... a obvinil novináře, že straší lidi
Rusko je demokratický stát, který usiluje o to, aby jeho občané měli co největší vliv na správu své země, a pro nějž je základem úspěšného vývoje konkurence. Odhodil ideologii, navázal na národní tradice a zachoval pořádek. Nejen o tom hovořil prezident Vladimir Vladimirovič Putin v rozhovoru pro německou televizi ARD v předvečer své nedávné návštěvy Německa.
Německý novinář rozhovor otevřel v opravdu velkém stylu. Jak je dobrým zvykem západních novinářů, snažil se navodit dojem, že Putinovo Rusko se stále více podobá Sovětskému svazu – velmocenskými choutkami i praktikami, k nimž se uchyluje. Měl při tom samozřejmě na mysli "kontroverzní" zákon, který nedávno schválila Státní duma a který nutí cizí nevládní organizace, jež působí v politické oblasti, zveřejňovat zdroje svého financování.
"Nestrašte lidi!"
Každý jistě ihned vytuší, že se jedná o nedemokratický požadavek novodobého ruského cara, jenž usiluje o obnovení samoděržaví a likvidaci jakékoli opozice! Putinův potutelný smích byl myslím naprosto adekvátní odpovědí. Co rozumného se dá říct na slova, že mnoho Němců se znepokojením sleduje razie v sídlech německých nadací v Rusku a že ruská veřejnost musí být z jeho politiky vystrašená? Přitom ten samý zákon platí už od roku 1938 v USA. To ovšem nikomu nevadí. Co víc může poukázat na zaujatost politických elit a na ně napojených médií, které se snaží z Ruska udělat říši zla?
Je to zákon, který nic nezakazuje, nic neomezuje a nikoho nezavírá. Zatímco na světě působí pouze dvě nevládní organizace, které jsou financovány z Ruska, a to v Paříži a v USA, v Rusku je takových organizací 654! Během čtyř měsíců od schválení zákona přišlo na jejich účty 28 miliard 300 milionů rublů. To nejsou zrovna malé peníze.
Zdůrazněme, že mají politické cíle. Přesto je vláda nechává svobodně působit. Jediné, co žádá, je odpověď na legitimní otázku, odkud ty miliardy rublů přicházejí. "Není třeba někoho děsit, že zde někoho chytají, zatýkají, něco zabavují, i když by možná bylo dobré zabavovat, pokud lidé porušují zákon," prohlásil Putin v rozhovoru.
Ordnung muß sein
Opozici stát nijak nepotlačuje, protože uznává, že bez konkurence není ani v politice, ani v ekonomice možný vývoj kupředu. Nikdy lidem nebrání, aby demonstrovali, pokud se domnívají, že je proč. Všichni ale musejí dodržovat platné zákony. Jak Putin trefně poznamenal, ordnung muß sein, tedy pořádek musí být. Rozhodně nepřipustí, aby Rusko ovládl chaos, jaký můžeme sledovat třeba v těch arabských zemích, kde proběhlo "arabské jaro".
Na Západě už neplatí presumpce neviny?
Konfiskaci vkladů na Kypru pokládá za špatnou. To, co se na ostrově děje, podkopává důvěryhodnost celého bankovního systému v eurozóně, zatímco ten ruský je počínaje rokem 2008 stabilizovaný. Koneckonců ale kyperská krize poškozuje západní finanční systém a Rusko z toho může jenom vytěžit. Ti, co uložili své peníze na Kypru, se ničeho nedopustili a má-li někdo podezření, že vklady nejsou čisté, musí to dokázat. Vždyť snad ještě platí presumpce neviny.
"Pokud není prokázáno, že osoba je vinná, tak je nevinná. Ale jak můžeme ignorovat takové věci a předem všechny nazývat podvodníky? Takhle můžeme říci, že je podvodník kdokoli," rozhořčeně poznamenal Putin. Otázkou je, jak dlouho tomu tak ještě bude. Stačí se podívat na nedávný výplod eurosvazu (jak se rusky říká EU), na tzv. antidiskriminační zákon, který v podstatě presumpci neviny rušil a důkazní břemeno přenášel na obviněného. Naštěstí neprošel.
Ze Sýrie se nesmí stát druhá Libye
Rozumný postoj dlouhodobě zaujímá i k situaci v Sýrii. Na rozdíl od neomarxistických revolucionářů ze Západu, kteří se kloní na stranu muslimských povstalců a podporují je nejen slovy, ale i dodávkami zbraní, pokládá Putin Assadovu vládu za legitimní a zastává stanovisko, že by obě bojující strany měly zasednout k jednacímu stolu a domluvit se. Ovšem samy, bez cizího vměšování. Rozhodně odmítá, aby se ze Sýrie stala druhá Libye nebo Irák. Vždyť se stačí podívat, kam spějí ty země, které se za podpory západních politiků zbavily svých "tyranů".
"To, že Rusko si jednoznačně zvolilo demokracii a nedokáže si představit jiný způsob rozvoje, je zřejmé," prohlásil také a udiveného redaktora se ptal, jak po Rusech může Západ chtít, aby za dvacet let vybudovali něco, co se na Západě vyvíjelo víc než dvě stě let. Demokracie v Rusku žádnou tradici nemá, vždyť po pádu carského režimu parlamentní republika fungovala (nebo se o to alespoň snažila) od února do října sedmnáctého roku, kdy ji smetl bolševický puč.
Rusko není Sovětský svaz
Zkrátka a dobře: ať se to člověku může zdát sebezvláštnější, současné Rusko je ostrovem naděje, normality a přirozenosti na mapě světa, který se stále víc dostává někam, kde by jej evropský člověk neměl vidět rád. Ruský stát ze sebe setřásl břemeno ideologie. Tím vyvolává nenávist u Západu, který žije v zajetí dědictví Karla Marxe. Jestli někde vítězí socialismus, rovnostářství a náboženství vědy oděné do roucha ateismu, pak právě u nás. Ne v Rusku.
Nezbývá nám než trpělivě nabourávat uměle vytvořený obraz této obrovské země, který ji líčí v těch nejhorších barvách. Neboť český národ měl až na výjimky k ruským bratřím vřelý vztah. Naše novodobá národní identita se utvářela s vědomím blízkosti Rusku a vůbec všem slovanským zemím. Nebojme se proto navázat na to, co naši nedávní předkové pokládali za zcela přirozené. Vždyť Rusko není Sovětský svaz. I když to média tvrdí.