K prvnímu lednu nového roku přišla Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO o dva členy – Spojené státy a Izrael. Oficiálně vystoupily na protest proti její dlouhodobé zaujatosti proti Izraeli, ale skutečným důvodem je přehnaná horlivost Donalda Trumpa.

UNESCO vytrvale Izraeli upírá historická a náboženská práva na nejposvátnější místa judaismu a přisuzuje je islámu. Zaměřuje se na protiizraelskou kritiku stejně jako celá OSN, která jen v roce 2018 přijala proti židovskému státu 21 rezolucí. Izraelský premiér Binjamin Netanjahu spočítal, že UNESCO jich od roku 2009 schválilo 71.

Už v roce 2010 označilo Hrobku biblické pramáti Ráchel u Betléma a Jeskyni patriarchů v Hebronu za „muslimské mešity“. V říjnu 2016 přijala mimo jiné rezoluci, která popírá židovské vazby na Chrámovou horu v Jeruzalémě a hovoří o ní jako o výlučně islámské památce. Říká jí arabským názvem Harám aš-Šaríf a nejposvátnějšímu místu judaismu, Zdi nářků, zase Buráqova zeď podle okřídleného koně, který vezl proroka Muhammada na jeho Noční cestě, přestože Korán se o Jeruzalému nezmiňuje. UNESCO ignoruje archeologicky doloženou skutečnost, že na Chrámové hoře stál už před třemi tisíci lety První židovský chrám a před dvěma tisíci lety druhý. A prosazováním nepatřičných práv ve prospěch islámu popírá i spojení Jeruzaléma s Ježíšem a dva tisíce let křesťanství.

Rezoluce UNESCO tvrdí, že Chrámová hora, tedy podle ní Harám aš-Šaríf, je v ohrožení, přestože židé se na ní ani nesmějí modlit. Kritizují dokonce i izraelský archeologický průzkum, který by kulturní organizace měla naopak podporovat. Zpochybňování nároku Židů na jejich tradiční svatá místa je strategií Palestinců, která má přesvědčit svět, že na izraelské území mají nárok Arabové.

Před rozhodnutím Spojených států a Izraele schválilo UNESCO v roce 2017 hned čtyři kontroverzní rezoluce. Mimo jiné zařadily Staré Město v Hebronu s Jeskyní patriarchů, kde jsou podle židovské tradice pohřbeni Abrahám, Izák, Jákob, Sára, Rebeka a Lea, na seznam ohrožených památek, ačkoli v ohrožení není. Rezoluce dokonce tvrdila, že Hebron se nalézá ve „státě Palestina“.

Izrael se na UNESCO jistě zlobí právem, ale odchod z něj přesto neplánoval, i když jím hrozil. Rázný postoj proti diskriminaci Izraele zaujal koncem roku 2017 nečekaně Donald Trump a oznámil, že Spojené státy z organizace na protest vystoupí. S Izraelem to předem nekonzultoval a velmi ho zaskočil. Když mu však tak významná země projevila takovou solidaritu, nemohl Jeruzalém neoznámit stejný krok. A protože vystoupení nabývá platnosti až koncem následujícího roku po roce, kdy je oznámeno, obě země odešly až teď.

Izrael byl členem UNESCO 69 let a na jejím seznamu světového dědictví má zapsáno devět památek – pevnost Masada, Staré Město v Akku, telavivské Bílé město, archeologická naleziště v Megidu, Chacoru a Beerševě, jeskyně v Bejt Guvrin, pohřebiště Bejt Šearim, Kadidlovou stezku v Negevské poušti, baháistická posvátná místa v Haifě a Akku a pravěké jeskyně Nachal Mearot na hoře Karmel. Desátou je jeruzalémské Staré Město, které se na seznam dostalo už před rokem 1967 za jordánské vlády.

Status těchto památek se po vystoupení nezmění, ale panují obavy, že odchod může vést k odlivu turistů. Jen jejich zařazení na seznam UNESCO zvýšil jejich návštěvnost o 30 %.

Řada izraelských odborníků a diplomatů nemá z izraelského odchodu žádnou radost. Podle nich je třeba být u toho, když se o překrucování faktů a historie debatuje, a upozorňovat na omyly, a ne prostě zmizet. A z řady jiných projektů UNESCO Izrael měl a dál mohl mít prospěch – například součástí programu organizace Paměť světa je depozitář výpovědí svědků holokaustu v jeruzalémském památníku Jad Vašem nebo Archiv lidových pohádek, dokumentující židovské a izraelské příběhy z celého světa.

Izrael navíc odchází v době, kdy se situace v UNESCO začala měnit k lepšímu. Novou generální ředitelkou organizace se brzy po americkém a izraelském rozhodnutí odejít stala Francouzka Audrey Azoulay, která se velmi snaží její předpojatost napravit nebo aspoň zmírnit. I když nemůže ovlivnit hlasování členů, podařilo se jí už vyjednat řadu kompromisních formulací nebo změnit nejostudnější návrhy rezolucí v pouhá usnesení. Izrael se z nových změn radoval a sám by z UNESCO asi neodešel. Jak je vidět, poněkud bezhlavá podpora Donalda Trumpa má i své stinné stránky.