18.4.2024 | Svátek má Valérie


Diskuse k článku

SVĚT: V úsilí nepolevovat

Takto nic neříkající titulek přisuzuji černošské zákonodárkyni Maxine Watersové, už víc než třicet roků ve washingtonském Kongresu údajně reprezentující a prosazující zájmy svých voličů, adresou v jedné z pramálo přitažlivých čtvrtí v nekonečně rozlezlé metropoli Los Angeles.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Klíma 7.3.2018 17:49

Dobré čtení. A výstižné.

D. Nowodny 6.3.2018 16:28

Ulč

a jeho Elegie !

V. Lunák 6.3.2018 13:56

Assata Shakur

neboli Joanne Chesimard měla z mnoha pohledů v US statut politického vězně, takže její útěk z vězení, potom všem z čeho se ji obvykle neúspěšně snažili obvinit, je celkem pochopitelný. V té době nebyla rozhodně jediným případem, např. s Angelou Davis se jim to nepovedlo a v exilu tedy nežije.

M. Prokop 6.3.2018 14:56

Re: Assata Shakur

Jo, důkazy na teroristy a teroristky se shánějí těžko.

Adamzdenek 6.3.2018 13:30

shrnuití

Takže za všechno můžou černoši, ženy a levičáci ;)

R. Langer 6.3.2018 14:17

Re: shrnuití

S jedním přípodotkem - ty ženy jsou přesto všechno potřeba. ;-)

S. Netzer 6.3.2018 12:35

Pan Ulč

se zapomněl pochlubit, jak znamenitě si Doník počíná na poli dovozních cel. Naštěstí nejsou všichni Republikáni tak pitomí, aby chtěli riskovat obchodní válku.

K. Luboš 6.3.2018 12:45

Re: Pan Ulč

Záleží, kolik toho Amíci z EU dovážejí a kolik do EU vyvážejí. Protože pokud by vyváželi méně než dováželi, tak bych to klidně risknul.

H. Lukešová 6.3.2018 13:41

Re: Pan Ulč

Pan prezident Trump má před sebou těžkou zkoušku pravdomluvnosti. Uvidíme, zda-li dodrží slib a přesune americkou ambasádu do Jeruzaléma dne 14.5.2018, kdy uplyne 70 let od zrození Státu Izrael. Zatím konal bezchybně. Uvidíme, musíme doufat.

A. Alda 6.3.2018 15:51

Ano.

To je zásadní otázka. Ne jen pouhý symbol, ale signál polnice.

J. Farda 6.3.2018 20:34

Re: Pan Ulč

J. Farda 6.3.2018 20:35

Re: Pan Ulč

Těm hloupým, Sie, poraďte! :-)

V. Pavelka 6.3.2018 21:24

No

Obchodní války jsou zdravé .

J. Tachovský 6.3.2018 9:14

Nojo to maji americani za otroctvi

Kdyby tenkrat nechali cernochy v Africe, tak maji ted klid.

J. Lepka 6.3.2018 10:40

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Malé upřesnění pane Tachovský, ty černé otroky jim prodávali, ó ano, arabští, muslimští obchodníci.

J. Tachovský 6.3.2018 10:53

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

To ja vim, Americani je ale nemuseli kupovat. Mohli pracovat sami, najmou si indiany misto toho, aby je vystrileli. Pokrok by byl asi pomalejsi - museli by si porodit vlastni deti, pripadne se stat natolik atraktivni zemi, aby populaci zvysila prirozena imigrace. Stalo by to za to.

R. Tesařík 6.3.2018 11:30

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Najmout si Indiány? Indián, který pracuje tři dny v roce je hrdina, který se nesmírně překonal.

M. Prokop 6.3.2018 11:40

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Černochy nedováželi jen Američani, ale i Španělé. Zaměstnat Indiány zkoušeli v Karibiku, ale nefungovalo to.

V. Novák 6.3.2018 12:40

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Většina indiánů nebyla na takovém stupni společenského vývoje, aby se dali zotročit. Spanělé na Yukatánu si stěžovali, že Maya se radši oběsí než by pracoval jako otrok. Totéž platilo pro severoamerické indiány v mnohem větší míře. Jen ti, kteří dostali v Jižní Americe tréning od inků, chápali a nechali se udřít. Proto do Peru a Chile moc černochů dovezeno nebylo. Do Brazílie ano - tam byli indiáni ještě primitivnjší a nesvobodu nezvládali tak silně, že se ani věšet nemuseli..

Černoši většinou žili v raně státních útvarech, takže organizované násilí chápali.

Plantážníci se přece neplavili do Ameriky, aby tam pracovali...

V. Novák 6.3.2018 11:00

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Opět vedle, drahý Lepko.

Muslimští otrokáři působili v severní (tam chytali hlavně Evropany) a ve východní Africe. Odtamtud dopravovali černochy otročími karavanami do Egypta, kde jim je křesťané upravovali na eunuchy a dále na trhy v Kandii a Istanbulu. Z východu přes Krym jim tamní Tataři moc černochů neposílali, takže ty můžeme vynechat.

Evropští a američtí otrokáři lovili zejména na západním pobřeží a nakupovali od místních vládců ty, které oni ulovili ve vnitrozemí. To ovšem nebyli povětšině muslimové, ale animisté, i nějaký ten "za odměnu" pokřtěný černoch by se našel.

Ostatně - o jakém "upřesnění" to píšete? Vždyť vaše poznámka jde úplně mimo to, co "upřesňujete"...

J. Tachovský 6.3.2018 11:02

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Takze za otroctvi v Americe vlastne muzou cernosi - to byli hlavni dodavatele. diky za upresneni.

R. Tesařík 6.3.2018 11:32

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Ano, lovili své vlastní a prodávali. No, nekupte to, když je to za babku.

V. Novák 6.3.2018 12:23

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Nelovili "své vlastní" o nic víc, než "své vlastní" pobíjeli Evropané ve všech válkách, co vedli. Afričané jsou mnohem diferencovanější než Evropané a černoch nevnímal černocha, který vypadal jinak, mluvil nesrozumitelně a modlil se k jiným bohům, o nic víc jako "našince" než bílý Čech bílého Němce nebo protestantský Angličan katolického Ira.

P. Vanura 6.3.2018 15:36

Bílí otroky v Africe sami nelovili a do vnitrozemí se

vůbec nevydávali. První průkopníci byli D. Livingstone (mezi lety 1851–1873). a H. M. Sanley (v letech 1869 až 1889). Četní černí náčelníci i celé jejich říše ovšem požadavky křesťanů i muslimů na doddávky otroků naplnili a dodávkami otroků zbohatli.

Muslimští otrokáři, kromě toho, že působili ještě koncem 19 století v subsaharské Africe zotročovali také křesťany, konkrétně plavce po moři a obyvatele severního pobřeží Středozemního moře na západě a obyvatele Polska a Ukrajiny na východě. Roku 1663 nachytali dost otroků i na Moravě!

V. Kain 6.3.2018 13:08

Re: Nojo to maji americani za otroctvi

Víte jaký to byl úžasně krásný kontrast černoch na bavlníkových polích s bavlnou?

S. Netzer 6.3.2018 9:11

Nelze jinak než

"černošské zákonodárkyni Maxine Watersové" přát, aby svá úsilí korunovala úspěchem.

J. Fridrich 6.3.2018 9:21

Re: Nelze jinak než

Ano, bravo Netzer - ti neschopní a hloupí povedou ten budoucí svět - napadá mne do středověku, ale nechci středověk urážet, on byl v mnoha směrech na svou dobu moudrý....

Takový vzorek té NOVÉ, SKVĚLÉ budoucnosti je např. nyní v Jihoafrické republice a dalších rozvojových zemích jak se říkávávalo za s. Husáka, odkud ty pokrokové síly vyhnaly ty zlé kolonialisty-kapitalisty a ted' se tam vraždí jak na jatkách.

Tak asi tak, milá dámo Netzer.

S. Netzer 6.3.2018 9:34

Re: Nelze jinak než

Vaše infantilní představy o "dání světa do pořádku" nesdílím, Fridrichu.

J. Lepka 6.3.2018 10:42

Re: Nelze jinak než

Že je nesdílíte ovšem v žádném případě neznamená, že nemá pravdu.

S. Netzer 6.3.2018 10:54

Re: Nelze jinak než

Chcete, milá lebko, říct, že "černošská zákonodárkyně Maxine Watersová" je "neschopná a hloupá" a USA se vydá cestou nynější Jihoafrické republiky?