SVĚT: Varianty moderního válčení - 1
Za první i druhé světové války jako zbraně té nejsmrtelnější se osvědčilo dělostřelectvo – s jednou však výjimkou, že totiž na bojištích tropických ostrovů v Pacifiku víc ztrát než batérie kanonýrů způsobily baktérie, neviditelné zabijácké potvůrky. A nyní už po mnohá desetiletí máme k dispozici zbraně s písmeny A, B, C - atomové, biologické a chemické. Odborníci se shodují v předpokladu, že lidstvo taková pohroma, v té či oné podobě, nemine.
Hitler měl židy, komunisté měli třídní nepřátele, islamisté mají Izrael. Sice z devatenácti sebevražedných útočníků 11. září 2001 patnáct jich bylo saúdských muslimů, ale oficiální saúdská media obviňují sionistické spiknutí jako příčinu tak třeskuté události.
Korán je již čtrnáct století tuze mocný zdroj inspirace. A v něm přece Alláh zaručil blaženou nesmrtelnost těm, kteří budou ochotni obětovat svůj život k jeho potěše.
Encyklopedie džihádu, všeho všudy jedenáct svazků, z nichž jeden se věnuje biologickému a chemickému terorismu a je k mání i na CD, též obsahuje pochvalné podrobnosti o kvalitách českého semtexu. Barbarští puritáni, mysogynové se svou insecure masculinity vyhazují školy pro výchovu dívek do povětří. Pět tisíc saúdských princů, kam se poděl odpovídající počet princezen?
The New York Times uveřejnily (25.1.2009) příklad totality prosazované fundamentalisty s použitím rozhlasu, nástroje zdaleka víc účinného než náš někdejší rozhlas po drátě. Pouhých 100 kilometrů od Islamabádu, hlavního města Pakistánu, v oblasti údolí Swat s 1,3 miliony obyvatel, každý večer v osm hodin se konal povinný poslech zpráv. Za neuposlechnutí následoval trest buď bičováním, nebo setnutím, dekapitací nekonformní hlavy. Spousta příkazů – zákaz prodeje DVD, zákaz zpěvu a tanců, zákaz oholení brady. Talibánci v odhadovaném počtu 1700 důkladně ovládali celou oblast.
V červenci 2008 se pakistánská armáda konečně pohnula, Swatu se zmocnila,
čtvrtinu islamistů zabila. Celá akce ale způsobila exodus víc než dvou milionů lidí - údajně největší, nedobrovolný pohyb od doby genocidy v Rwandě (1994).
Jak takové sváry, konflikty řešit? V londýnských The Times publicista William Rees-Mogg 3. prosince 2001, čili krátce po útoku na mrakodrapy v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu, doporučil neopakovat vietnamský omyl - umírněnost ve válce, pak neodlišitelnou od pitomosti. (Moderation in war is imbecility.) Odmrštit úzkostlivost, vyjádřenou například spěchem Washingtonu, aby ukončil bojové akce ještě před začátkem posvátného měsíce ramadanu, kdy správní muslimové musí hladovět až do západu slunce. Proč tolik ohledů? Což měli Arabové nějaké zábrany zaútočit na Izrael v den Yom Kippuru, největšího židovského svátku?
Argumentem též bývá odkaz na proportionality – úměrnost úderu, nejít na komára s kanonem. Příkladem nám poslouží řešení CYBERWARFARE. Pentagon měl k dispozici realistické, uskutečnitelné možnosti, jak zmrazit miliardy peněz na Saddamových účtech, jak paralyzovat fungování vlády. Rovněž s eventualitou zneutralizovat, dát mimo provoz veškerou telefonní síť v zemi, i v kontaktu se světem.
Jenže Washington odmítl vydat souhlas k takovému řešení.
Další, stále častěji vyřčenou námitku doprovází adjektivum collateral – o škodách souběžných, kdy k úhoně přicházejí nikoliv bojovníci, ale nezúčastnění civilisté. Letecké bombardování Drážďan, ono inferno v únoru 1945, nám poslouží znamenitým příkladem. Kritériem aby tedy byl záměr útočníka, jeho ohleduplnost, zda nějaká.
Tehdy ovšem neexistoval znamenitý vynález s nynějším anglickým pojmenováním DRONE, což čeština překládá jako „trubec, lenoch, příživník, parazit“. Tím se míní letadlo bez pilota, z dálky – často z velmi značné dálky – řízené k určenému cíli. Použitím se neriskují životy ve vlastních řadách a ušetří se plno peněz. Za cenu jedné stihačky F-22 (180 milionů dolarů v roce 2001) se dalo pořídit šedesát odosobněných trubců.
