Žena sledovala přímý přenos soutěže o královnu krásy. Já záznam výkonu trestu bičováním na jednom malajsijském provinilci. Ne že bych v tom měl nějaké obzvláštní zalíbení. Důvodem mého zájmu byla zpráva z Dálného východu, že jednomu českému občanovi v Malajsii takovéto brutální potrestání hrozí.

Muž byl přivázán nahý, pouze s větší rouškou přes ohanbí, a tedy s odkrytými hýžděmi, zadní částí těla ke katovi. Ten se zprudka rozmáchl a nacvičeným pohybem nasměroval konec biče k odsouzenému. Jak se vzápětí ukázalo, v Malajsii nebičují muže přes záda, ale přes holou zadnici.

Po dvou třech šlehnutích kůže praskla a dál už dopadal mučící nástroj na holé, zakrvavené maso. Rána za ranou, po několika dalších úderech se tělo chvělo v bolestivé křeči. Jeho sedací část byla nelidsky zmasakrována.

Nesledoval jsem hraný film o trestní praxi v dobách dávno minulých, ale autentický záznam ze dvora malajsijské věznice, který byl pořízen v 21. století. V zemi, která je členem OSN a Britského společenství národů. V zemi, která pořádá prestižní závody Formule 1 a jejíž jméno se nachází v kalendáři turnajů pořádaných tenisovou asociací WTA. V zemi, jejíž metropole se může pyšnit obdivuhodnou architekturou.

Věnoval jsem té úděsné podívané část prvního jarního večera roku 2010 a přemýšlel o osudu Čecha, který v malajsijském vězení čeká na rozsudek. Nemám jiné než otevřené mediální zdroje a ty říkají, že by mohl být odsouzen až k deseti letům vězení nebo ke zbičování. Už sama skutečnost, že v naší době je možné udělit tělesný trest, který je v rozporu s civilizovanými normami chování, jimiž jsou státy povinny řídit se ve vztahu k jednotlivcům, mě nutí konstatovat, že z tohoto pohledu je lhostejné, co onen Čech v Malajsii spáchal.

Údajně mělo jít o podvod s nekrytou směnkou. Ale i kdyby to bylo cokoli, ba dokonce kdyby skutková podstata byla mnohem závažnější, nic z toho neopravňuje malajsijské úřady, aby používaly tresty, které jsou svým charakterem mučením, jež je v civilizované společnosti nepřípustné. Nemluvě o tom, že v Malajsii bývají lidé odsuzování k mučení bičováním za skutky, které v moderní společnosti vůbec trestné nejsou (mimomanželský pohlavní styk mezi dospělými například).

Malajsie patří k zemím, které využívají všech technologických a jiných výdobytků moderní doby. Je absurdní, že ve stínu úžas vzbuzujících dvojčat Petronas Twin Towers se odehrávají scény, jež nepatří do našeho století.

Proč tomu tak je? Odpověď je – a netýká se to pouze této země – vždy stejná. Protože Malajsie je muslimská země. Kdykoliv narazíme na případ otřesného chování mocných vůči občanům, jež ovládají, ať je to v Súdánu, Saúdské Arábii, Íránu či v Malajsii, vždy narazíme na jednoho společného jmenovatele: islám.

Když se člověk začte do internetových diskusí pod článkem o nelidském trestu hrozícímu zmíněnému českému byznysmenovi (uváděn je věk 68 let), s úžasem se dozví: „ať ten dědek dostane za vyučenou“. A že takovéto praktiky by se měly zavést i u nás.

Pošetilci pošetilí, snad se dočista pomátli.

Ne. Stokrát ne, tisíckrát ne!!!

Právě naopak. Podobný případ by měl být pro Západ výzvou. Je na čase vytvořit maximální možný tlak na Malajsii a státy s těmito praktikami praktikami, aby se zřekly mučení jako způsobu trestání odsouzených, chtějí-li nadále patřit do rodiny civilizovaných národů. Když už ne z jiného, vznešenějšího důvodu, tak proto, že mučení a ponižování lidské důstojnosti zakazuje Všeobecná deklarace lidských práv. Jeden z klíčových dokumentů OSN, které je Malajsie a další země, jichž se to týká, ctihodným členem.

Než se tak stane, máme právo si myslet, že na hranicích těchto států by mělo být na vstupní ceduli místo jejich názvu napsáno Welcome to Dark Ages. Vítejte v temném středověku.

Západ, kam už zase patříme také my, po právu kritizuje režimy založené na systému jediné povolené politické strany. (Té vládnoucí.) Stejný přístup si však zaslouží režimy, které s požehnáním úřadů vystavují své i cizí občany nelidskému zacházení.

Bez ohledu na to, zda tyto země jsou či nejsou našimi spojenci ve válce proti terorismu.

Stojí-li v této válce po boku Západu státy, kde jsou zaživa kamenovány ženy jenom proto, že se dopustily nevěry, pak se musíme ptát, jakou morální hodnotu taková partnerská země vlastně má.

***

Není načase, aby Obamova administrativa, stejně tak jako Evropská unie, přestala dělat z Izraele fackovacího panáka kvůli tomu, že chce ve svém hlavním městě postavit nové byty pro jeho obyvatele, a místo toho věnovala pozornost zemím, kde jsou lidké bytosti zvěrským způsobem mučeny a zabíjeny – v souladu se zákony toho kterého státu?

Stejskal.estranky.cz