Tři jezdci z Apokalypsy

A nebo také Tři generálové Velkého bratra. Začíná to vypadat, že pan Orwell měl pravdu, jenom se spletl o 28 let. A nebo možná o 30 let, než se všechny ty zákony implementují. Ale to se prorokům stává, jsou dobří v předvídání sociálních problémů, ale trefit se přesně na datum je asi stejně lehké jako přepovědět na minutu příjezd zaoceánské lodi. A nebo konec světa.

O co tady jde s těmi elegantními zkratkami? Nejdřív malinko historie.

V podstatě za všechno může internet. Převapivý vynález lidského ducha, který osvobodil informace od kontroly vlád. A rozvinul se tak rychle, že vlády nestačily reagovat. Ale to neznamená, že by to vzdaly. Hned od začátku jsem si kladl otázku, jaké budou asi pokusy dostat internet pod kontrolu. A podle očekávání, první salvy byly vypáleny ve jménu morálky. Konkrétně proti pornografii. Konkrétněji proti dětské pornografii. Doprovázené spoustou strašení o pedofilních predátorech číhajících na internetu na naše nevinné dětičky. Dokonce nálepka "predátor" byla v té době zpopulárněna, neb je náležitě alarmující. Ale když se nad tím zamyslíte, je to jenom logické, že pedofilové budou využívat nové technologie. Všichni lidé využívají nové technologie, logicky i pedofilové. Hlavně na předávání, (a předpokládám obchodování), vizuálního pornografického media. Ale to je práce pro policii, aby je odhalila, chytila a předala soudům. Jak to fungovalo před internetem? Pornografie, včetně té dětské, se šířila hlavně tištěnými materiály (později i videokazetami) a policie chytala majitele a distributory.
A jak to vypadalo před vynálezem fotografie? Samozřejmě už tehdy byla pornografie, ale pracná – musela se malovat. S příchodem fotografie logicky došlo k explozi pornografie. Ale nikdo v té době nekřičel o morálním úpadku, aby dostal pod kontrolu technologii. Což by znamenalo evidovat fotoaparáty a dát policii práva prohledávat fotografické laboratoře. Fotografie, jako technologie na šíření informace, nebyla mocenským elitám nebezpečná, ani kdyby chrlila stohy pornografie.

Vlády, které bychom charakterizavali jako demokratické, byly většinou spokojené s tím, že měly víceméně monopol na vládní hlas směrem k lidu a těch pár skandálů se ustálo.

Diktátorské vlády šly ale o krok dál. Ty už viděly informační technologii jako hrozbu.
Komunisté měli veškerou technologii na šíření informací pod přísnou kontrolou. V té době šlo hlavně o tiskárny a ještě víc o rozmnožovací stroje. Tisk na blány či kovolisty byl v každém podniku či škole pečlivě hlídán. Každá blána (kovolist) byla evidována a musely se vykazovat i zkažené. Komunisté se obávali, že by se lidé proti nim zorganisovali pomocí letáků. A do toho patřil strach, že by o nich šíříli pravdu.

Žádná vláda, která má máslo na hlavě, nechce, aby o ní někdo šířil pravdu. A která vláda nemá aspoň nějaké máslo na hlavě?

S příchodem internetu se všechno změnilo. Lidé se můžou vzájemně a nekontrolovatelně informovat o čemkoliv. Lidé se můžou organizovat, jak se o tom presvědčily vlády v arabských zemích a Íránu. A taky můžou informovat o vládách. Viz Wikileaks.

Jo, kdyby byla uzákoněna SOPA a PIPA v době, kdy Wikileaks publikovaly své materiály, tak by americká vláda jednoduše prohlásila všechny tyty dokumenty za copyright materiál (neboli duševní vlastnictví) a zakázala by internetovým serverům jejich publikaci. Není ale svět trochu lepší, když si ani vlády světových mocností nejsou jisté, že jejich tajnosti nevyplavou na povrch?

Takže se není co divit, že se objevila snaha si ten mizernej internet podmanit a případně i ochočit.

Tažení pod vlajkou boje proti dětské pornografii vyneslo jakous takous možnost kontroly internetu, stejně tak Vlastenecký zákon v USA. Ale to je jenom kontrola na úrovni odposlechů a šmírování. Vládám se zachtělo víc. A další průlom do internetové svobody zavinil Google. Sice už před časem, ale teprve nyní začínají dozrávat následky této zdánlivě nedůležité akce. Jak mám firmu Google rád, neb zatím ztělesňuje onu čelní vlnu pokroku v informatice (jako kdysi Microsoft), tak podle mého názoru udělali obrovskou chybu, že z obchodních důvodů dovolili Číně censurovat Google vyhledávač v Číně. Tím ustanovili precedens, který už tak říkajíc nikdo neodpáře. Protože zatímco Čína bezostyšně kontroluje a censuruje komunikaci svých občanů, jiné vlády se na to dívají a víc a víc si říkají: "A hele, tam to jde. Proč ne u nás."
Není náhodou, že jakmile někde dojde k nějakému odporu lidí proti diktátorovi, například ono Arabské jaro, tak první věc, kterou filuta diktátor udělá, je, že odstřihne nevolníkům internet. Už to není jenom o tom vědět, co si ty lidičky na tom internetu kutí a povídají, ale to o tom, jak jim to v případě potřeby zarazit. A problém je, že v demokratických zemích to nejde tak lehce jako u diktátorů na dvorku. Musi k tomu být nějaký legální důvod, o který by se ta zarážka opřela. Dostatečně vágní, aby to šlo použít na kdekoho, a dostatečně politicky korektní, aby se dalo oponovat kritikům "dobrou věcí". (Přece chcete aby se autorská práva respektovala, ne?) Wikileaks s americkými diplomatickými depešemi byla asi poslední kapka. Docela si dovedu představit, jak asi různé vlivné osoby dupaly po Pentagonu a Bílém domě a říkaly věci jako "Hergot, přece na ně musíme najít nějaké páky."

