Německá kontrašpionáž objevila mezi pracovníky svých tajných služeb dva lidi, kteří pracovali pro americkou CIA. Berlín kvůli tomu vyhostil amerického diplomata, který jako akreditovaný důstojník CIA řídil všechny tajné operace v Německu a byl v úzkém kontaktu s tamními bezpečnostními složkami. Skandál!

Ale to není nic nového a neobvyklého. Před lety posílali Francouzi mladé talentované studenty do USA, aby tam dokončili vzdělání a potom získali místa ve špičkových firmách, odkud by získávali citlivé údaje. Rovněž Němci vysílali své mladé na zkušenou do Ameriky. Jindy se zase přišlo na to, že v letadlech Air France létajících přes Atlantik byly namontovány štěnice, které zachycovaly rozhovory cestujících – zvláště důležité byly důvěrné hovory amerických podnikatelů a vědců.

Američané nemohou zapomenout Němcům jejich nemohoucnost, když nedokázali na svém území odhalit buňku militantních muslimů, jejíž členové zaútočili unesenými letadly 11. září 2001 na budovy v New Yorku a ve Washingtonu. Proto americké tajné služby zintenzivnily svou činnost v Německu.
Když si kancléřka Merkelová nechá obyčejný mobil, aby mohla žvatlat s kamarádkami, ať se nediví, že ji při plošném skenování antény NSA zachytí. Kdyby používala zašifrovaný vládní telefon, tak se to nestalo. A tahle výtka platí i pro české politiky.

Špionáž mezi spojenci je běžná – to není omluva, to je konstatování. Při řešení mnoha případů spolupracují tajné služby určitého státu se zpravodajci spojenecké země. V Německu, ve Francii, ve Velké Británii a jinde se to týká například boje proti terorismu i proti Rusům a Číňanům. V devadesátých letech bylo běžné, že západní služby spolupracovaly s ruskými při odhalování teroristů. Občas také cizí zpravodajci kopírují činnost domácích tajných služeb, protože ne vždy existuje jistota, že výměna informací s nimi probíhá v naprostém souladu.

Vyhoštěného důstojníka CIA, který byl na úrovni generála, byť tam hodnosti neexistují, teď v Berlíně zastupuje jeho náměstek. Za několik měsíců se tam vrátí jiný pracovník stejně vysoké hodnosti jako ten vyhoštěný. Nic se nestalo, to nebyla ani pomsta, ale formální protest kvůli rozhořčené veřejnosti.
Ovšem naprosto něco jiného je vyhoštění zpravodajce s diplomatickým pasem ze země nespojenecké, jako jsou Rusko a Čína. To už není formalita – takového vyzvědače zřejmě chytila kontrašpionáž při nějaké nekalé akci a vládě došla trpělivost. V tomto případě metají z Moskvy či z Pekingu blesky a tvrzení, že ten člověk nic neudělal. Opačně to probíhá stejně – také Washington či Londýn se ohrazují proti nucenému odchodu svého člověka z Ruska anebo z Číny. Třebaže všichni vědí své, tyhle protesty jsou nutné. Patří ke hře.

Svět tajných služeb je jiný, než si dokážeme představit a než nám ho líčí autoři některých thrillerů. Nicméně má svoje pravidla, o kterých se nemluví, ale která uznává.

Otištěno ve zkrácení v MfD 12. 7. 2014

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz