"Pokud by se Izrael nebo Amerika odvážili útoku na Írán, vypukne třetí světová válka," vyhrožuje zástupce velitele íránského hlavního štábu Masúd Džazajeri. Tuto poznámku brigádního generála zveřejnila íránská státní zpravodajská agentura IRNA jako momentální vyvrcholení současného harašení zbraněmi a atomových ambic teheránské muláhokracie. Vzdor sankcím OSN provozují Peršané už 4000 odstředivek na obohacování uranu. Co je skutečnost a co fikce, ví jen málokdo. Možná je mnohá z těch vyhrůžek a tvrzení jen nafouknutá orientální bublina; ale co když ne.
Počátkem července provedl Írán zkoušku raket středního a dlouhého doletu. Podle izraelské výzvědné služby mají nové rakety "Šihab-3" dosah 2000 km. Německá zpravodajská služba počítá se 3000 km. Krátce po provedení zkoušek pohrozilo teheránské vedení pro případ války uzavřením Hormuzské úžiny. Více než polovina světových energetických zásob se nachází v Perském zálivu a tankery touto mořskou cestou přepraví denně 17 milionů barelů ropy.
V polovině srpna oznámili íránští vojenští činitelé, že jejich bojové letouny dokážou uletět 3000 km bez tankování. Vzdálenost mezi Íránem a Izraelem je asi 1000 km. Krátce nato předvedla íránská televize sestřelení vesmírné rakety a premiér Ahmádínežád oznámil, že "navzdory všem sankcím" je jeho země nyní schopna rozmístit ve vesmíru islámské družice.
Americké a izraelské výzvědné služby se rozcházejí. Jedni mluví o nezdařeném testu a odbývají to všechno jako "íránskou propagandu". Druzí jsou přesvědčeni, že Íránci touto zkouškou získali údaje, které jim umožní zdokonalit jejich raketové systémy. Technika, kterou mají k dispozici, umožňuje teheránskému režimu postavit rakety schopné zasáhnout Evropu i Čínu nukleárními hlavicemi.
Téměř současně oznámili íránští generálové tři úspěšné vojenské manévry a Ahmádínežád se nechal na svých prezidentských internetových stránkách slyšet, že Izrael je "zkázonosným bacilem, který bude odstraněn". Jeho revoluční gardy hrozí: "Sionistická veličina leží v dostřelu našich raket."
Tohle všechno přirozeně nezůstává na Západě bez ohlasu. Pátá americká flotila uskutečnila v červenci manévry v Perském zálivu. Koncem srpna oznámily izraelské deníky, že koncentrace amerických a evropských bojových válečných lodí tam dosáhla takové úrovně jako nikdy předtím.
Zatímco podle presidenta Bushe zůstávají vůči Íránu "všechny možnosti otevřené", žádost izraelského ministra obrany Ehuda Baraka o prodej letadel Boeing 767 Američané odmítli. Tyto letouny se dají kromě jiného použít pro tankování bojových letadel ve vzduchu. Američané se patrně obávají, že Izraelci by jich mohli využít v přípravě úderu proti Íránu.
Současně však USA instalují vysoce moderní systémy včasné výstrahy v Negevu a pomáhají tak zdokonalit izraelský raketový štít proti Íránu. Izraelští stratégové však zároveň varují, že tato úzká americko-izraelská spolupráce podstatně zužuje izraelský akční prostor vůči Íránu i Sýrii, neboť pro každý větší zásah vyžaduje americký souhlas. Nejvyšší zástupci izraelského ministerstva obrany v tomto vývoji vidí dokonce náznak toho, že Washington chce předejít izraelskému úderu proti íránskému jadernému programu.
V polovině srpna se přihlásil ke slovu šéf Mosadu Efraim Halevy. Následky izraelského útoku na Írán "bychom cítili ještě příštích 100 let", varuje bezpečnostní expert své krajany. Arabské televizní stanici Al-Hurra však svěřuje: "Ahmadínežád je pro nás dar z nebe. Mosad by nedokázal vymyslet lepší trik, než posadit takového chlapa do čela státu." Íránský prezident prý celému světu dokázal, že s dnešním Íránem se prostě nedá žít, a tím celý svět sjednotil.
V Izraeli však tento pokus, uvrhnout Černovousa z Teheránu v islámském světě do podezření z kolaborace s Izraelem, nikoho neuklidňuje. Írán prý mezitím dodal Hizballáhu vyspělé raketové systémy, kterými je možno "zasáhnout izraelské cíle s vysokou přesností". Podle íránských údajů jsou tyto rakety schopné okamžitého nasazení, pokud by se Izrael opovážil Írán napadnout. Kuvajtské noviny Al-Zijáza dokonce tvrdí, že 300 íránských odborníků instalovalo na západolibanonských hřebenech celou řadu protileteckých raket. A londýnské arabské noviny Al-Quds al-Arabi napsaly, že nové rakety Hizballáhu mají "dosah, jaký si Izrael ani nedovede představit."
Zástupci vlády směrem k Libanonu kontrují, že instalace takových raket by opravňovala preventivní úder, a pečlivě sledují vývoj na jižní frontě. V pásmu Gazy mobilizuje Írán zcela nepokrytě palestinský Islámský džihád s cílem sabotovat křehké příměří mezi Izraelem a Hamásem. Hamás sice s Íránem spolupracuje, Islámský džihád je však na Teheránu závislý, a tudíž podřízený. Izraelská média koncem srpna oznámila: "Izrael učinil strategické rozhodnutí nepřipustit, aby se Írán stal atomovou mocností." Dále šuškají: "Příprava nezávislého vojenského úderu proti Íránu běží v Izraeli na plné obrátky." Jakožto pravděpodobný rámec pro izraelský útok na Írán se uvažuje období mezi americkými prezidentskými volbami v listopadu 2008 a nástupem nového prezidenta do úřadu v lednu 2009.
Jako by nebylo napětí dost, přilévá svou trošku oleje do ohně blízkovýchodních závodů ve zbrojení konflikt v Gruzii. Rusko se snaží tlačit na Západ a hrozí dodávkami raket S-300 nejen do Sýrie, ale i do Íránu, pokud budou jeho prozápadní sousedé Ukrajina a Gruzie přijati do NATO. Systém S-300 je schopen současně zaměřit stovku cílů a letadla si vzít na mušku z více než stokilometrové vzdálenosti. To, že Izrael vojenskou pomoc Gruzii mezitím zastavil, aby moskevského medvěda uklidnil, neučinilo na něj patrně nejmenší dojem.
Za tohoto stavu posílá poslanec Knesetu Efraim Sneh dopis oběma americkým prezidentským kandidátům, Johnu McCainovi a Baracku Obamovi. Vojenský lékař v hodnosti záložního brigádního generála v něm připomíná, že "vláda v Jeruzalémě se nikdy ani na okamžik nesmíří s myšlenkou nukleárního Íránu. Jakmile bude jasné, že Írán má jaderné zbraně, Izraelská armáda to překazí". Sneh upozorňuje, že je na skutečné sankce ze strany Evropy a Ameriky ještě čas. Izraelský generál v záloze žádá úplné embargo na íránský ropný průmysl a banky a prorokuje: "To by přivedlo režim k pádu v nejkratší době." Návštěva ve Švýcarsku a Rakousku znamenala ovšem studenou sprchu. Obě země oznámily pro příští desetiletí masivní investice do ropných a plynových polí v Íránu. Zklamaný Sneh zjišťuje: "Připomínání holocaustu nebo problému bezpečnosti Izraele s těmihle lidmi ani nepohne."
© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
přeložil Pavel Mareš