No a tak se nám vylíhly SOPA, PIPA a ACTA.

Nyní to vypadá, že v USA se podařilo SOPA a PIPA vykolejit, možná i zastavit. Stávka Wikipedie otevřela hodně lidem oči. Jeden ze způsobů boje proti těmto návrhům zákonů bylo to, že aktivisté uveřejnili jmenovitý seznam poslanců Kongresu s popisem jejich postoje k SOPA a PIPA. Kdo je pro a kdo je proti. Bylo velice zajímavé pozorovat, jak mnozí rychle otáčeli kormidlo. Dlužno také říct, že mnozí ani nechápali, jak internet funguje a jaký návrh zákona to podporují. Jeden kongresman údajně v diskusi popsal internet jako soustavu trubek.

Zbývá ACTA. No a ACTA je z nich pravděpodobně nejnebezpečnější. Zaprvé byla upečena v tajnosti a podepisována bez jakéhokoliv projednávání v parlamentech signatářů. To samo o sobě zavání konspirací. Americký kongresman Darrell Issa označil ACTA za nebezpečnější než SOPA a kritizoval způsob, jak byl Kongres obcházen. Člen evropského parlamentu Kader Arif, který byl jmenován pozorovatelem pro ACTA pro evropský parlament, podal demisi na protest proti způsoby protlačování této mezinárodní dohody a citoval tajnosti, ignorování připomínek parlamentu, obcházení organizací občanských práv atd. Mnoho dalších osobností pozdvihlo svůj hlas proti této vypečené smlouvě (stačí si vygooglovat, kdo je proti ACTA). Mnozí protestují už několik let. 75 profesorů amerického práva napsalo dopis presidentu Obamovi kritizující jak proces, tak neústavnost takovéto smlouvy.
Zdá se, že nová metoda, jak něco protlačit proti vůli lidí, je relativně jednoduchá:
V tichosti se upeče mezinárodní dohoda s vyloučením veřejnosti a civilních organizací.

V rychlosti to podepíšou reprezentanti vlád.
A potom se to podstrčí národním parlamentům (včetně evropského) k rychlé ratifikaci.

A potom se řekne, že už se nedá nic dělat.

A úřady budou mít bezprecedentní pravomoce nejenom k narušování soukromí jednotlivých občanů, ale i k potírání nepohodlných informací v elektronických médiích.
A je zapotřebí si uvědomit, že většina našich soukromých informací je na elektronických mediích už dneska.
Řekněme, že byste našli email anebo memorandum ministerského úředníka dokazující korupci v zadávání zakázek a chtěli to uveřejnit. Kde jinde než na internetu. Ale ministerstvo by prohlásilo onen dokument za "duševní vlastnictví ministerstva" a nechalo váš server zavřít. A můžete si jít stěžovat na hlavní nádraží. To by bylo, aby se v jakékoliv publikované informaci nenašlo minimálně podezření na nějaké porušení copyrightu – duševního vlastnictví. A než se to vyřeší, jste v důchodu. Velké světové firmy se typicky soudí léta o použití copyright materiálů jakéhokoliv charakteru. Mnozí si vzpomenou, jak se soudila firma Apple s Beatles. To, že by vám na hranicích mohli kontrolovat váš počítač (co že to tam máte nahraného), je samo o sobě obrovská nehoráznost. Ale pokud takovéto smlouvy a zákony vejdou v platnost, tak co bude bránit úřadům, aby nevydaly interpretaci, že jste si mohli stáhnout nějaké filmy přes hranice pomocí internetu – a tak bude jenom logické, že se vám podívají na počítač přes internet, když ho budete mít doma zapnutý. Na a když trochu zaextrapoluju, tak proč by se vám rovnou nepodívali vaší notebookovou kamerou po bytě – jestli tam zrovna nenatáčíte dětskou pornografii (proti té přece musíme bojovat všude, kde můžeme, ne?). Tuhle nadsázku sem dávám, abych zdůraznil podstatu problému.
Ale moc se nesmějte, technologie by to dneska už umožnila.

Pokud máte zájem o další potenciální negativní dopady dohody ACTA (a to se prý už chystají další podobné – např. TPP), tak je lehce najdete na internetu. Stačí se podívat. Zatím.

Co říci závěrem? Asi tohle: Mocní tohoto světa se bojí internetu.

Situace vypadá mírně optimisticky. Česká vláda ohlásila, že pozastavila ratifikační process ACTA. Ale pozor "pozastavila" Nikoliv zrušila.

A tak co dělat? Asi dál demonstrovat a podepisovat petice (jedna proti ACTA je na webu:

www.petice24.com ) a posílat dopisy a maily poslancům atd. atd. Je docela možné, že ti čeští zastupitelé, kteří tuto smlouvu projednávali a podepsali, si možná také naivně mysleli, že je třeba uzákonit, aby lidi za ty filmy, co tečou těma trubkama, platili řádné vstupné. Ale tady jde o víc. Lidstvo nikdy nebylo svobodnější než v této éře svobodného internetu. Je to nový vývojový krok evoluce. A byla by obrovská tragedie o to přijít. Takže je zapotřebí smlouvu ACTA také vykolejit - jako SOPA a PIPA. Zabránit ratifikaci, odstoupit od smlouvy. Cokoliv, jenom aby to nevešlo v platnost.

21. století bude bojem o myšlenkovou svobodu.