23.10.2019 | Svátek má Teodor, Theodor


SVĚT: „Uctívači Velikonoc“

30.4.2019

aneb Pokrytecké reakce na útoky proti křesťanům

Řádění teroristů na Srí Lance jasně dokazuje, že nenávist ke křesťanům nezná mezí. Velmi závažné je ale i to, jak stupidně někteří politici a média na útok reagují.

Nemůže být spor o tom, že kvůli teroristickým útokům na Srí Lance se letošní Velikonoční neděle zapíše do dějin křesťanů velkým černým písmem. Bombové útoky, k nimž se už přihlásil Islámský stát, si totiž podle posledních dostupných údajů vyžádaly více než 321 mrtvých a dalších zhruba pět set zraněných. Terčem radikálních islamistů se staly tři kostely a tři hotely. Řádění teroristů na Srí Lance také jasně dokazuje, že nenávist ke křesťanům je vážný problém, který opravdu není možné přehlížet.

Politická a mediální demagogie v přímém přenosu

Co dělá věc ještě horší je skutečnost, že zjevně ne všichni jsou ochotní dostatečně připustit závažnost situace u křesťanů. Zvláště to platí pro anglosféru, která výrazně ovlivňuje myšlení i v dalších částech světa včetně Evropy. Když jsem se díval na reakce významných představitelů, vyjádření zejména některých progresivně-liberálních politiků, jako Barack Obama a Hillary Clintonová skýtala opravdu tristní pohled. Ve svých twitterových statusech vyjadřujících lítost nad teroristickými útoky oba shodně mluvili o křesťanech jen jako o „těch, co slaví Velikonoce“ nebo také „uctívači Velikonoc“ (Easter worshippers).

Britská konzervativní premiérka Theresa May na tom nebyla o mnoho lépe. Mluvila o bombových útocích jako o „aktu násilí proti kostelům a hotelům.“ Celý výrok vyznívá tak, že teroristický útok je „pouze“ akt násilí a největší obětí byly zřejmě budovy, a ne stovky zavražděných a zraněných lidí, kteří se v nich nacházeli.

hc1

Twittrové statusy Hillary Clintonové a Baracka Obamy s výrazem „ti, co slaví Velikonoce“ a trefnou otázkou, jestli by šlo použít jiné jednoslovné označení... (internet)

Hlavně neříct to nejvíce pobuřující slovo na K – křesťané

Podobnou nemocí zjevně trpí např. i BBC, kdy jak velmi dobře popsala sloupkařka Allison Pearson v deníku The Telegraph, 12 hodin po útoku stále na BBC tvrdili, že není vůbec jasné, kdo útok spáchal, přestože to už všichni věděli. Byli to radikální islamisté, kteří ale pochází z vyšší střední třídy. A také nebylo možné ve zpravodajství nejslavnější britské stanice narazit na to „nejvíce pobuřující slovo ze všech“ - slovo „křesťan.“ S trochou nadsázky tak lze říct, že z anglického slova „christian“ se stalo „to slovo na c, které nesmíme vyslovit.“

Myslíte si, že na teroristických útocích byly nejhorší nevinné oběti? Pánové Adam Taylor a Rick Noack vás v článku, který vyšel pro změnu v deníku Washington Post, vyvedou z omylu, protože bychom správně měli mít úplně jiné starosti, než nějaké oběti z řad křesťanů. Nejstrašnější podle těchto autorů není vysoký počet obětí, ale především to, že útoky podnítily hněv krajní pravice na Západě vůči muslimům. Na utrpení křesťanů totiž měla nejvíce upozorňovat krajní pravice, jmenovitě především Marine Le Penová či německá strana Alternativa pro Německo. Představa o tom, že křesťané jsou v mnoha částech světa ve velké míře napadáni, je totiž podle obou autorů jen projevem krajně pravicového myšlení, což je samo o sobě nesmysl.

