23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

SVĚT: Vřelé sympatie?

„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 14.11.2017 10:39

Re: Trump se Velikého Putina bojí, normálně!

Také si myslím, že Trump byl z nějakého důvodu vystrašen Putinem a bojí se něčeho, co ten může udělat, anebo se bojí toho, co vyjde na povrch v důsledku vyšetřování (kauzy „zásahu do voleb" — red.), řekl Brennan v interview pro televizi CNN v odpovědi na žádost novináře o komentář k Trumpovu výroku.

Vy se dovolujete nevěřit bývalému řediteli CIA Johnu Brennanovi, vy kremlobotko?!?

J. Fridrich 14.11.2017 9:13

Re: Trump se Velikého Putina bojí, normálně!

Opět vám Chocholoušek půjčil za dobře uklizené záchody počítač ? Tak moc nezlobte, at' vám ho ošetřovatel neodebere..

L. Bystrý 14.11.2017 9:25

Re: Trump se Velikého Putina bojí, normálně!

Trapáku Fridrichu, když nechceš číst tak leninsky pravdivé sajty jako je Sputnik nebo Neviditelný pes, tak sem nelez.

Čti si raději nějakou euroamerickou propagandu, nějaké pravdoláskařské žvanění, nebo poslouchej štvavé vysílačky typu „Svobodné Evropy“, ano?

Servus!

R. Brzák 14.11.2017 10:04

Re: Trump se Velikého Putina bojí, normálně!

Bude zajímavé sledovat, jak dlouho Vám Vaše nadšení pro trolling vydrží. Zatím jen střídáte různé nicky, ale pokud nebudete mít žádnou odezvu (což se dříve nebo později při Vašem stylu stane), Vaše vytrvalost bude vystavena velké zkoušce. Máte mou pozornost, nebojte se - lidé mne zajímají nejen na základě moudrého, ale i na základě vystrašeného útočení (obojí nemá souvislost s Vaší intelektuální kapacitou, o které nepochybuji).

J. Fridrich 14.11.2017 15:44

Re: Trump se Velikého Putina bojí, normálně!

Jen pro nebystrého Bystrého :

Teorie her je disciplína aplikované matematiky, která analyzuje konfliktní rozhodovací situace, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů. Snaží tyto konfliktní situace nejen analyzovat, ale i nalézt co nejlepší strategie pro účastníky takových konfliktů. O teorii her se mluví od roku 1944, kdy vyšlo základní dílo Theory of Games and Economic Behavior Johna von Neumanna a Oskara Morgensterna. Od té doby je teorie her rozsáhle využívána v řadě oborů. Přínos pana Nashe je, že v roce 1951 formuloval Nashovu rovnováhy, tj. takovou situace, kdy žádný z hráčů nemůže jednostrannou změnou zvolené strategie vylepšit svoji situaci a současně dokázal, že každá konečná hra má alespoň jedno takové řešení. Jde o zobecnění Cournotovy rovnováhy z roku 1838, která nastává tehdy, když dvě firmy dosahují nejvyššího zisku s ohledem na zvolený objem výroby konkurenta.

Pokud jde o diferenciální rovnice tak jde o disciplinu, která má svůj původ v pracích Newtona a Leibnize. Již v 19. byly diferenciální rovnice rozsáhle používány v popisu fyzikálních a technických problémů a později k tomu přistoupily i další přírodovědně discipliny.

Problémy s exaktní řešitelností některých diferenciálních rovnic byly překonány s rozvojem aproximačních metod, které se po vynálezu počítačů ukázaly jako vysoce efektivní. V současné době se situace obrátila a matematiky navrhovaná "exaktní" řešení se úspěšně prověřují pomocí počítačů.

Bez použití diferenciálních rovnic by nevzniklo ani jedno složitější technické dílo. Horší je to v ekonomii, kde časté pokusy s využitím diferenciálních rovnic a diferenčních modelů byly sice efektní, ale nikoliv efektivní. Klasickým příkladem je tzv. Teorie katastrof, což je disciplina zkoumající stabilitu matematických objektů, která byla později mechanicky přenesena na objekty ekonomické.

V. Novák 14.11.2017 10:00

Re: Trump se Velikého Putina bojí, normálně!

Dělá vám dobře krmit trolly?