První taková stvoření, jménem Predator („Dravec“), se zrodila v roce 1994, se schopností udržet se ve vzduchu 40 hodin. Se schopností přečíst licence plate vozidla z výše dvou mil čili víc než tří kilometrů. Jeho modernější verze s jménem Reaper je vybavena bombami o váze 500 liber a laserem řízenými raketami.
Obé vyrábí firma General Atomics v kalifornském San Diegu. A tohle vše k použití v Afghánistánu, Pakistánu či kdekoliv jinde má na starost personál na letecké bázi (Creech Airforce Base) v daleké Nevadě. Tam sledují monitor, dotýkají se knoflíků, dirigují zamýšlené akce. Příkaz z Nevady na příslušné místo kdekoliv dorazí za 1,2 vteřinu.
Nyní k oněm kolaterálním ztrátám: v devadesátých letech, v době Clintonova prezidentování a již tehdy značně probíhající honby najít bin Ladena, se ve vzdáleném Waziristanu podařilo z velké výše zloducha zahlédnout. Přesto však k zásahu nedošlo, zhatil to záběr ze zahrady jeho tehdejšího bydla, s houpačkami a tedy i předpokladem, že v objektu budou nevinné děti.
Po zkušenosti 11. září 2001 takové zábrany pominuly, k prvnímu zásahu došlo již v roce 2002, a sice v Jemenu, kde střela rozmetala posádku šesti členů al-Kájdy s místním komandantem. Týdeník Time přinesl (1.6.2009) zprávu, že téměř polovina (9 z 20) tzv. high-value al-Kájdy cílů, významných kádrů, už nežije. Leckdo takové americké počínání pokládá nejen za zbabělé, ale i kontraproduktivní. Přeživším rodinným příslušníkům obětí bezpilotových letadel tradice nařizuje se pomstít, což je ta ideální motivace, jak získávat nové bojovníky do vlastních řad.
Tenhle druh novinek, občas doprovázených nelichotivým označením ROBOTICS RODEO, se stává příčinou značné kontroverze. Kritici varují před potenciálem ještě větší dehumanizace, kdy bojovník, tuze vzdálen od místa způsobované zkázy, pozbývá zábran na takovém počínání se podílet. Významným varovným hlasem se takto projevuje Wendell Wallach z univerzity Yale, předseda technologických a etických studií (Interdisciplinary Center for Bioethics).
Zřetelnou, snadno viditelnou a pochopitelnou užitečnost tohoto druhu pokroku prosazují odborníci v oboru Artificial Intelligence (A.I.), dokonce i s podporou některých profesionálních obhájců a obránců lidských práv. K dispozici mají přesvědčivé důkazy o dosažené užitečnosti – zejména při demontáži výbušnin I.E.D. (Improvised Explosive Device), nejčastější příčiny ztrát NATO v Afghánistánu. Na čtyřech údech se pohybující podivná stvoření, jakoby kříženci psa a štěnice, s nákladem 400 liber, téměř dvou metráků, kráčet za vojákem (skutečným, nikoliv virtuálním), úspěšně zdolávat příkrý, případně ledem pokrytý terén. S nasazením takové novinky se počítá v roce 2012. Pokřtěné zkratkou MAARS (Modular Advanced Armed Robotic System), v menším provedení (mobile micro-robots) působit jako hlídka u vojenských objektů, všelijakých recruitment centers, oblíbeného cíle islamistů.
Dočítám se o nedostatku porozumění pro stanovisko právníků v Pentagonu tuze dbajících na dodržování vojenských předpisů, které – pokud jsem schopen jim rozumět – vyžadují, aby robot napřed silným hlasem vyslovil své varování, poté použil slzného plynu a když ani to by nepomáhalo, směl by zahájit palbu.
Je jednou z nezanedbatelných výhod robotů, že během akce neznervozní, nebudou panikařit. V tom smyslu se vyjádřil bývalý viceadmirál Joseph W. Dyer, nyní v civilní funkci (Chief Operating Officer) u firmy iRobot, téhož výrobce mírumilovných vysavačů prachu, o nichž jsem se zmínil v poslední kapitole („Náš robot neumí uvařit švestkové knedlíky“) knížky O čem dumá česká hlava (Praha: Šulc-Švarc, 2008).
Poznámka redakce: Vyšla další autorova knížka, tentokrát s názvem Z Hongkongu na ostrov, který nebyl. Zážitky z putování po světě jsou doplněny spoustou autorem pořízených fotek. 224 stran, cena 263 korun.
Neoficiální stránky Oty Ulče
