Organizace Human Rights Watch (HRW) vydala zprávu, že Izrael spáchal při květnových bojích s teroristy Hamásu válečné zločiny.
„Izraelská armáda při útocích na Gazu v květnu zabila celé rodiny na místech, v jejichž blízkosti nebyly zjevné vojenské cíle,“ řekl Gerry Simpson, který se v HRW věnuje agendě konfliktů a krizí. Izrael podle něj není ochoten údajné válečné zločiny vyšetřit. To, stejně jako fakt, že Palestinci odstřelovali izraelské civilisty, opodstatňuje vyšetřování obou stran ze strany Mezinárodního trestního soudu (ICC).
Izrael na zprávu HRW nereagoval. Podle zpráv připravuje HRW i zprávu o válečných zločinech palestinských radikálů, tu chce vydat v srpnu.
Připomeňme si květnovou válku mezi Izraelem a teroristy Hamásu. Nejprve došlo k přepadání Židů ze strany Palestinců přímo v Izraeli a k odvetným útokům Židů na Palestince. Poté teroristé Hamásu zahájili raketové útoky na izraelské cíle a ohrožovali dokonce mezinárodní letiště. Některé společnosti kvůli tomu dokonce přerušily leteckou dopravu do Izraele. Izrael bombardoval pásmo Gazy s tím, že oznamoval cíl bombardování tak, aby ho mohli Palestinci včas opustit. Cílem bombardování byly ze strany Izraele i podzemní tunely, kterými se pašují zbraně do pásma Gazy z Egypta. Pokud je zpráva HRW v něčem „inovativní“, pak jen v tom, že slibuje vydání podobné zprávy i o raketových útocích teroristů Hamásu na Izrael.
V Izraeli po válce došlo k překvapivému vývoji, protože spojenec bývalého premiéra Benjamina Netanjahua přešel k opozici a ačkoliv je to vůdce jen malé strany, za toto přeběhnutí k opozici byl odměněn premiérským postem. Tak se také dělá politika. Již za nové vlády došlo k pochodu Izraelců přes území, která jsou pro islamisty svatá, Hamás na to reagoval několika raketami a Izrael odpověděl jedním náletem a byl „klid“.
Co se vyšetřování válečných zločinů týče, ze strany HRW jsem nezaregistroval, že by tito samozvaní obhájci lidských práv vydali zprávu o válečných zločinech Islámského státu. Právě na „flexibilitě“ HRW a její toleranci „k porobeným národům“ je patrné, jak tato organizace funguje. Rovněž tak jsem nezaregistroval zprávu HRW o bombardování území Islámského státu v Sýrii a Iráku ze strany Ruska a USA. Zejména ruské útoky se vyznačovaly kobercovými nálety a měly jasný cíl- zabít a vyhnat co nejvíce osob z území ovládaného IS. Tímto způsobem se Rusku podařilo vrátit k moci syrského prezidenta Asada. USA se této taktiky chopily až po nástupu Donalda Trumpa, jeho předchůdce Barack Obama zakázal bombardovat města IS právě s ohledem na civilní oběti. Proto ale na území Iráku IS padl až poté, co Trump bombardování měst na území IS povolil.
V devadesátých letech zase NATO bombardovalo území Srbska. I tady umírali civilisté a ani tady jsem žádnou starost organizace HRW nezaznamenal. Válka je vždy obrovským neštěstím pro civilisty a jejich smrt lze prakticky vždy považovat za válečný zločin. To by ale HRW musela psát takové zprávy ze všech konfliktů, které dnes probíhají na celém světě, ať v Africe nebo v Asii. Izrael je ale dlouhodobě ze strany HRW „na pranýři“, protože se to politicky „hodí do krámu“ podporovatelům HRW.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz