákazníci budou mít problém za zboží kvůli sankcím zaplatit.

Zvláště znepokojeny jsou země v oblasti Blízkého východu, protože oblast ukrajinské černozemě byla také obilnicí tohoto regionu. V některých případech představovala ukrajinská pšenice více než polovinu celkového dovozu. I pokud se těmto státům podaří import nahradit, bude to za vyšší cenu.

Přitom jídelníček mimoevropských společností je na obilovinách a jedlých olejích mnohem více závislý než v Evropě. Jsou také mnohem citlivější na cenu, podstatná část domácností je na hranici přežití, další růst cen hrozí výbuchem nespokojenosti. Totéž platí pro tamní vlády, které tak jako tak dotují chleba, aby udržely křehký klid.

Jenže cena pšenice už dříve rostla a poroste dál. Ohrožena je například příští úroda na Ukrajině, protože kvůli bojům mohou být narušeny jarní zemědělské práce, a tedy i příští úroda, která by se měla sklízet v červenci. Zatím se ještě distribuuje úroda loňská.

Roli bude hrát také skutečnost, že Rusko je jedním z klíčových dodavatelů hnojiv nebo komponent pro výrobce hnojiv, a to i v Evropě. Opět platí, že Rusko nebude schopno tyto chemikálie dodávat. A současně už dříve někteří západní producenti omezovali výrobu kvůli tomu, že nechtěli platit za příliš drahý plyn, který při výrobě potřebovali.

Pokud se podaří tento výpadek nahradit, bude to za vyšší cenu a ta se teprve promítne do ceny, kterou budou zákazníci platit. V některých státech představují hnojiva podstatou část vstupních nákladů, tedy i podstatou část koncové ceny.

Platí to ovšem i obráceně. Rusko bylo důležitým odběratelem plodin z jiných států, od Jižní Ameriky přes Afriku až po Asii. Týká se to banánů, citrusových plodů, jablek, sóji, sýra i masa. Tito producenti také přijdou o své zisky. A to vše je rámováno rostoucími náklady na přepravu kvůli cenám ropy a pojištění.

Světová ekonomika, včetně zemědělství, byla v posledních letech už tak značně oslabena vnějšími vlivy, covidem, klimatickými změnami nebo místními válečnými konflikty, což vedlo k nárůstu cen a ohrožení potravinové bezpečnosti. Ještě před válkou na Ukrajině narostl počet lidí ohrožených ve světě hladem z 80 na 276 milionů lidí.

Už teď je zřejmé, že ještě nejméně rok bude toto číslo růst. Poslední z jezdců Apokalypsy jede na sinavém koni, který se jmenuje smrt, a zůstává za ním svět mrtvých.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus