Bobby Fischer kašle a brání se exhumaci, vysvětlují jeho přátelé chrlení islandské sopky Eyjafjallajökull. Nejslavnější šachista všech dob je již dva roky pohřben na Islandu, ale nyní v rámci tahanic o dědictví, chce jeho údajný potomek nechat provést testy DNA. „Bobby jen říká – už na mne nesahejte a nechte mě v klidu odpočívat,“ dodává legendární český velmistr Vlastimil Hort.
Geologové budou erupci islandské sopky vysvětlovat jinak, ale příběhy o příčinách přírodní události nás teď nezajímají. Pro týdeník EURO jsou zajímavější společenské okolnosti a důsledky jejích dopadů.
Zastavení letecké dopravy
Ztráty v řádu miliardy dolarů počítají letecké společnosti. Podobně na tom jsou cestovní kanceláře. Méně drasticky, ale přesto podstatně pocítili škody téměř všichni – snad s výjimkou železnic a taxikářů. I redakce týdeníku EURO musela řešit problém s uzavřeným evropským nebem – kolegyně Kateřina Menzelová se nemohla dostat z Hongkongu (viz s. 48).
Kvůli odloženému evropskému jednání o řešení dluhu Řecka vzrostla cena řeckých dluhopisů. Noviny jsou plné zpráv o odložených obchodních jednáních, zrušených kulturních představeních a o problémech se sportovními zápasy. Přitom nejde o škody v bezprostředním okolí sopky dané zasypáním popelem a spláchnutím žhavou lávou. Astronomické škody přineslo uzavření vzdušného prostoru nad Evropou, preventivní bezpečnostní opatření. Kvůli sopečnému prachu totiž dle expertů hrozila letadlům rizika – od poškození motoru až po jejich pád. Kdo by chtěl být odpovědný za pád letadla? Až na několik výjimek nikdo, a proto byla letecká doprava na několik dnů nad Evropou zastavena.
Předběžná opatrnost
A právě tato předběžná opatrnost – nechme stranou, zda v tomto případě rozumná, či nerozumná – ukazuje na výrazný rys dnešních západních společností. Na mimořádný důraz na bezpečnost – ve všech jejích formách. Od bezpečnosti silničního provozu přes energetickou bezpečnost a bezpečnost před hrozbami teroristů až po neustále narůstající sociální zabezpečení. Auta mají airbagy, ABS, speciální deformační zóny a další technická vylepšení, o kterých se lidem v sedmdesátých letech ani nesnilo, přesto je kvůli bezpečnosti třeba používat dětské sedačky. Podobně pamatuje na bezpečí dětí zákon o cyklistice i o lyžování – musejí sportovat s přilbou.
Od těchto maličkostí a zdánlivě nesporných samozřejmostí se dostáváme k opravdu nebezpečnému posilování bezpečí a pravomocí bezpečnostních složek. Povinnosti telefonních operátorů uchovávat záznamy o uskutečněných hovorech využívá policie v České republice průměrně pětsetkrát denně. Elektronickou komunikaci již nemonitoruje jen systém Echelon, odposlechy povolují soudy jako na běžícím pásu. Termín bankovní tajemství je oxymoronem už i ve Švýcarsku. Německo si dokonce veřejně kupuje kradené výpisy z bankovních účtů. Kamery zaznamenávají činnost lidí v bankách, obchodech i na veřejných prostranstvích. Vláda vážně jedná o povinném očkování proti prasečí chřipce. K tomu přidejme stále přísnější hygienické normy upravující přípravu pokrmů v restauracích. Nebo evropské bezpečnostní parametry, které musejí splňovat dětská hřiště. Pokračovat by šlo téměř neomezeně. Zmiňme už jen poslední – vějíř sociálních dávek, které mají zabezpečit člověka nejen před nemocí, stářím a neštěstím, ale často i před leností.
