Hned dvě komise zahájily tento týden vyšetřování izraelského zásahu proti propalestinské flotile, při kterém koncem května zahynulo devět Turků. Na jedné z šesti lodí usilujících o prolomení blokády pásma Gazy byli izraelští vojáci, kteří chtěli loď eskortovat do Ašdodu ke kontrole, napadeni ozbrojenými útočníky a stříleli v sebeobraně.

Hysterickou protiizraelskou mezinárodní reakci nezmírnily ani videonahrávky útoku takzvaných aktivistů. Většina zahraničních médií včetně českých dodnes toto zadržení flotily příslušníky námořnictva označuje za „útok na mírové aktivisty“ nebo „přepadení flotily izraelským komandem“.

Incident měl za následek prudké zhoršení izraelsko-tureckých vztahů, výzvy k prošetření a nakonec i izraelské zmírnění blokády pásma Gazy.

V Izraeli se kritika zásahu netýkala zabití tureckých útočníků, protože o střelbě v sebeobraně nikdo nepochybuje. Týká se nedostatečné přípravy armády a selhání zpravodajských služeb, které turecký útok nepředvídaly, a také příliš pozdního zveřejnění videonahrávek.

Izrael až donedávna odmítal vyšetřování zásahu pod hlavičkou OSN kvůli negativní zkušenosti s předpojatou protiizraelskou Goldstoneovou zprávou, která jej odsoudila za vojenskou odvetnou operaci v pásmu Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Zřídil však dvě vlastní vyšetřovací komise – vojenskou a nevojenskou. Tu druhou vede vysloužilý soudce Nejvyššího soudu Jakob Tirkel a jejími členy jsou i dva zahraniční přísedící – severoirský politik a nositel Nobelovy ceny míru David Trimble a bývalý kanadský vojenský prokurátor Ken Watkin.

Začátkem srpna premiér Binjamin Netanjahu podlehl mezinárodnímu tlaku a souhlasil, že bude spolupracovat i s OSN, pokud její komise nebude vyslýchat izraelské vojáky a civilisty, ale bude pracovat jen se zprávami z obou izraelských vyšetřování. To generální tajemník OSN Pan Ki-mun slíbil. Předsedou jeho komise je někdejší novozélandský premiér a expert na mezinárodní námořní právo Geoffrey Palmer, místopředsedou bývalý prezident Kolumbie Alvaro Uribe a zástupce v ní mají i Turecko a Izrael. Jejím úkolem je prozkoumat okolnosti incidentu a doporučit, jak se podobným událostem vyhnout, tedy nikoli přiřknout někomu osobní zodpovědnost. Průběžná zpráva má být k dispozici v polovině září.

V Izraeli v půli července uzavřela vyšetřování vojenská komise pod vedením generálmajora ve výslužbě Giory Eilanda, která měla jako jediná pravomoc vyslechnout vojáky a jejich velitele. Dospěla k závěru, že nepovedený zásah provázely operační i zpravodajské chyby, ale nedošlo k žádnému selhání, a proto nikomu nepřisoudila konkrétní vinu. Vyšetřování rovněž ukázalo, že jako první zahájili střelbu Turci a z vlastních zbraní, tedy nikoli z pistolí sebraných vojákům, jak se původně zdálo.

Tirkelova komise zahájila činnost v pondělí výslechem premiéra Netanjahua. V dalších dnech následovali ministr obrany Ehud Barak a náčelník hlavního štábu Gabi Aškenazi. Všichni tři pochválili vojáky za bravurní zvládnutí situace, ale tím shoda skončila – Netanjahu i Barak se zřekli odpovědnosti a svalili veškerou vinu za průběh i výsledek zásahu na armádu. Pouze Aškenazi – který se v Izraeli těší obrovské popularitě – se nevymlouval a prohlásil, že vina leží výhradně na něm, a není proto třeba vyslýchat další vojáky. Podle něj armáda i vojenská rozvědka podcenily přípravu akce, netušily, že je čeká tak pečlivě nachystaný útok, a dostatečně neprověřily tureckého organizátora flotily, protože Turecko nebylo nepřátelskou zemí.

Náčelníkovo svědectví je v přímém rozporu s tím, co tvrdili Netanjahu i Barak – podle nich vláda věděla, že část osazenstva lodí bude chtít vyvolat násilí i že flotilu organizuje turecká Nadace humanitární pomoci, která je v Izraeli zakázaná kvůli napojení na Hamas a Hizballáh. Pravdivěji však vyznívá výpověď Aškenaziho, kterou navíc potvrdilo i Eilandovo armádní vyšetřování – jinak by zasahující vojáci asi nebyli vyzbrojeni především pistolemi na paintball a na loď by se nespouštěli po jednom jako snadný terč ozbrojených útočníků.

V Izraeli všichni vědí, že zásah proti flotile provázela řada chyb i nejasností. Přesto nikdo nečeká, že závěry vyšetřování povedou k demisím nebo trestům. Docela jistě neodstoupí Netanjahu, který odpovědnost nepociťuje, ani Ehud Barak, jemuž se pro jeho neprůstřelnost v aférách a skandálech říká „teflonový“. Vina tak nejspíš ulpí na Aškenazim, kterému v únoru příštího roku stejně vyprší mandát – k lítosti snad všech Izraelců. Ti pouze doufají, že se všichni, jichž se to týká, ze zjištěných chyb poučí a nebudou je v budoucnu opakovat. Aškenazi už svoje závěry vyvodil – prohlásil, že vojáci měli střílet hned, jak byli napadeni, a že při příštích podobných akcích budou výsadek jistit ostřelovači.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6