Horší projev demagogie by člověk těžko pohledával. Učili se snad oba analytici od soudruhů z Rudého práva? Už se proto ani nedivím, že Washington Post bývá v amerických pravicových kruzích přezdívaný „Pravda on Potomac,“ podle nechvalně známého sovětského deníku. Z podobných článků mám občas pocit, že přirovnání není zas až tak přehnané.

Když šlo o muslimy, o vinicích ani obětech se nemlžilo

Reakce na bombové útoky na Srí Lance dokonale kontrastují s těmi, které následovaly po útocích na mešity na Novém Zélandu. Při útocích na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch už zmíněná neúspěšná kandidátka na prezidentku USA byla schopná jasně označit útočníka (bílý rasista) i oběti (muslimové). Vyjádřila i soustrast muslimům po celém světě. To vše je samozřejmě správné. Vždy je třeba dát jasně najevo, kdo je pachatel a kdo oběť. Nejsem proto sám, kdo nemůže pochopit, proč nebyla Hillary Clintonová stejně tak konkrétní i při katastrofě ještě větších rozměrů, kde se oběťmi stali především křesťané a pachateli byli islamisté?

Politická korektnost zřejmě dokázala udělat své i v dalších ohledech. Po útocích na mešity dokonce zaznívaly hlasy označující australskou společnost jako celek či přinejmenším bílé Australany za islamofobní. Člověka proto v nekorektní chvilce napadne otázka, zda by si někdo rozumný dovolil po útocích na Srí Lance označit všechny muslimy za odpovědné za veškeré zlo napáchané Islámským státem? Odpověď zní jasně: Samozřejmě, že ne.

hc2

Tweet Hillary Clintonové k útoku na Novém Zélandu, kdy se nebála jasně pojmenovat viníky a oběti. (internet)

Zastavme christianofobii, dokud je to možné!

Podobné dvojí standardy nejsou nic nového pod sluncem. Není to totiž zdaleka poprvé, co byla křesťanská identita obětí zamlčena, i když byla zmínka o ní více než žádoucí. Připomnělo mi to dobu, kdy byl Islámský stát obávanou hrozbou na celém Blízkém východě a v severní Africe. Tehdy v roce 2015 mluvil americký prezident Barack Obama o 21 koptských křesťanech, kteří byli v Libyi zavražděni ISIS, pouze jako o „egyptských občanech.“

Zvláště za situace, kdy jsou právě křesťané podle řady zdrojů dokonce nejpronásledovanější skupinou věřících na světě, je takto vyhýbavé označení ukázkou toho nejhoršího pokrytectví, alibismu a uplatňování dvojího metru.

Vzhledem k tomu, jak velký problém představuje nenávist vůči křesťanům a různé formy útoků na ně, bych také očekával i adekvátní reakci. Bohužel mnozí političtí představitelé i některá významná média v tom očividně naprosto selhávají. Nazývání křesťanských obětí „uctívači Velikonoc“ nejen podle vzpomínané sloupkařky Allison Pearson jen ukazuje, jak si někteří bojí přiznat, že křesťané jsou vystavováni útokům. Diví se potom někdo, že jsou pak zejména liberální politici a média podezíráni ze snahy zamlčet identitu obětí útoku, pokud se jedná o křesťany?

Pokud bych se měl chovat jako oni, musím začít křičet, ať je okamžitě zastavena christianofobie a začne se proti této nenávisti aktivně bojovat. A víte co, udělám to! Zastavme útoky na křesťany a přestaňme si lhát do kapsy, že se to neděje! Mám už totiž plné zuby dvojího metru a pokrytectví tzv. politické korektnosti, kterým se tak rádi někteří politici a novináři zaštiťují.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu



TIPY NA PODZIM: Knížky, které vám zpříjemní chladné večery
TIPY NA PODZIM: Knížky, které vám zpříjemní chladné večery

Knížka, deka, čaj... zní to jako klišé, ale pořád jde o jednu z nejlepších trojic, se kterými můžete strávit podzimní večer.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.