Náklady
Bezpečnost však není jedinou hodnotou. Zvyšování všemožného zabezpečení má svou nákladovou stránku, která je nemalá. A navíc většinu nákladů nenese ten, kdo o jejich uvalení rozhodl. Každé pojištění na něco přijde a povinné pojištění obzvlášť. Žádné vyšší bezpečí není zadarmo. U takřka nesporné dětské autosedačky je to nejen její cena v obchodě, ale třeba i čas před každou jízdou, než do ní řidič upne dítě. A poté stres řidiče vyvolaný křikem a nespokojeností přikurtovaného dítěte.
I bezpečnostní uzavření většiny evropských letišť na přelomu předminulého a minulého týdne mělo logicky vysoké náklady. Nejvyšší jsou náklady dané ořezáním jiných vzácných hodnot – svobody a práva na soukromí.
Poptávka po zajištění bezpečí je v západních společnostech v posledních letech nebývale vysoká. Právě proto – nikoli kvůli směru větru či novým motorům – byl na několik dnů zastaven letecký provoz. Letecká doprava má už dlouhou historii a výbuchů sopek bylo za tu dobu nespočet – a tedy i sopečného prachu v atmosféře. Nyní však poprvé pro jistotu přestala letadla i létat.
Poptávka
Poptávka po bezpečí je vysoká nejen v České republice a v Evropě, ale i v USA. Jinak by v USA nikdy nemohlo projít brutální omezení svobod ve jménu války s terorismem či všeobecné zdravotní pojištění. Této touhy lidí po pocitu bezpečí využívá nejen stát – politici a úředníci získávají dříve ve svobodných společnostech nebývalou moc – ale i významná část byznysu. Jde o obchod se strachem. Kdo se bojí, přestává být svobodný a je mnohem snadněji manipulovatelný. Tento bezpečnostní trend nás však v konečném důsledku vede od svobodných společností k totalitním. Dnešní západní společnosti nejvíc ohrožuje neustálé posilování vlastní bezpečnosti. Zvířata v zoologické zahradě jsou dobře zabezpečená, přesto bych upřednostnil džungli.
Vraťme se však k šachům, protože mohou pomoci pochopit ještě jeden důležitý aspekt touhy po zabezpečování se a strachu ze ztrát a proher. Kdo svou strategii v šachách buduje na bránění vlastní pozice a na snaze neztratit žádnou figurku, nikdy nevyhraje. Mat soupeřovu králi dá jen hráč, který se nebojí a jde dopředu. Současný šachový mistr světa Viši Anand říká: „Kdo neriskuje, nepije šampaňské.“
Důsledky pro leteckou dopravu
Dne 14. dubna sopka Eyjafjallajökull na jihu Islandu prudce zvýšila aktivitu. Pro leteckou dopravu byl uzavřen vzdušný prostor Islandu a části Norska. Kvůli obřímu mraku sopečného popela zůstává 15. dubna uzavřena severní a západní část Evropy – letecký provoz byl zastaven v Británii, Irsku, Dánsku, Nizozemsku, Belgii, Finsku, Norsku a Švédsku a omezen v Irsku, Francii, Německu, Polsku a Česku. Pokračuje v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Maďarsku a na Slovensku. O den později je letecká doprava ochromena prakticky nad celou Evropou. Dne 17. dubna zůstává evropské nebe pro letadla uzavřeno. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) oznamuje, že omezení provozu znamená pro letecké společnosti denně ztrátu více než dvě stě milionů dolarů. Dne 18. dubna s výjimkou ruského a gruzínského prezidenta nad Evropou stále nikdo nelétá. Následujícího dne se sopka znovu silně otřásla, ale popela již vychrlila výrazně méně. IATA kritizovala evropské vlády za neadekvátní reakci a odpoledne začaly středoevropské země otvírat vzdušný prostor. Dne 20. dubna se nad Evropou začalo létat, ale některá letiště zůstávají uzavřena. Příští den islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson varoval Evropu, že výbuch sopky Eyjafjallajökull je jen malou zkouškou před podstatně většími erupcemi. Od druhé poloviny minulého týdne se však evropská letecká doprava postupně vracela k normálnímu provozu. Generální ředitel IATA Giovanni Bisignani odhadl ztrátu aerolinek na 1,7 miliardy dolarů.
Týdeník EURO 17/2010