Jak poznamenávají, dvaašedesátimilionová Británie je totiž bohužel dnes pro Indii s miliardou a dvěma sty milionů obyvatel mnohem méně důležitá než Spojené státy a Čína. Zájem sice vyvolal kontrakt o prodeji britských vojenských tréninkových tryskových letounů Hawk, který Cameron na místě podepsal a stejný zájem vyvolalo naléhání Indie, aby Británie více přijímala indické přistěhovalce a nezavírala dveře zejména těm s počítačovou či jinou vysokou technickou odborností.

Zkrátka, Indové jsou sice Britům vděční za rozsáhá díla infrastruktury, včetně silnic, železnic, pošt a školství, která tam před půlstoletím po vyhlášení nezávislosti ponechali, a také za angličtinu, bez které by se tehdy se čtyřmi stovkami jazyků těžko domluvili, ale to je tak vše. A dnešní Indie s rozsáhlým automobilovým, leteckým, kosmickým či počítačovým průmyslem už nemá ani mnoho zájmu od Britů něco, až na výjimky, kupovat.

Snad jen průmyslové podniky, neboť zboží nakupuje levněji třeba v Číně, a expertízu, co do modernizace infrastruktury a průmyslu. Jak je ovšem také známo, Indie a sousední Pákistán jsou dodnes zapřisáhlými nepřáteli už po mnoho desetiletí, o čemž svědčilo hned několik válek o stále rozdělený Kašmír. A když tedy ve středu britský premiér obvinil v Indii Pákistán, že pomáhá Talibanu v Afghánistánu, bylo to pro indická média také jakýmsi vyjádřením podpory v onom sousedském sporu, a tedy něčím, co si zaslouží být zaznamenáno. Pákistán ovšem mezitím protestoval a tvrdil, že Cameronovo obvinění jej velmi mrzí, neb země nese tíhu boje proti Talibánu na domácí půdě, jak prý dokazují ony armádní ofenzívy. Cameron ovšem tvrdí, že jeho pokárání bylo pokáráním přátelským a že si je úsilí Pákistánu vědom, i když by samozřejmě mohlo být větší...

Britové ovšem Cameronovo pokárání Pákistánu vnímali nejen kvůli jeho rivalitě s Indií právě v Afghánistánu, ale i vzhledem k nejnovějšímu vývoji ohledně zveřejnění devadesáti tisíc stránek tajných amerických vojenských dokumentů z Afghánistánu na švédských internetových stránkách Wikileaks podivínského australského hackera Juliana Assangeho. Experti sice shodně potvrdili, že materiály nepřinášejí nic nového, kromě snad osvětlení některých konkrétních bojových operací a potvrzení podpory některých částí pákistánských tajných služeb ISI Talibánu – což prý mohlo vyvolat i ona zmíněná včerejší kritická slova premiéra Camerona na adresu Pákistánu.

Mezitím však některé humanitární organizace, politikové, vojenští a zpravodajští experti a média obvinily autora internetových stránek, že v ukradených zveřejněných dokumentech nezodpovědně nezačernil jména, adresy a kmenovou příslušnost stovek či možná tisíců Afghánců, kteří poskytli spojencům informace o Talibanu, a tím je vydal na pospas odvetě Talibů a tedy na jistou smrt. Assange se prý sice hájil tím, že dokumenty byly před zveřejněním zkontrolovány a na 15.000 jich nebylo kvůli jménům zveřejněno a že prý žádal Bílý dům o pomoc ohledně minimalizace možnosti jmenování informátorů, ale nedostalo se mu odpovědi. Dodal také, že prý informátoři někdy záměrně spojencům lžou.

Obvinění se mu přesto nepodařilo vyvrátit a včera je také potvrdil deník The Times, jehož experti údajně prozkoumali za pouhé dvě hodiny několik set zveřejněných dokumentů a nalezli tři desítky jasných odkazů na jména a adresy informátorů, včetně jednoho, kterého už Talibové mezitím zastřelili. Je totiž známo, že na rozdíl od spojenců a přes jejich chyby, Taliban nedbá na nějaké ženevské konvence a odpůrce mezi civilisty šmahem popravuje, zejména na venkově. Kromě pomsty Talibů dosavadním informátorům je také jasné, že se vesničané budou po obdržení zpráv o zveřejnění dokumentů bát další informace poskytovat a tím ztíží i slibně se nyní rozvíjející misi spojenců a ohrozí i další životy jejich vojáků. Jak deník v komentáři dodal, Assange je možná svým způsobem statečný, ale je něco jiného riskovat vlastní život, což dělají afghánští informátoři trpící terorem Talibánu, nebo si zahrávat s životy jiných, což je právě Assangeho případ. A k tomu snad už není potřeba vůbec nic dodávat...

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6